Evropská komise doporučila ČR, aby po roce 2020 více investovala do vědy a inovací. České podniky jsou na tuto výzvu připraveny, vyžadují ale snížení administrativní zátěže a více flexibility v přesouvání peněz.
Debata o víceletém rozpočtu EU pro období 2021 – 2027 nabírá na obrátkách. Obzvlášť se to týká budoucí podoby kohezní politiky, o které začala ČR vyjednávat s Evropskou komisí již začátkem března. Výsledkem jednání by měla být tzv. Dohoda o partnerství, která bude zastřešovat čerpání evropských dotací v Česku.
Komise již představila své představy o tom, do jakých oblastí by měly peníze z fondů EU směřovat, a pozadu nezůstává ani Česká republika. Nyní je tedy načase, aby obě strany nalezly shodu.
Inovace a výzkum jako priorita?
Podle Evropské komise by nejvíce financí mělo jít do prvních dvou politických cílů, tedy do výzkumu a inovací („Inteligentnější Evropa“) a do ekologie („Zelenější a nízkouhlíková Evropa“). Celkem se jedná o 75 % finančních prostředků, které Česká republika získá z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).
Představy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) s návrhem Komise korelují. „Zásadní roli by měla hrát podpora výzkumu, vývoje a inovací, podpora malých a středních podniků, zvyšování digitálního propojení a digitalizace ekonomiky včetně zavádění prvků Průmyslu 4.0 a dále pak posun k nízkouhlíkovému či oběhovému hospodářství,“ potvrdil náměstek pro sekci fondů EU Marian Piecha.
Podle Svazu průmyslu a dopravy jsou pro ČR důležité i další investiční oblasti. „Vnímáme jako klíčové priority investice do výzkumu a vývoje, digitalizace, klimaticko-energetické oblasti, abychom plnili nové cíle EU, ale také do dopravy,“ uvedl Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR).
S potřebou investic do dopravy souhlasí i MPO. „S ohledem na náplň prvních dvou politických cílů a na základě zkušeností ze současného programového období lze konstatovat, že se skutečně jedná o nejzásadnější intervence z hlediska potřeb českých podniků,“ potvrdil náměstek Piecha. „Rovněž důležitý je však i třetí cíl politiky, který se zaměřuje mj. i na digitální konektivitu,“ dodal.
Podle slov ministerstva průmyslu a obchodu mají české podniky „značný zájem“ o programy podpory, které budou v příštím programovém období tematicky spadat pod první politický cíl, tzn. Inteligentnější Evropu. Jedná se zejména o vybrané programy na podporu výzkumu, vývoje a inovací či programy zaměřené na rozvoj informačních a komunikačních technologií.
„Do prvního cíle rovněž částečně spadá problematika zavedení principů digitální ekonomiky a průmyslu 4.0 ve firmách, přičemž relevance této problematiky bude v nejbližších letech ještě nabírat na intenzitě,“ uvedl Piecha.
Zájem podniků potvrzuje i SP ČR. „Věřím, že naše podniky dokážou poskytnuté prostředky využít. Záleží ale zejména na konkrétním nastavení programů a výzev, jejich podmínkách a podobně,“ sdělil Čízek, podle kterého jsou firmy do těchto oblastí připravené investovat. „Je to v jejich zájmu,“ podotkl.
Administrativní překážky brzdí čerpání fondů
Pro úspěšné čerpání fondů je podle Čížka důležité i razantní snížení administrativní zátěže pro žadatele. Dodal, že by finanční prostředky měly kromě naplňování legislativních cílů pomoci i k větší konkurenceschopnosti České republiky.
S nutností snížit administrativní překážky souhlasí i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Důležitým prvkem budoucí kohezní politiky je i potřeba nastavení mechanismů, které by snížily administrativní zátěž pro žadatele a zjednodušily podmínky pro poskytování podpory,“ uvedl náměstek Piecha. „Mělo by tedy dojít k podstatnému zjednodušení již z úrovně Evropské komise a následně i na národní úrovni,“ dodal.
MPO získává nyní od žadatelů a příjemců operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) zpětnou vazbu ohledně toho, jaké jsou z jejich pohledu největší překážky a problémy čerpání. „Z došlých odpovědí budou minimálně 3 nejlepší vybrány a ty se bude Ministerstvo průmyslu a obchodu snažit uvést do praxe, a tím nastavené procesy zlepšit,“ vysvětlil Marian Piecha.
Čerpání přidělených prostředků v OP PIK brzdí právě složitá administrativa. „Obáváme se, že prostředky nebudou vyčerpány. Zaměstnavatelé je správně identifikují jako nejsložitější projekty s nejhorší administrativou, a proto se k tomu nepřistupuje tak, jak by mohlo,“ uvedl nedávno Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Důležitým faktorem úspěšnosti při čerpání dotací je vyvarovat se zpoždění. „Je tedy třeba mít včas připraveny všechny potřebné předpisy včetně správného nastavení informačního systému,“ zdůraznil Čížek.
Snížení procentuální hranice
I když Česká republika souhlasí s investičními prioritami, které Komise doporučila, považuje procentuální hranice na první dva cíle – 45 % na cíl Inteligentnější Evropa a 30 % na cíl Zelenější a nízkouhlíková Evropa – za velmi vysoké. Při vyjednávání se proto bude snažit o jejich snížení. Pokud by se hranice nepodařilo snížit, může to podle ministerstva průmyslu a obchodu vyústit až v pokles zájmu o dotace nebo dokonce k nedočerpání.
Větší volnost v přesouvání finančních prostředků a snížení procentuální hranice požaduje od budoucí kohezní politiky i Svaz průmyslu a dopravy. „Z našeho pohledu by ale byly lepší povinné cíle nižší, čímž by se zvýšila flexibilita a ČR by měla větší volnost s tím, jak s prostředky naloží. Například investice do dopravní infrastruktury jsou zásadní pro konkurenceschopnost ČR i jednotlivých regionů,“ okomentoval situaci Čížek. „V těchto oblastech jsou investice potřeba a nezáleží na tom, zda z evropských či z národních prostředků,“ dodal.
Na základě jednání se zástupci Evropské komise lze očekávat, že nastavené limity pro první dva cíle kohezní politiky s největší pravděpodobností poklesnou. „Lze očekávat, že výsledný poměr bude po vyjednávání v evropských institucích přece jenom nižší, což ostatně potvrdil i generální ředitel DG Regio (generální ředitelství Evropské komise pro regionální politiku – pozn. red.) Marc Lemaître při příležitosti zahájení dialogu mezi Českou republikou a Evropskou komisí,“ uvedl Piecha.
I přes snížení procentuálního limitu by do oblasti vědy, výzkumu a inovací proudila největší část prostředků z fondů EU. Jelikož Česká republika nepatří mezi velké inovátory a v této oblasti značně zaostává, investice z ERDF mohou ČR značně napomoci se zvýšením konkurenceschopnosti.
„Českým podnikům by pomohly investice, které by jim umožnily produkovat výrobky s vyšší přidanou hodnotou, přičemž podniky by se dále měly zaměřit výrobu kompletních produktů či klást důraz na vědu, výzkum, inovace a digitální transformaci,“ zdůraznil Marian Piecha.
„Pouze při splnění těchto prvků má ČR šanci přibližovat se dál k vyspělým západoevropským ekonomikám. Samotný Evropský fond pro regionální rozvoj je pak jedním z důležitých nástrojů, který může tuzemským podnikům pomoci,“ uzavřel.