České farmáře čekají po volbách změny. Kandidáti na ministra zemědělství se na většině priorit shodují

© Pixabay

Nová podoba Společné zemědělské politiky (SZP), která více zohledňuje dopady na životní prostředí i menší zemědělce, je již dojednána. Její implementace nyní bude záviset na členských státech. Jak budoucnost českého zemědělství vidí kandidáti hlavních politických stran před říjnovým volebním kláním?

Nadcházející sněmovní volby budou pro zemědělce zřejmě ty nejdůležitější v novodobé historii České republiky, a to z důvodu řady výzev, které pro tento sektor pramení z Evropské unie. Uvedl to Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR, na úvod předvolební debaty o budoucnosti českého zemědělství pořádané v rámci tradičního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.

„Čeká nás finalizace strategického plánu Společné zemědělské politiky, čeká nás předsednictví Radě EU a čeká nás řada dalších výzev, které souvisejí také s Evropskou zelenou dohodou,“ dodal Doležal.

Pro většinu kandidátů na budoucího ministra zemědělství je důležité navzdory evropským opatřením zachovat konkurenceschopnost českého zemědělství, udržet pestrou a zdravou krajinu a podporovat mladé zemědělce. Významnější podpory by se podle kandidátů mělo dostat také živočišné výrobě, v níž Česko není ve všech sektorech soběstačné.

„Zemědělství by mělo být precizní, tam, kde je to možné, tak robotizované. Podpora od státu či EU by měla být tam, kde vytváříme zátěže, aby zemědělci měli jistotu, že má smysl být aktivní. Je nutné produkovat zdravé potraviny a podporovat udržitelnou biodiverzitu,“ shrnul své priority Marian Jurečka (KDU-ČSL), bývalý ministr zemědělství a kandidát koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL).

„Musíme se poprat se situací škůdců. Není to jen kůrovec a nejsou to jen brouci, ale také například vlci. Musíme najít řešení s přemnoženou zvěří, aby se situace stabilizovala. Abychom měli pod kontrolou škody napáchané zvěří. Musíme také zemědělce, myslivce a ochránce přírody naučit více spolupracovat,“ dodal Petr Bendl (ODS), rovněž bývalý ministr zemědělství a kandidát koalice SPOLU.

Z veřejných peněz si platíme devastaci krajiny a půdy, říká expert o současné zemědělské politice EU

Současná společná zemědělská politika EU má řadu nedostatků, které brání farmářům přispívat k rozvoji krajiny nebo ochraně půdy. Patrné je to zejména v Česku. Změnit to mají nová pravidla. Jak? Na to se EURACTIV.cz ptal odborníka Lehejčka.

Podle Jaroslava Faltýnka za hnutí ANO je potřeba zatraktivnit zemědělství, hlavně pro mladé lidi, protože dnes nejen v zemědělství, ale také v potravinářství podle něj lidé chybí. Velký důraz klade i na zajištění potravinové soběstačnosti.

„Musíme prosit naše občany, aby preferovali české potraviny. Tím ušetříme i životní prostředí. Nemá smysl vozit brambory ze Španělska nebo z Holandska, když jsme schopni si je zajistit sami a dovézt ze supermarketu, který je 20 metrů od domu,“ doplnil své vyjádření Faltýnek.

„Zemědělci mají za x let hospodařit jako řádní hospodáři. Musíme tedy podporovat dobré zemědělce,“ zdůraznil mimo jiné Pavel Čížek za hnutí STAN.

Z českého venkova mizí zemědělci. Stárnou a nemají žádné následovníky

Farmy začínají mít nouzi o pracovníky. Mladí lidé se do zemědělství zrovna nehrnou a neláká je ani život na venkově. Ke krajině a půdě totiž nemají vztah.

Přestože většina stranických zástupců zdůrazňovala zachování „českého“ zemědělství, uvědomují si důležitost evropských opatření. Pouze podle zástupce strany Svoboda a přímá demokracie (SPD), europoslance Ivana Davida, by se Česko mělo chovat více autonomně a zohledňovat místní podmínky, nezávisle na EU. Vystoupení ČR z EU je pro SPD obecně dlouhodobou prioritou.

Podporu zejména „českého zemědělství“ a jeho specifik doporučuje budoucímu ministrovi také česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP).

„Zaměřit se na podporu zemědělských podniků, které se dobře starají o krajinu, mají rostlinou i živočišnou výrobu a mají charakter rodinných farem,“ upřesnila na dotaz redakce s tím, že podporu by měli získat také mladí a začínající zemědělci či zemědělci orientující se na zlepšení životních podmínek zvířat, jako například chov nosnic.

Podporu malých a středních podniků namísto těch velkých zdůrazňuje i Asociace soukromého zemědělství (ASZ).

„Podpora největších podniků holdingového typu na úkor menších a středních zemědělských podniků nejenom neprospívá podpoře rozvoje českých zemědělců, kteří zde ve venkovském prostoru přímo žijí a produkují na svých farmách zemědělské prvovýrobky, ale tato skutečnost přímo ohrožuje i budoucí potravinovou bezpečnost a soběstačnost České republiky,“ zdůraznil na dotaz redakce Jan Štefl, místopředseda ASZ.

Zemědělský svaz ČR (ZS ČR) naopak upozorňuje, že podporu si zaslouží všichni zemědělci v rámci EU i ČR bez rozdílu velikosti jejich hospodářství.

Malé a střední farmy mají být v centru evropského zemědělství. V ČR se na ně zatím tolik nehledělo

Malé, střední a rodinné farmy produkují mnohdy jedinečné lokální potraviny a udržují venkov při životě. Zatímco v některých zemích se dočkávají adekvátní podpory, v ČR si drobní farmáři stěžují na velmi náročné podmínky.

Forma a výše dotací kandidáty rozděluje

Velkou otázkou je po řadu let v rámci EU právě spravedlivé rozdělování zemědělských dotací mezi velké a malé farmy. Tzv. zastropování přímých plateb pro velké podniky získávající více než 100 tisíc eur ročně se mělo stát podle původních plánů Evropské komise v nové SZP povinné. Kvůli vzdoru některých členských států, včetně Česka, a nakonec i podpoře Evropského parlamentu, však zastropování bude pouze dobrovolné. Členské země jej tedy ve svých strategických plánech, jejichž příprava aktuálně vrcholí, mohou zavést.

Kromě Hnutí ANO mají kandidáti na budoucího ministra zemědělství na zastropování podobný názor. Podporují částečné zastropování ve spojitosti s degresivitou plateb (tedy krácením přímých dotací od určité výše) a zvýšenou podporou pro nově začínající a malé farmáře. Konkrétní podmínky se ale mezi stranami liší.

„Jsou pro nás důležití ti zemědělci, kteří dělají živočišnou výrobu a speciální komodity, protože chceme udržet pestrou krajinu, sociální rozměr a zaměstnávání v zemědělství, dopad na venkov a na naši vlastní soběstačnost,“ uvedl Jurečka.

Faltýnek zastropování odmítl, hnutí premiéra Andreje Babiše místo toho preferuje podporu pro prvních 150 hektarů.

Zastropování přímých dotací není v zájmu ani českého Zemědělského svazu.

„Zavedení stropu těchto plateb by znamenalo potrestání těch úspěšných, kteří se odpovědně starají o svůj i svěřený majetek, a v souladu s ekonomickými zákonitostmi zvyšují svoji konkurenceschopnost. Nehledě na to, že řada tzv. velkých podniků, kterých by se mělo zastropování týkat, má desítky až stovky majitelů, kteří se rozhodli sdružit svůj majetek. Mnohdy tak výměra jednotlivých majitelů dosahuje jednotek hektarů,“ upozornil v reakci na dotaz redakce Vladimír Pícha, tiskový mluvčí ZS ČR.

Podle jejich vlastního šetření by zastropování zasáhlo více než 350 tisíc drobných podílníků.

„Kromě toho by vedlo k výraznému snížení konkurenceschopnosti českého zemědělství, dalšímu poklesu stavů hospodářských zvířat a výraznou redukci sociální role zemědělců na českém venkově,“ upozornil na další rizika Pícha.

Povinné zastropování zemědělských dotací neprošlo, pro českou vládu je to úspěch

České zemědělské velkopodniky si mohou oddechnout. Evropskému parlamentu se nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací, kterého se obávaly. Na stranu agrárních holdingů se postavili ministři členských států, včetně Česka.

Hnutí STAN, které ve volbách kandiduje v koalici s Pirátskou stranou, má vyšší ambice, a to nejen v souvislosti s podporou menších farem. Podle nich by sice podporu měly získat farmy s 200 hektary, ale redistribuovaná částka by měla být vyšší než unijními pravidly požadovaných 10 procent.

Vyšší podíl redistribuce v rámci prvního pilíře by uvítala i Šojdrová. Podle jejích přestav by se mělo přesunout minimálně 20 procent prostředků, které by získali malí a střední zemědělci. Podobně to vidí i ASZ.

„Česká republika musí navýšit platby na první hektary a omezit výši dotačních limitů u dalších titulů podobně, jak to dělají všechny vyspělé evropské státy, které nejenom dbají na to, aby potravinová bezpečnost a udržitelnost byla plošně rozprostřena po celé zemi a opírala se nejenom o ty největší zemědělské podniky, ale také o celou škálu i těch menších a nejmenších producentů,“ vysvětlil Štefl.

Zastropování dotací dopadne na Agrofert, střední farmy se obávat nemusí, říká europoslankyně Šojdrová

Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje europoslankyně Michaela Šojdrová. 

V případě dotací je další diskutovanou otázkou spolufinancování Programu pro rozvoj venkova, tedy druhého pilíře SZP. Na ten nyní ze státní kasy putuje 35 procent, Agrární komora však letos vyzvala k jeho navýšení na 60 procent.

Straničtí kandidáti se obecně shodli na navýšení kofinancování, ovšem s tím, že je vždy nutné zohlednit dostupnost státních prostředků a potřebnost a přínosnost podporovaných projektů. V procentech, o kterých by se mělo národní spolufinancování navýšit, ale jednotní nebyli.

ANO i SPD by podpořily navýšení spolufinancování na 60 až 65 procent, zástupce za STAN by se přiklonil k navýšení na 45 procent. Koalice SPOLU podporuje „minimálně 35 procent“, horní hranici ale neuvádějí.

Šojdrová očekává, že „nová vláda se přihlásí minimálně k 50procentní účasti“. Europoslankyně rovněž v souvislosti s rozdělováním dotací volá po zjednodušení jejich administrace, což na debatě podpořila i většina stranických kandidátů.

Na co konkrétně by národní dotace šly, by podle všech stranických zástupců mělo být předmětem další diskuse. Jen někteří zmínili konkrétní projekty.

„Meliorace by potřebovaly rekonstrukci, a to tak, aby plnily funkci zadržování vody v krajině a nejenom odvodů,“ navrhl Pavel Čížek z hnutí STAN.

Zemědělci netrpělivě vyhlíží reformu zemědělské politiky EU, kritizují instituce za pomalý postup

Zemědělským organizacím se nelíbí, že se evropské instituce neshodly na svém květnovém zasedání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU (na tzv. trialogu) na znění pravidel nové zemědělské politiky.

V otázce GMO a snižování pesticidů se straničtí zástupci shodují

Shoda se mezi zástupci stran našla v otázce evropské regulace geneticky modifikovaných organismů. GMO má podle nich potenciál, ale je potřeba ho kontrolovat. Jurečka zároveň zdůraznil, že evropská pravidla je nutné požadovat také po třetích zemích, aby mezi nimi a jejich evropskými protějšky nevznikala disproporce.

Podobný celoevropský postup kandidáti podpořili i v případě snižování spotřeby přípravků na ochranu rostlin, v opačném případě, tedy při samostatném postupu ČR v této oblasti odlišném od zbytku EU, by to vedlo ke ztrátě konkurenceschopnosti českého zemědělství. Pro správné využívání přípravků na ochranu rostlin je dle zástupců hlavních politických stran nutné využívat zejména precizní zemědělství, které pomáhá v přesné aplikaci konkrétních přípravků na hubení plevele či hmyzu.

Snižování využívání pesticidů je i jedním z cílů EU. Do 10 let by dle strategie „Z farmy na vidličku“ mělo dojít ke snížení využívání chemických pesticidů o 50 procent a používání chemických hnojiv o 20 procent. Jak ale upozornil Faltýnek, Česko na tom není ve snižování spotřeby pesticidů vůbec špatně.

Blíží se konec syntetických pesticidů? Iniciativa volající po jejich zákazu má již půl milionu podpisů

Ukončení používání syntetických pesticidů, obnova biodiverzity a podpora menších farem. Tři cíle, které si stanovila evropská občanská iniciativa s názvem „Zachraňme včely i farmáře“.

Evropské inovace v potravinářství se kandidátům nezdají

Předvolební debata se stočila i na aktuální inovace, jako jsou alternativní potraviny či nutri skóre.

Tzv. nutri skóre, označující pomocí písmen či barev zdravé a méně zdravé potraviny, dnes platí již v několika zemích EU. Nově ho Komise hodlá představit pro všechny členské státy. Většina kandidátů českých politických stran však této novince příliš velkou podporu nedává. Shodují se spíše na její dobrovolnosti než na celoplošném povinném zavádění.

„Pozor na to, aby (kvůli nutri skóre, pozn. red.) nevyšla sladká limonáda s umělým sladidlem lépe než mléko,“ upozornil v této souvislosti Faltýnek.

Pouze kandidát STAN Čížek by podpořil celoevropské řešení. „Semaforové značení výrobků“, na kterém má být nutri skóre založeno, podporuje ve svém programu také ČSSD, jejíž zástupce na debatě chyběl.

Rezervovaný postoj mají zástupci kandidujících stran také k alternativním proteinům, jako jsou hmyz, laboratorní maso či rostlinné alternativy. O jejich větší podpoře má podle nich rozhodnout zájem spotřebitelů, nikoliv evropská regulace.

Češi se učí nakupovat kvalitnější potraviny, na cenu jsou však stále citliví

Jak je na tom Česká republika s kvalitou potravin? Kdo tlačí na její postupné zvyšování a jakou roli v tomto ohledu sehrává Evropská unie?

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.