Česká půda je v ohrožení. Pomoci mohou dotace, nové technologie i lehčí stroje

[© Shutterstock/ Lucas Rizzi]

Víc jak polovina zemědělské půdy je v ČR ohrožena vodní erozí. Řešením může být používání vhodných technologií, střídání plodin nebo navrácení organické hmoty zpět do půdy. Odborníci dále doporučují více motivace nebo podporu od státu či EU.

Degradace půdy dnes ohrožuje dvě pětiny lidstva na celém světě a nebudou-li přijaty vhodné postupy může do budoucna zapříčinit masovou migraci, ohrozit potravinovou bezpečnost či zhoršit klimatické podmínky.

S varováním přišla zpráva Mezivládní vědeckopolitické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES), která rovněž předkládá několik doporučení, jak zmírnit zhoršující se stav půdy.

Problém se nevyhýbá ani ČR, která bojuje s erozí, zejména tou vodní a větrnou.

Podle Zprávy o stavu životního prostředí v ČR za rok 2016 je na území Česka potenciálně ohroženo víc jak polovina (56,7 %) zemědělské půdy vodní erozí, z toho 17,8 % erozí extrémní. Větrnou erozí je ohroženo 18,3 % zemědělské půdy.

Aby se zabránilo další vodní erozi, zpráva doporučuje u 53,8 % hodnocené výměry zemědělské půdy střídání plodin, vyloučení erozně nebezpečných plodin, víceleté pícniny nebo ochranné zatravnění. Na zbývající ploše zemědělské půdy (46,2 %) lze hospodařit bez omezení.

Zemědělský svaz: Odhaduje se, že každý den ubývá jen v naší republice kolem 15 hektarů zemědělské půdy, místo které vyrůstá bytová zástavba, dopravní komunikace, výrobní a především skladové budovy.

Na silně erodovaných půdách navíc dochází ke snížení hektarových výnosů až o 75 % a ke snížení ceny půdy až o polovinu.

„Ministerstvo zemědělství uvádí, že české agrární podniky jenom kvůli erozi půdy každý rok přicházejí o 4,3 miliardy korun,“ upřesnil Vojtěch Kotecký z think-tanku Glopolis.

Daniel Vondrouš z Asociace ekologických organizací Zelený kruh dodává, že „každý rok z českých polí zmizí až 30 milionů tun ornice. Navíc několik hektarů týdně skončí rovnou pod betonem.“ Kritizuje také špatné hospodaření v lesích, které stojí za aktuální kalamitou na severní Moravě.

Lesy a půda pomohou v boji se změnou klimatu. Česko se zaměří na listnáče. Více >>>> 

Právě v ubývání zemědělského půdního fondu vidí největší problém Zemědělský svaz ČR.

„Odhaduje se, že každý den ubývá jen v naší republice kolem 15 hektarů zemědělské půdy, místo které vyrůstá bytová zástavba, dopravní komunikace, výrobní a především skladové budovy,“ upřesnila tisková mluvčí Zemědělského svazu ČR Jana Sixtová.

Půda pod tlakem těžkých pneumatik

Zemědělskou půdu ohrožuje v Česku také tzv. utužení půdy, které je výsledkem intenzivního hospodaření a používání těžké techniky, čímž se voda hůře vsakuje do půdy a dochází tak k vodní erozi. Jak uvádí výše zmíněná Zpráva o stavu životního prostředí v ČR, v roce 2016 bylo zhutněním ohroženo přes 33 % zemědělské půdy. Zhruba 70 % těchto půd je ohroženo právě pojezdy traktorů a kombajnů, zbylých 30 % je dáno přirozenými vlastnostmi půdy.

Přesto loni došlo v ČR k meziročnímu nárůstu prodaných traktorů o 20 %, a kombajnů se prodalo o 17 % více.

„Problém utužení půdy lze do určité míry řešit zmenšením výměry pozemků osázených monokulturami a s tím spojeného používání obří zemědělské mechanizace, a také šetrnějším přístupem uživatelů půdy v podobě omezení přejezdů pozemků zemědělskou technikou, obzvláště v době sklizně,“ doporučil předseda Asociace soukromých zemědělců ČR (ASZ ČR) Josef Stehlík.

Stehlík: Problém utužení půdy lze do určité míry řešit zmenšením výměry pozemků osázených monokulturami a s tím spojeného používání obří zemědělské mechanizace, a také šetrnějším přístupem uživatelů půdy v podobě omezení přejezdů pozemků zemědělskou technikou, obzvláště v době sklizně.

Podle Sixtové ze Zemědělského svazu ale těžká technika nemusí být ještě problematická, protože pracuje s mnohem většími záběry a „větší záběr znamená méně přejezdů po poli“. Problém však vidí v častých a někdy zbytečných přejezdech technikou po poli, které ale zemědělci řeší používáním speciálních pneumatik s proměnlivým tlakem nahuštění, využíváním nových technologických postupů a optimalizací tras přejezdů po poli.

Nové technologie v zemědělství bude EU podporovat i nadále. Více >>>>

Přidává také, že „v některých případech se okraje polí zatravňují. Jednak jako ochrana před vodní erozí, jednak pro snížení poškození půdy na úvratích, kde je koncentrace přejezdů nejvyšší. Dalším řešením utužení půd je používání vhodných technologií zpracování půdy.“

„Základem pro zpracování půdy je měnit každým rokem hloubku zpracování, aby nedošlo k vytvoření vrstvy půdy, která brání pronikání vody. Při stálé hloubce zpracování se tato vrstva zvětšuje, zatímco při proměnlivé se poměrně rychle naruší. Nejlepším řešením je opět střídání plodin v osevním postupu. Utužení zabraňují hlubokokořenící rostliny, mezi které patří například vojtěška nebo řepka,“ vysvětlila redakci Sixtová.

Jaká jsou další řešení pro Česko a EU

Zabránění ubývání půdy podle odborníků není reálné. Dá se ale zmírnit, třeba užíváním lehčí techniky, vrácením dostatečného množství organické hmoty zpět do půdy v hnoji či kompostu, nebo využíváním osevního postupu se střídáním plodin.

„Potřebujeme lány rozdělit pásy zeleně, mezemi nebo loukami. Potřebujeme snižovat vysoké dávky pesticidů a průmyslových hnojiv,“ upřesnil serveru EURACTIV Kotecký z Glopolis.

„Zlepšit se dá také využívání tzv. brownfieldů, tj. pozemků, kde již existují stavby, které nejsou využívané,“ doporučila Sixtová ze Zemědělského svazu ČR.

Místo rozpadlých hal sportoviště nebo byty. Odstraňování brownfieldů podporuje několik fondů. Více >>>> 

Důležité je také zodpovědné zemědělství, produkce biopotravin, zvyšování povědomí veřejnosti o hodnotě zemědělské půdy nebo další formy ochrany půdy. Mezi ty řadí Kateřina Zímová ze spolku pro ochranu zemědělské krajiny CooLAND např. legislativní a finanční nástroje od státu formou daňového zvýhodnění, pozitivní motivace nebo stávající úspěšné pozemkové úpravy.

Přečtěte si také vyjádření Agrární komory ČR k novele protierozní vyhlášky z loňského roku ˃˃˃˃

Sixtová ze Zemědělského svazu upozornila, že taková opatření nebudou pro zemědělce levnou záležitosti. Pomoci by proto mohly dotace z EU, musí být ovšem správně zacílené.

„Česká republika, příp. Evropská unie by mohly více motivovat zemědělce k dodržování pravidel vedoucích ke snížení utužení půdy, a to zejména formou greeningu, tedy ozelenění v rámci přímých plateb,“ myslí si Stehlík z ASZ ČR.

Podobného názoru je i Vondrouš. „V případě zemědělské půdy je klíčem změna evropských dotací tak, abychom za peníze z našich daní nedostávali jen čím dál zničenější a otrávenější krajinu. Když už zemědělské hospodaření (masivně) dotujeme, měli bychom za to chtít zdravé potraviny a zdravou krajinu,“ navrhl.