Češi chtějí v Bruselu inspirovat programem pro rozvoj regionů zatížených těžbou uhlí

Debata o budoucnosti Ústeckého kraje, kterou v Ústí nad Labem pořádal EURACTIV.cz © EURACTIV.cz

Regiony závislé na uhelném průmyslu potřebují zvláštní zacházení. Pomoci jim může vzájemné sdílení zkušeností s přechodem na modernější ekonomiku i asistence s čerpáním finančních prostředků. V Česku od loňska běží program zaměřený na tři zatížené kraje. Jak si po prvním roce ostrého fungování vede?

Jak po útlumu těžby provést uhelné regiony náročnou transformací a kde na to vzít peníze, budou za dva týdny v Bruselu řešit i čeští odborníci. Kolegům z Německa, Španělska, Rumunska, Polska, Francie a dalších zemí chtějí představit vládní program Restart, který má s přechodem k moderní ekonomice pomoci Moravskoslezskému, Ústeckému a Karlovarskému kraji.

„Program Restart byl Evropskou komisí označen za vzor pro ostatní uhelné regiony, což nás pochopitelně těší a potvrzuje to význam dlouhodobého a komplexního plánování rozvoje uhelných regionů,“ řekla redakci EURACTIV.cz zástupkyně zmocněnce vlády pro strukturálně postižené kraje Gabriela Nekolová.

S kolegy z dalších zemí se úřad zmocněnce a zástupci ministerstva průmyslu a ministerstva pro místní rozvoj sejdou 12. a 13. července na jednání platformy pro transformaci uhelných regionů, kterou loni na podzim spustila Evropská komise.

Dominique Ristori: Přechod k čisté energetice je i sociální otázka. EU ji musí řešit

Se šéfem generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku mluvil slovenský EurActiv o Nord Streamu 2, transformaci uhelných regionů i roli zemního plynu v energetice EU.

V EU se uhlí aktivně těží ve čtyřech desítkách regionů ve 12 členských zemích a odvětví přímo zaměstnává asi 185 000 lidí. Evropa se zamýšlí nad otázkou, co se s těmito lidmi stane po konci uhelné energetiky, na který tlačí emisní limity, územní omezení pro těžbu i přirozené vyčerpávání zásob uhlí a nástup nových technologií pro výrobu energie.

Vladimír Špidla: Odchod od uhlí musí být sociálně spravedlivý, jinak ho společnost nepřijme

Předešlá vláda schválila strategii pro restrukturalizaci uhelných regionů. V čem spočívá její podstata, vysvětluje poradce bývalého premiéra Sobotky, Vladimír Špidla.

Evropská platforma má spojit zainteresované organizace z konkrétních regionů, vládní představitele i zástupce evropských institucí a pomoci jim sdílet zkušenosti s vytvářením nových ekonomických příležitostí, rekvalifikacemi, rozvojem čisté energetiky, ekologickými inovacemi nebo i vyspělými technologiemi pro zpracování uhlí.

„Naše regiony jsou příhraniční. I proto má mezinárodní spolupráce velký význam, říká Nekolová.

Snazší cesta k penězům

Vzájemná výměna zkušeností a prezentace národních nebo regionálních plánů má mít za výsledek i smysluplnější využívání evropských i národních finančních prostředků.

„Samozřejmě očekáváme finanční podporu. Nikoli přímou, protože sama platforma žádnými zdroji nedisponuje. Může nám ale výrazně pomoci v jednáních o přesunu nevyužitých prostředků z fondů EU ve prospěch právě programu Restart a rozvoje uhelných regionů,“ říká Nekolová.

Úřad zmocněnce chce také se zástupci Komise diskutovat o nastavení příštího rozpočtového období EU, které se aktuálně projednává. Mezi odborníky totiž často zaznívá názor, že postižené kraje potřebují specifické zacházení a že by se jim při přípravě evropského financování měla věnovat zvláštní pozornost.

Jak probudit uhelné regiony k novému životu: případ Ústeckého kraje

Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.

Konkrétně chce úřad zmocněnce v Bruselu mluvit o několika oblastech, kde jsou v rámci Restartu nachystány projekty a pro které bude chtít podporu při přípravě evropského víceletého finančního rámce 2021–2027.

Je to podpora resocializace rekultivovaných území po těžbě, využití potenciálu přečerpávacích elektráren a geotermální energie, regenerace velkých brownfieldů, podpora vzdělávání a sociálních potřeb, přechod na oběhové hospodářství, adaptace na změny klimatu a zlepšení kvality ovzduší, uvedla Nekolová během květnové debaty, kterou na toto téma v Ústí na Labem pořádal EURACTIV.cz společně s Asociací pro mezinárodní otázky.

Nejchudší české kraje dostanou z EU víc peněz, i když se unijní fondy krátí

Větší pomoc z evropských fondů mají dostávat regiony zatížené těžbou uhlí a těžkým průmyslem. Při rozdělování peněz se bude brát v úvahu třeba úroveň vzdělání. Hodnotit se ale budou i dopady klimatických změn nebo migrace.

Ústecký kraj může podle Petra Globočníka z litvínovského občanského sdružení Kořeny v Bruselu sbírat i inspiraci. „Zatím se mi zdá, že se uhlí držíme zuby nehty a tedy o transformaci nelze tak úplně hovořit. Změna je důležitá hlavně v myšlení. Věřím, že zástupci našeho kraje během spolupráce přijdou na jiné myšlenky. Stále nám tu hrozí další nárůst ekologické zátěže, který by prohloubil stigma místa, odkud je lépe odejít,“ řekl redakci.

Také litvínovská starostka Kamila Bláhová (ANO) si během nedávné debaty posteskla, že vedení Ústeckého kraje stále klade na budoucí těžbu uhlí důraz. „Nedokážou si připustit, že je s uhlím konec,“ řekla během semináře, který pořádala pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung.

„Dneska už uhlí není něco, co chce mít každý ve sklepě.“ Jak vidí útlum těžby bývalí horníci

Energetiku založenou na uhlí čeká dříve či později konec. To má přínosy pro zdraví a životní prostředí, ale vyvstává otázka, co s lidmi, kteří v uhelném průmyslu pracují. Na názor jsme se zeptali dvou z nich – bývalého horníka z Česka a ze Slovenska.

Práce v terénu

Evropská platforma ovšem nemá působit jen v Bruselu, ale také přímo na místě. Komise už zahájila pilotní spolupráci se třemi regiony Slovenska, Polska a Řecka. Mezi pilotní země se teď podle Nekolové zařadilo i Česko a na podzim se dá očekávat návštěva expertů z Komise přímo v terénu dotčených krajů.

Slovensko čeká debata o ústupu od uhlí. Šefčovič vidí budoucnost v geotermální energii

Na horní Nitře by mohlo vzniknout centrum nových technologií pro energetiku, věří slovenský místopředseda Evropské komise Šefčovič. Uhlí podle něj patří minulosti. Podobně to vidí i slovenský ministr životního prostředí Sólymos. Premiér Fico však dosud horníky ujišťoval, že jejich práce neskončí.

„Díky Restartu máme specializovaný tým, který se věnuje jeho implementaci. Komise na oplátku delegovala svou skupinu odborníků na jednotlivá témata, kteří budou pro Česko partnerem. Za ČR je tým tvořen ze zástupců ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu a úřadu zmocněnce vlády a jeho odborného aparátu,“ přibližuje Nekolová.

Všechny tři dotčené regiony přitom budou v jednáních s Komisí vystupovat pod hlavičkou Restartu, upřesnila zástupkyně vládního zmocněnce.

V rámci programu se aktuálně očekává další důležitý milník. Každý rok totiž mají vznikat aktualizované akční plány, které mají strukturálně postiženým krajům usnadnit čerpání dalších finančních prostředků z národních i evropských zdrojů.

První akční plán byl schválen před rokem a vláda by měla v brzké době projednávat další. „Druhý akční plán byl na programu jednání vlády 26. června, nicméně jeho projednávání bylo pozastaveno a odloženo. Úřad zmocněnce nyní připravuje doplňující argumentaci tak, aby nová vláda mohla celé téma co nejdříve znovu projednat a schválit,“ upřesnila Nekolová.

Úřad podle ní při tvorbě nového akčního plánu obdržel 300 námětů. „Nakonec náročným výběrem prošlo 27 opatření. Mezi ně patří například požadavek na modernizaci základních a středních škol, dotace na posílení nízkoemisní dopravy ve městech, investice do krajského zdravotnictví a zajištění zdravotnického personálu, dotace pro podnikatele na nemovitosti, nebo na revitalizace sídlišť,“ řekla Nekolová na konferenci Restartu na začátku května.

Nejdůležitější jsou místní lidé

Během prvního roku „ostrého“ fungování Restartu bylo nejvíce peněz (4 miliardy korun) alokováno na program revitalizace Krušných hor. O 3 miliardy se také navýšily prostředky na řešení ekologických škod po těžbě uhlí vzniklých před privatizací těžebních společností. Na revitalizaci a podnikatelské využití brownfieldů byly alokovány 2 miliardy korun a na rozvoj vysokých škol 2,2 miliardy. Dotaci již obdrželo dohromady 50 žadatelů a dalších cca 100 čeká na vyhodnocení podaných žádostí.

Podle Petra Globočníka je důležité hlavně to, aby program podpořil drobné a střední podnikatele. „Má prvotní očekávání program nenaplňuje. Čekal jsem zejména přínos pro běžné obyvatele. Dle mého se cílí pouze na velké vize a podniky, což je dobré, ale bez toho, aby vedle těch velkých v Ústeckém kraji bohatla také střední vrstva, je sen o restartu regionu jen fatou morgánou,“ řekl redakci.

„Z velkých projektů jako velmi pozitivní hodnotím projekt autonomní dopravy nebo podporu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Věřím, že tohle může přinést kraji jistou konkurenční výhodu a udržet zde mladé lidi, což potřebujeme jako sůl,“ dodává.

Zainteresované strany obecně strategický rámec vítají, protože dává naději, že se podaří sladit zájmy jednotlivých hráčů a řídit se při rozvoji postižených regionů ucelenou vizí. Podle některých hlasů bude ale potřeba do vytváření akčních plánů více zapojit veřejnost.

Starostka Litvínova Bláhová ocenila, že do projednávání akčních plánů už jsou zapojeny nevládní neziskové organizace, které předtím do procesu přizvány nebyly. Teď je podle ní ještě potřeba zlepšit komunikaci se širokou veřejností. Řada lidí si podle ní stěžovala, že například nedostala zpětnou vazbu k připomínkám, jež podala prostřednictvím připravených formulářů.  Úřad vládního zmocněnce slibuje, že občané se vše potřebné dozvědí, až vláda druhý akční plán schválí a bude jasno o chystaných krocích.

Podle Bláhové je důležité, aby si v otázkách restrukturalizace porozuměli hlavně občané s těžařskými firmami. „V posledních letech se především bojovalo o těžební limity. Těžaři a občané se zatím nevnímají jako partneři. To se musí změnit. Je potřeba, abychom se doplňovali a udělali pro region maximum,“ řekla starostka.