Čerpání peněz z EU by nemělo být cílem samo o sobě, upozorňují auditoři

© European Court of Auditors

Evropský účetní dvůr zveřejnil v září výsledky svého šetření. Analýza dvaceti operačních programů odhalila dva hlavní problémy v čerpání dotací – pomalý start operačních programů a velký objem financí, který zbývá na konci období dočerpat. 

Auditoři z Evropského účetního dvoru (EÚD) se zaměřili na to, jak členské státy čerpají přidělené finanční prostředky z evropských fondů. Šetření se zabývalo minulým programovým obdobím 2007-2013 a současně i srovnáním s obdobími 2000-2006 a 2014-2020. Účetní dvůr během auditu navštívil čtyři země EU: Českou republiku, Maďarsko, Rumunsko a Itálii.

EÚD analyzoval celkem 16 operačních programů Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu soudržnosti (CF) a 4 programy Evropského sociálního fondu (ESF).

V České republice se přezkoumání týkalo 4 operačních programů: OP Životní prostředí, OP Střední Čechy, OP Podnikání a inovace a OP Lidské zdroje a zaměstnanost.

Pomalý start

Jedním z hlavních problémů, které auditoři zjistili je, že jak v současném období 2014-2020, tak i v předchozím došlo k pozdnímu schválení právního rámce, což mělo za následek i zpoždění operačních programů. V období 2007-2013 byla většina programů schválena až 12 měsíců po začátku daného období.

EÚD proto doporučuje Komisi, aby byl víceletý finanční rámec navrhován dříve než doposud, alespoň 30 měsíců před zahájením programového období, a následně byl přijat normotvůrci do 18 měsíců po návrhu Komise. Tímto opatřením by se mělo předejít zpoždění v operačních programech, ke kterému v praxi dochází.

Doporučení Evropského účetního dvora považuje Petr Zahradník, ekonom z EU Office České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, za optimální. „Nicméně návrh předpokládá naprostou hladkost přípravy projektového procesu, což v prostředí, kde hrají roli politické zájmy, a to navíc v různě dlouhých časových cyklech z pohledu jednotlivých členských států, je těžko uskutečnitelné,“ uvedl pro EURACTIV.cz Zahradník.

„Takže, předložený návrh dva a půl roku před startem období a jeho schválení rok a půl před praktickým spuštěním je velmi žádoucí doba,“ dodal.

Například návrh VFR pro současné období 2014-2020 byl předložen pouhých 27 měsíců před začátkem období. Jeho přijetí trvalo více než 26 měsíců, což znamenalo, že byl návrh přijat pouhé dva týdny před zahájením období.

V květnu letošního roku předložila Komise návrh budoucího VFR na období 2021-2027, který chce schválit do jara příštího roku, respektive před volbami do Evropského parlamentu. Podle mnohých odborníků k tomu pravděpodobně nedojde.

„Může se stát leccos. Lze si jen přát, aby přijetí alespoň nosných částí VFR bylo schváleno do příštího jara, ale troufám si tvrdit, že se tak bohužel nestane,“ předpověděl ekonom České spořitelny.

Podle Zahradníka existuje reálná možnost, že návrh VFR na příští období bude schválen až po volbách do EP. „Hrozí, že se toho ujme nová garnitura a nezůstane tam, kámen na kameni. V tomto případě může dojít k tomu, že se scénář zpoždění bude opakovat.“

Česká republika má dlouhodobě problém s čerpáním evropských peněz. Může za to právě i opožděné přijetí VFR, což potvrzuje i náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Nebeská. „Když si vezmeme, že teoreticky jsme měli začít od 1. ledna 2014 čerpat, a zároveň jen na vyjednání dokumentů s Evropskou komisí je potřeba nejméně dva roky, myslím si, že legislativa měla být připravena dříve,“ uvedla Nebeská.

V praxi tak došlo ke zpoždění investic v různých oblastech, zejména v kohezní politice. V současnosti je na tom Česká republika už o poznání lépe. „Loni už Komise při našich pravidelných setkáních konstatovala, že Česko zrychlilo čerpání a posunuli jsme se mezi státy, které jsou v nějakém průměrném pásmu čerpání,“ dodala náměstkyně.

Radim Sršeň: Čerpání dotací v ČR připomíná pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou pekli dort

Nastavení fondů EU by mělo lépe reflektovat potřeby českého venkova. Upozornilo na to Sdružení místních samospráv ČR v tzv. Vepříkovské deklaraci. S jeho místopředsedou Radimem Sršněm jsme proto hovořili o tom, jak by se mělo čerpání strukturálních fondů změnit.

Pozor na rychlé a neefektivní čerpání

Zpoždění v operačních programech vede podle auditorů k rychlému a neefektivnímu čerpání evropských financí. „Je nezbytně nutné vyhnout se situaci, kdy je na konci programového období potřeba ve spěchu dočerpat velký objem peněz, protože to může vést k nedostatečnému ohledu na nákladovou efektivitu. Čerpání se pak stává cílem samo o sobě, místo aby bylo prostředkem k dosažení cílů politik,“ vysvětlil člen EÚD Henri Grethen, který vedl audit.

Od začátku současného programového období v roce 2014 do letošního července proplatila Komise České republice 76,6 miliardy korun, tedy 13,2 procenta.

„Jistě, mít po čtyřech letech z celkových sedmi let vyčerpáno z rozpočtu EU nějakých 12 %, to určitě není zázrak. Ale loni touto dobou to nebyla ani 4 %,“ uvedl na počátku letošního roku Zahradník.

V uplynulých měsících se Česku podařilo zrychlit čerpání. „Čerpání se výrazně zlepšilo. A je to lepší, než to bylo minulý měsíc. A i ten výhled nevypadá špatně,“ uvedl na začátku září premiér Andrej Babiš (ANO).

Finanční prostředky pro některé programy se už podařilo téměř vyčerpat. Jedná se např. o OP Životní prostředí nebo OP Zaměstnanost. Jiné programy v čerpání podstatně zaostávají. Konkrétně to jsou: Integrovaný regionální operační program (IROP), Praha – pól růstu, Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV).

S čerpáním evropských fondů má ČR opět zpoždění, je sedmá nejhorší

Česku hrozí, že se peníze z evropských fondů budou urychleně vyčerpávat na poslední chvíli podobně jako v minulém období, což přinese neefektivní utrácení peněz, varují analytici.

K polovině letošního roku měla Česká republika smluvně zajištěno 334,5 miliardy korun, tedy 57,6 procenta z přidělených 580,7 miliardy. Analytici i auditoři varují, že urychlené čerpání na poslední chvíli přinese jen neefektivní utrácení peněz či jejich nedočerpání.

Preventivní opatření

Jednou z možností jak předejít bezúčelnému čerpání na konci programového období je tzv. přeprogramování, tedy přesunutí části finančních prostředků z jednoho programu do jiného. Této možnosti využila i Česká republika, která požádala Brusel o schválení některých přesunů, uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).

EÚD doporučuje, aby Komise průběžně sledovala plnění rozpočtu a pokud by došlo ke zpoždění, měla by adekvátně zasáhnout. Evropská komise disponuje řadou nástrojů pro monitorování provádění evropských fondů, např. výroční či měsíční zprávy.

Samotné členské země při zjištění problémů s čerpáním evropských peněz přistoupily k vlastním opatřením a vypracovaly tzv. akční plány. Například v Rumunsku, Itálii a České republice existovaly akční plány už v roce 2011.

Dalším prostředkem je Pracovní skupina pro lepší provádění, která byla zřízená Komisí v roce 2014. Jejím hlavním úkolem bylo pomoci členským státům, které mají problémy s využitím zbývajících finančních prostředků z období 2007-2013.

Díky pracovní skupině stoupla v průběhu jednoho roku míra čerpání ve státech EU-28 ze 77 % na téměř 90 %. V České republice a na Slovensku se čerpání zlepšilo i o více než 20 procentních bodů.

Neefektivnímu čerpání evropských peněz však zabraňuje i pravidlo n+3, které umožňuje členským státům vyhnout se hektickému využívání či případnému nedočerpání dotací. V praxi to znamená, že například finanční prostředky přidělené členskému státu za rok 2018 musí být skutečně vyčerpány nejpozději do tří let, tj. do konce roku 2021.

„Předpokladem k tomu je mít v zásobě reprezentativní projektový zásobník, seřazený prioritně podle intenzity přínosu, nikoliv z pohledu snadnosti přístupu k penězům a hladkosti profinancování,“ vysvětlil Zahradník. „Znamená to mít adekvátně stanoveny priority, určenou tematickou koncentraci a změřeny výsledky realizace projektů,“ uzavřel ekonom.

Doporučení Evropského účetního dvora

Auditoři doporučují:

  • členským státům vyvarovat se situaci, kdy jim na konci období chybí dočerpat velký objem přidělených finančních prostředků,
  • Komisi, aby navrhla legislativním orgánům harmonogram, který stanoví klíčová data s cílem zajistit, aby provádění operačních programů bylo zahájeno hned na počátku programového období
  • Komisi, aby dbala na výkonnost a dosahování dobrých výsledků při provádění opatření, které mají urychlit čerpání přidělených financí,
  • Komisi, aby zajistila dostatek prostředků, nutných k získávání informací nezbytných pro monitorování čerpání prostředků v rámci operačních programů a zjištění příčin pomalého či rychlého čerpání a mít na paměti, že výdaje by měly být vynaloženy efektivně.