Ceny za potraviny rostou, zemědělci z toho ale nic nemají

© Pixabay

Jak si vedou čeští zemědělci na evropském poli? Na tuto otázku odpovídali jihočeští zemědělci při debatě, která se odehrála začátkem října v Českých Budějovicích.

Zatímco ceny potravin v obchodech se rok od roku zvyšují, zemědělci nárůst cen za své produkty nepociťují. Dnes totiž získávají stejné peníze jako třeba před deseti lety. Upozornil na to tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal.

Zemědělci zároveň čelí rostoucím nákladům za osiva, hnojiva, prostředky na ochranu rostlin, pohonné hmoty, ale i pracovní sílu nebo pronájem zemědělské plochy, tzv. pachtovné.

„Bez dotací by souhrnný zemědělský účet dosáhl záporných hodnot,“ vysvětlil Doležal u příležitosti debaty, kterou uspořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.

Příjmy českých zemědělců jsou na evropských dotacích závislé zhruba z 65 %. Tuzemští zemědělci dostávají z Unie jak platby na obhospodařovanou půdu, tak i na různé projekty, jako je třeba pořízení nového traktoru.

Závislost ČR na evropských dotacích, ale rozhodně není v Evropě výjimkou. Příjmy slovenských zemědělců jsou na Evropské unii závislé dokonce z 90 %.

Chcete evropské peníze na farmaření? Požádat o ně rozhodně nestačí

Nic není zadarmo a pro evropské dotace to platí dvojnásob. Přestože z Bruselu proudí do českých kravínů, stájí, lesů, polí i luk každým rokem desítky miliard korun, dosáhnout na ně není jednoduché.

„Dotace jsou celospolečenskou záležitostí. Přispívají mimo jiné k cenové dostupnosti potravin,“ uvedl Doležal. Další účastníci debaty však upozornili, že na zemědělské dotace veřejnost často pohlíží negativně, a to kvůli politickým kauzám. Kritika se pak přenáší i na samotné zemědělce, kteří dotace čerpají.

Ani s dotacemi však není podnikání v zemědělství jednoduché. Své o tom ví i předseda Asociace soukromého zemědělství v Českých Budějovicích. „Peníze se dnes už shánějí lépe než hektary,“ přispěl do debaty Jan Staněk. Dnes hospodaří na více než 300 hektarech, začínal však na zděděných 9 hektarech.

„Konkurenceschopnost zemědělců je dílem závislá na tom, kolik má vlastních hektarů,“ dodal Staněk, který hospodaří v okolí Temelína.

Dotace jsou pro velké farmy. Inovaci jsem si zařídil sám, říká ovocnář z Ostroměře

Čeští sadaři po vstupu do Evropské unie čelí tvrdé konkurenci, zejména z Polska. Drtivá většina ovoce se totiž do Česka dováží.

Živočišná produkce upadá

Dotace jsou pro české zemědělce důležité, na druhou stranu ale způsobují problémy na evropském trhu. Upozornil na to Vlastimil Hošek, který vlastní statek v Holašovicích.

„Z ciziny k nám jde levné maso, které si pak lidé samozřejmě koupí kvůli nízké ceně. Levné je proto, že je jiným státem hodně dotované,“ upozornil Hošek.

Evropští zemědělci totiž nedostávají jen peníze z evropských fondů, ale také z národních rozpočtů. Některé státy si přitom mohou dovolit dotovat své zemědělce více než ostatní. Na pultech českých obchodů se proto objevují produkty z jiných členských států EU, které mají mnohem nižší cenu, než tuzemské. „Málokdo o tom mluví, ale je to skutečně velký problém,“ dodal Hošek.

České zemědělství však čelí i dalšímu úskalí. „Nemáme tu zpracovatelský průmysl,“ uvedl hospodář z Holašovic, podle kterého je nutné současný systém změnit tak, aby se maso zpracovávalo u nás, a nikoli v zahraničí. „Byli jsme soběstační, teď už nejsme. Musíme se postavit na vlastní nohy a zvednout živočišnou produkci, abychom mohli vyrábět suroviny s přidanou hodnotou a vyvážet je i ven,“ upřesnil.

Na pokles soběstačnosti ČR ve všech komoditách upozornila i ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná. „Dalším predátorem jsou tržní řetězce. Přestože nás v poslední době těší rostoucí marketingový zájem nadnárodních obchoďáků o lokální produkci, místní zemědělci a potravináři z hlediska tržní síly při vyjednávání obchodních podmínek stále tahají za nejkratší provaz. Přitom pokud se naše potraviny nedostanou do řetězců, nemají šanci uspět na trhu,“ varovala Šťastná, která má své výhrady také ke stále složitějšímu systému národních i evropských dotací.

Cesta k zemědělským dotacím vede přes haldy papíru. Změna je zatím v nedohlednu

Čerpání ze zemědělských fondů EU není snadné ani pro farmáře, ani pro úředníky, kteří platby administrují a proplácejí. Ministerstvo zemědělství vidí chybu především na evropské úrovni. 

„V dnešní době jsou dotační systémy velmi nepružně a s velkým zpožděním reagují na klimatické, cenové a další katastrofy i výzvy. Přijde mi například perverzní, když se v době reálně nulové nezaměstnanost přidělují preferenční body investičním projektům za vytvoření pracovních míst,” upřesnila.

35,3 miliardy za loňský rok

Do ČR loni přiteklo z evropských zemědělských fondů až 35,3 miliardy korun. Informoval o tom ředitel regionální odboru Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) Jiří Chmel.

Dotace se však neobejdou bez kontrol, na které si mnozí zemědělci stěžují podobně jako na složitá pravidla pro jejich čerpání. Zároveň si však uvědomují, že peníze by měly být využívány skutečně tak, jak je potřeba.

„Loni se uskutečnilo 8010 kontrol,“ vyčíslil Chmel. V budoucnu by se podle něj mohl systém kontrol zjednodušit. Úřady by totiž mohly využívat moderní technologie a satelity EU, které by jim mohly ukázat, jak vlastě zemědělci na svých pozemcích hospodaří a zda je to v souladu s pravidly pro udělování dotací.

Kontrol na farmách by v budoucnu mělo být méně. Nahradí je drony

Malé rodinné farmy, které čerpají evropské dotace, by měly v budoucnu čelit kratším kontrolám. Více by se naopak měli monitorovat ti, co skutečně porušují podmínky, shodují se čeští agrárníci a doporučují takové opatření Evropské komisi.

S čerpáním dotací zemědělcům pomáhají například Místní akční skupiny (MAS), kterým leží na srdci zejména rozvoj českého venkova. I MAS ale často naráží na problémy.

„Pro zemědělce je nejhorší podmínka zaměstnance,“ vysvětlil Miloš Cepák, který kromě svého angažmá v MAS působí i jako soukromý zemědělec. Dotace by totiž neměly podporovat jen produkci potravin, ale také vznik pracovních míst. Jak už ale komentovala Šťastná z Agrární komory, v regionech s nízkou nezaměstnaností je taková podmínka problematická. Drobní podnikatelé si navíc výdaj za zaměstnance nemohou dovolit.

Českobudějovičtí zemědělci si zároveň uvědomí, že právě nyní nastala příznivá doba pro možné změny v nastavení dotací. V institucích EU se totiž nyní jedná o budoucím přerozdělování peněz z unijních fondů. ČR má tak šanci prosadit na evropské úrovni systém, který bude českým zemědělcům vyhovovat více než ten současný.

Nemůžeme chtít po zemědělcích novinky a brát jim peníze, říká Toman

Ministr zemědělství Miroslav Toman dnes v Bruselu jednal s eurokomisařem Philem Hoganem. Shodli se na tom, že budoucí rozpočet pro unijní zemědělce by měl zůstat ve stejné výši jako doposud. Jestli se tak stane ale není vůbec jisté.

Článek původně vyšel v Českobudějovickém deníku v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.