Bohatá Praha a evropské dotace: Doplácí metropole na přísná pravidla?

© Pixabay

Zástupci hlavního města Prahy tvrdí, že nově nastavená pravidla čerpání financí z evropských fondů jsou pro ni nevýhodná. Je tomu skutečně tak? Odpověď není vůbec jednoduchá.

Hlavní město Praha je v porovnání s ostatními českými regiony speciální, což je vidět i na kategorii, do jaké ho řadí Evropská unie při hodnocení nároků na evropské dotace. Jako jediný tuzemský region se díky svému „bohatství“ řadí mezi tzv. více rozvinuté regiony. To v praxi znamená, že v novém programovém období 2021-2027 mu bude EU proplácet pouze 40 procent nákladů na projekty spolufinancované z evropských fondů. Například u uhelných regionů, které patří mezi ty méně rozvinuté, to bude 70 procent.

„Postavení Prahy je v rámci kohezní politiky dlouhodobě méně výhodné, než je tomu u ostatních regionů ČR. Již v období 2007-2013 bylo pro regiony mimo hlavní město Prahu k dispozici 8 operačních programů s celkovou přidělenou částkou 21,23 miliardy eur. Pro Prahu, jakožto ekonomicky vyspělejší region, byly k dispozici dva operační programy, ovšem s alokací pouze 0,42 miliardy eur,“ vysvětlil ředitel poradenské společnosti enovation Jiří Kvíz.

Co se týká čerstvě ukončeného programovém období 2014–2020, Česká republika dostala z Evropských strukturálních a investičních fondů částku téměř 24 miliard eur. „Pro Prahu byl vyčleněn jediný operační program s alokovanou částkou 0,2 miliardy eur,“ dodal Kvíz.

To je však logika kohezních fondů – mají pomoci vyrovnávat rozdíly mezi evropskými regiony. Ty zaostalejší a chudší si tedy vyslouží větší podporu, zatímco ty bohatší by měly být schopné zafinancovat potřebné projekty primárně z vlastní kasy.

Česko dostane dotace bilion korun. Kromě silnic by měly jít i do nových technologií, shodují se experti

Česko bude moct v následující dekádě čerpat z EU až bilion korun. Je to rekordní částka evropských dotací a má pomoci české ekonomice přiblížit se úrovni Německa a dalším západním ekonomikám. Zároveň má tuzemsku pomoci postavit se zpět na nohy.

Spravedlivý systém?

Zásadní otázkou je, jestli je tento systém při započítání veškerých příjmů a výdajů v konečném důsledku spravedlivý. Záleží totiž mimo jiné na tom, jak funguje zařazování regionů do jednotlivých kategorií, a jak se k jejich podpoře staví národní úroveň, tedy relevantní ministerstva.

Nelze popřít, že Praha je skutečně nejbohatší region v ČR, a dokonce patří mezi ty vůbec nejbohatší v rámci celé Evropské unie. Pražský primátor Zdeněk Hřib nicméně upozorňuje na několik problematických oblastí. První se týká hodnocení „bohatství“ regionu, které Evropská komise určuje podle výše HDP na osobu. Podle Hřiba by statistika vypadala jinak, pokud by EU brala v potaz celý urbánní region, tedy ne pouze hlavní město, ale celou oblast i se Středočeským krajem.

„Omezená míra spolufinancování evropských projektů se do městského rozpočtu promítá negativně. Jsme na tom biti, protože když započítáme veškeré zdroje, tak do všech měst a obcí teče na jednoho obyvatele prakticky stejný objem peněz. My navíc musíme poskytovat servis více lidem, než jich v Praze oficiálně žije, protože ne všichni jsou registrovaní,“ upozornil Zdeněk Hřib.

Tato pražská kritika se netýká pouze evropských fondů, ale celkových příjmů města. Objem peněz získaných ze státního rozpočtu totiž podle upozornění magistrátu nezávisí na ekonomickém „výkonu“ Prahy, který představuje klíčový ukazatel pro EU, ale na počtu obyvatel.

„Města a obce jsou placeny převážně podle počtu registrovaných osob pomocí rozpočtového určení daní, všechny ostatní zdroje financí jsou minoritní. Postavení v žebříčku Eurostatu tedy ve skutečnosti nemá vliv na to, kolik máme prostředků na řešení výzev dnešní doby, ať už jde o ekologii, dostupné bydlení nebo dopravní infrastrukturu,“ nechal se slyšet primátor Hřib.

Zdeněk Hřib: Praha má velké klimatické ambice, veřejnost má ale ze změn strach

Budoucnost spočívá ve městech, nikoliv ve státech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz pražský primátor Zdeněk Hřib.

Vlastní operační program je minulostí

Novou překážkou pro metropoli je navíc zrušení jejího vlastního Operačního programu Praha – pól růstu, který fungoval v předchozím programovém období. Zdeněk Hřib podle svých slov nechápe, proč ministerstvo pro místní rozvoj společně s vládou dospělo k tomuto rozhodnutí. „Všechny ukazatele plníme, řadu z nich plníme i lépe než některé jiné operační programy,“ podotkl primátor.

„Pro Prahu se samozřejmě jedná o nepříjemné rozhodnutí, které vyplynulo z příprav nového dotačního období a vyjednávání. Zřejmě převážil názor, že vzhledem k ekonomické síle Prahy by byla disponibilní alokace natolik nízká, že není efektivní a hospodárné, aby byla implementována vlastním a samostatným operačním programem,“ podělil se o svůj pohled Jiří Kvíz.

Rozhodnutí nepokračovat s tímto operačním programem vycházelo podle vyjádření ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ze změny rozdělení rozvinutosti regionů ČR a tím ovlivněné změny ve vypisování výzev. „Samostatný operační program pro Prahu byl v minulém období navržen proto, že Praha jako jediný český region spadala do kategorie více rozvinutých regionů. Pro různé kategorie regionů platila jiná pravidla čerpání,“ uvedl vedoucí tiskového oddělení ministerstva Vilém Frček.

Připomněl, že v novém programovém období se regiony ČR budou z důvodu ekonomického růstu podle návrhu Evropské komise dělit do tří kategorií. „MMR tak pro efektivnější koordinaci navrhlo toto dělení reflektovat na úrovni operačních programů a nikoli sadou samostatných operačních programů pro každou úroveň rozvinutosti regionů,“ dodal Frček.

Podle neoficiálních informací z ministerstva financí přitom stojí za rozhodnutím přílišná komplikovanost operačního programu, pomalé čerpání financí a časté chyby, způsobené mimo jiné nedostatečnými zkušenostmi a malým administrativním aparátem. Program v minulosti kritizoval také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Odbor evropských fondů pražského magistrátu s touto kritikou nesouhlasí a mimo jiné argumentuje, že program není v porovnání s jinými pokračujícími operačními programy komplikovaný, pomalý ani chybový. Uspokojivé oficiální vyjádření k tomu, proč Praha vlastní operační program mít nebude, prý odbor nedostal.

Praze vadí především to, že zatímco dosud si magistrát díky vlastnímu operačnímu programu vytyčoval priority sám a evropské peníze administroval více méně napřímo, nyní budou mít v rámci celonárodních programů hlavní slovo ministerstva.

Pro dokreslení kontextu je potřeba zmínit, že vlastní operační program znamenal, že si Praha musela evropské projekty vždy dofinancovat téměř úplně sama. Programy řízené ministerstvy naopak u určitých projektů pokrývají toto dofinancování zcela ze státního rozpočtu. Méně kontroly nad prioritami tedy zároveň zpravidla znamená víc peněz od státu.

Příležitostí je stále dost

Ztráta operačního programu nicméně neznamená, že Praha musí na evropské dotace zapomenout. Jiří Kvíz vysvětlil, že hlavní město bude moci využít prostředky z některých celostátních programů, i když „ve velmi omezené míře“. Jedná se například o Integrovaný regionální operační program (IROP) nebo „tematické“ programy – OP Zaměstnanost či OP Doprava. Ty byly Praze nicméně k dispozici i v minulém programovém období.

Při nastavování pravidel kohezní politiky se původně počítalo s tím, že v novém období 2021-2027 si Praha bude muset veškeré evropské projekty realizované na svém území dofinancovat sama – ke 40 „evropským“ procentům tedy vždy přidat 60 „vlastních“ procent. Výjimku v tomto ohledu představují projekty týkající se škol, veřejně prospěšné činnosti nebo sociálních služeb, kde platí jiná pravidla.

V dubnu se však Praze podařilo vyjednat si s ministerstvem financí a ministerstvem pro místní rozvoj dodatečný příspěvek ze státního rozpočtu. Projekty hlavního města Prahy, městských částí a příspěvkových organizací realizované v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) tak nakonec dostanou státní příspěvek 10 procent, u Evropského sociálního fondu plus (ESF+) půjde o 15 procent. Jak připomněl Jiří Kvíz, státní příspěvky jsou naprosto běžné u většiny operačních programů.

I když je jasné, že Praha bude mít k dispozici méně evropských prostředků ze strukturálních fondů, platí to pro celou Českou republiku. Čím víc země bohatne, tím méně dotací do ní teče. A to je v konečném důsledku dobrá zpráva.

Nesmí se také zapomínat na to, že kohezní fondy nejsou jediný dostupný zdroj. Jak zmiňuje i Zdeněk Hřib, Praha se snaží najít způsoby, jak si zajistit přímý přístup k financování z EU, například skrze programy zaměřené přímo na regiony. Velkou příležitost představují také Modernizační fond nebo tzv. fond obnovy.

Infografika: Co se skrývá ve fondu obnovy?

Next Generation EU, pokrizový fond, fond na oživení ekonomik, fond obnovy. To vše jsou označení finančního balíčku, se kterým EU přišla v reakci na koronavirovou krizi. Z čeho se skládá? 

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.