Bez pesticidů brambory neporostou. Chemii lze zatím jen těžko nahradit

[© Pixabay]

Plochy pro pěstování brambor se neustále zmenšují. Rostlině nepomáhá ani snaha omezovat pesticidy, protože jejich nahrazení může mít negativní dopad na kvalitu i cenu brambor.

Až 80 procent půd obsahuje nadlimitní koncentrace pesticidů. Nebezpečné látky ničí organismy a jejich nadužívání může poškodit kvalitu půdy. Následky se pak projevují i u zvířat a lidí.

Omezení pesticidů by ale negativně dopadlo například na bramboráře.

„U brambor je použití pesticidů nezbytnou součástí ochrany a bez nich nelze tuto plodinu intenzivně pěstovat, respektive její pěstování by nebylo ekonomicky efektivní z důvodů nízkých výnosů, skladovacích ztrát a špatné kvality hlíz,“ vysvětlil Jaroslav Čepl z havlíčkobrodského Výzkumného ústavu bramborářského (VUB).

Vysočina je dlouhodobě považována za bramborářskou Mekku. Ostatní oblasti v ČR předčí svou kvalitou i kvantitou. Až třetina českých polí, tj. 8 tisíc hektarů, kde se pěstují brambory, se totiž nachází na Vysočině. Jedná se zejména o pozdní odrůdy brambor.

I zde však hrozí, že by pěstování brambor mohlo být kvůli používání slabší nebo žádné chemie omezeno. Důvodem je vodní nádrž Švihov na Pelhřimovsku. Tzv. Želivská přehrada, jak se nádrži Švihov někdy říká, zásobuje pitnou vodou 1,6 milionu obyvatel včetně Pražanů a Středočechů.

Aby byla voda v nádrži nadále kvalitní, Povodí Vltavy chce rozšířit ochranné pásmo kolem nádrže. To by ale výrazně omezilo možnost používání pesticidů a zapříčinilo by nižší úrodu brambor a tím i jejich vyšší cenu.

Vojtěch Kotecký: Velkopodnikový model českého zemědělství vážně poškozuje půdu

Velkofarma je pro většinu lidí v Česku synonymem devastace a často tomu tak skutečně je. Na druhou stranu se ale farmáři začínají zajímat o to, jak svou půdu lépe chránit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vojtěch Kotecký.

Podle tajemníka Českého bramborářského svazu Josefa Králíčka už v současné době bramboráři nemohou používat několik přípravků na ochranu rostlin do brambor, nebo jejich platnost brzy skončí.

Zakázané přípravky ovšem musí nějak nahradit a v konečném důsledku to znamená, že použijí větší množství chemie na hektar, vysvětlil zavedenou praxi Králíček. Dodal, že taková situace může vést k dalšímu omezování osázených ploch bramborami a jejich produkce v budoucnu.

Výnosy by klesly o polovinu

Výzkumný ústav bramborářský mezi lety 2017 a 2018 zkoumal, jak se omezení herbicidů projevuje při pěstování brambor v ochranných pásmech II. stupně zdrojů povrchové vody. Výsledky přitom jasně dokázaly, že méně herbicidů znamená i méně brambor.

„Při aplikaci herbicidních látek, které je možné pro ochranná pásma využít, by byl výnos hlíz nižší o 17 – 35 % ve srovnání s variantami, kde byly použity standardně využívané účinné látky a jejich kombinace. V roce 2018 bylo toto snížení výnosu až o 54 %. V obou letech se také snížila výtěžnost tržních hlíz,“ uvedl Čepl.

To by následně způsobilo ztrátu konkurenceschopnosti, nižší produkci tržních hlíz při stejných či vyšších nákladech, snížení kvality, vyšší výskyt plevele a s tím souvisejících škůdců a chorob, protože může vznikat potřeba intenzivnější ochrany dalšími pesticidy. Případně může dojít i ke zdražení produkce a zvýšení rezistence některých druhů plevelů.

EU zakáže pesticidy nebezpečné pro včely. Česko nesouhlasí, obává se ztráty cukrové řepy

Tři neonikotinoidní pesticidy, které jsou pro včely toxické, budou do konce roku v EU zcela zakázány, shodly se členské státy. Ohroženo je však kvůli tomu pěstování cukrové řepy v ČR, pro které se mořidla s těmito neonikotinoidy používají. 

Podle europoslance Pavla Poce, který se omezováním pesticidů zabývá v Evropském parlamentu, některá opatření nemusí mít na hektarovou výnosnost takový vliv. „Pokud nahradíme chemickou desikaci a hubení plevele termickou, vyjde to podle Ústavu zemědělských a potravinářských informací dokonce levněji než použití chemikálií,“ upřesnil.

Čepl z VUB sice také připustil, že by brambory bez použití pesticidů pěstovat šlo, ovšem s mnohem vyššími náklady a velkým rizikem. Výsledkem by mohl být nízký až nulový výnos a horší kvalita.

„Bez použití pesticidů mohou klesnout výnosy na 50 – 30 % současného stavu. Rovněž nelze efektivně produkovat zdravou sadbu,“ upřesnil odborník, podle kterého zatím neexistují žádné účinnější náhrady proti těmto přípravkům. Chemické přípravky se dají nahradit jen z části.

Alternativy

Jedním z řešení, jak nahradit pesticidy, může být tzv. integrovaná ochrana, tedy používání rezistentních odrůd brambor, preventivní agrotechnická opatření, fyzikální metody ochrany a použití přípravků na ochranu rostlin, a to nejen chemických, ale i biologických. Ty ale nelze použít vždy a navíc jsou dražší. Kromě toho proti nim mohou vznikat rezistentní populace škůdců, vysvětlil Čepl.

Další alternativy nedávno schválil Evropský parlament. Rezoluce, za kterou stojí mimo jiné i europoslanec Poc, má zjednodušit povolování, registraci a monitorování používání biologických pesticidů. Evropská komise podle něj má předložit návrh legislativy na zlepšení přístupu k nízkorizikovým přípravkům. „To dá i bramborářům do ruky nové nástroje,“ vyzdvihl.

„Snížit používání pesticidů lze také střídáním brambor s plodinami, které potlačují plevel, omezují choroby nebo šíření škůdců, a které umožňují obnovu půdy,“ vysvětlil Poc. Dodal, že brambory se do určité míry dokáží s plevelem či škůdci vypořádat samy. Jejich přirozené schopnosti však omezuje sucho či nedostatek živin v půdě.

Způsobuje glyfosát rakovinu? Výsledky studií se neshodují, ČR se ale přiklonila k jeho omezení

Když Evropská unie loni rozhodovala o udělení licence pro glyfosát, Česká republika kontroverzní herbicid podpořila. Nyní ale sama jeho používání výrazně omezuje.

Jsou pesticidy vždy škodlivé?

Pesticidy ovšem nemusí být nic škodlivého, pokud se aplikují s mírou, myslí si Čepl z VUB. Nadměrné a neodborné používání pesticidů ale může vést k negativním vlivům na životní prostředí i zdraví člověka a zvířat.

„Neplatí tedy, že produkty vypěstované bez pesticidů jsou kvalitnější a zdravější, než produkty pěstované s odborným využitím pesticidů. Velmi často je opak pravdou,“ vysvětlil odborník z VUB. Dodává, že používané přípravky na ochranu rostlin jsou vesměs velmi bezpečné a rychle se rozkládají. Pesticidy také podle něj nejsou u nás používané více než jinde v zahraničí.

„EU omezuje použití pesticidů pod tlakem veřejného mínění, které často není dostatečně odborně zdůvodněno a nebere na zřetel, zda lze danou účinnou látku nějak nahradit,“ kritizoval postup EU Čepl.

Článek původně vyšel v Jihlavském deníku v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.