Babiš předal von der Leyenové národní plán obnovy. Dokument je terčem kritiky

© EPA-EFE/OLIVIER HOSLET / POOL

První verze českého plánu obnovy, na základě kterého má Česko získat 172 miliard korun z evropského záchranného fondu, naráží na kritiku průmyslu i neziskových organizací. Andrej Babiš dnes dokument představil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. 

Fiasko. Nevyužitý potenciál. Nejasný. Nevyrovnaný. Bez strategické rozvahy. Právě taková slova padají na adresu národního plánu obnovy z pera ministerstva průmysl a obchodu. Dokument, který by měl českou ekonomiku nasměrovat ven z krize, vláda diskutovala při mimořádném zasedání ve středu 14. října. Dnes jej premiér Andrej Babiš představil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, přestože vláda jej zatím neschválila.

„Předal jsem velice konkrétní plán, který zahrnuje požadavky Evropské komise,“ prohlásil premiér po dnešním setkání s předsedkyní Komise v Bruselu. Plán podle něj nemusí v této chvíli vláda schvalovat, důležité je zahájit vyjednávání s Komisí.

Národní plán obnovy je nezbytnou podmínkou k tomu, aby Česko mohlo čerpat 172 miliard korun z evropského fondu obnovy. Evropská komise chce mít totiž jasný přehled o tom, jak členské státy peníze z fondu využijí. Chce mít také jistotu, že je investují do nastartování ekonomického růstu.

Plán čelí kritice od domácích hráčů

Z dosavadních reakcí se však zdá, že vláda chce evropské peníze využít spíše na financování veřejných investic. Upozornil na to ve svých připomínkách Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) s tím, že veřejné výdaje má financovat národní rozpočet, nikoli plán obnovy.

„U některých projektů a komponent se ve své podstatě nejedná o obnovu hospodářství po pandemii covid-19, ale o investice do oblastí, které jsou ze strany státu dlouhodobě zanedbávány, a to zejména ve veřejném sektoru,“ uvedl Svaz ve svém stanovisku.

Česko má podle plánu obnovy získat z evropských zdrojů 172 miliard korun v grantech, další finance by si mohlo z evropského rozpočtu půjčit. Plán obnovy zatím počítá s využitím 225 miliard korun. Nejvíce peněz, celkem 118 miliard, má jít na rozvoj infrastruktury a zelenou transformaci.

Národní plán obnovy, říjen 2020

Česká vláda musela brát při přípravě plánu v potaz hned několik unijních požadavků. Minimálně 20 procent financí z fondu obnovy musí investovat do digitální transformace a alespoň 37 procent má podpořit ochranu klimatu. Finance z fondy obnovy by dále měly být využity v souladu s doporučeními, které Komise Česku udělila v rámci tzv. evropského semestru.

Evropský semestr: Doporučení pro Českou republiku 2020

Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.

Komise trvá na tom, aby se národní plány obnovy dotýkaly sedmi hlavních evropských iniciativ – budování obnovitelné energie, posilování energetické účinnosti budov, rozvoje čisté mobility, zavádění vysokorychlostního internetu, digitalizace veřejné správy, vytváření evropského průmyslového datového cloudu a prohlubování dovedností a kvalifikací.

Chybí princip „neškodit“

Kapitola s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice získala nejen největší rozpočet, ale také největší pozornost. Právě díky ní má Česko splnit evropský požadavek týkající se investic do ochrany klimatu. Odborníci ale upozorňují, že plán má v tomto ohledu nedostatky.

„V současné podobě plán obnovy pravděpodobně nenaplňuje kritéria taxonomie EU a požadavek na 37 % investovaných do zelené tranzice,“ uvedla ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková. Současná verze plánu dává na klima jen 35 procent s tím, že se „předpokládá navýšení podílu zelených investic na požadovanou úroveň 37 procent“.

Nejen ekologové, ale i ministerstvo životního prostředí během připomínkového řízení upozornilo, že plán obnovy nereflektuje princip „do no harm“, tedy princip „neškodit“. Evropská komise přitom na dodržování tohoto principu, který znemožňuje financovat projekty s negativním dopadem na životní prostředí, trvá.

Evropa je na cestě k ekologickým investicím, nová legislativa rozhodne i „jaderné dilema“

Udržitelnost nezačíná snižováním emisí a nekončí transformací průmyslu, zelenou politiku přijímá za své i finanční sektor. Trendem jsou investice šetrné k životnímu prostředí. Co to ale znamená a jaká jsou pravidla?

Další kritika směřuje k nedostatečné podpoře obnovitelných zdrojů energie. „Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje do obnovitelné energetiky poslat jen pět až deset miliard, tedy tři až pět procent,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).

Spokojeni nejsou ani odborníci na dopravu. Přestože dopravní infrastruktura patří mezi hlavní pilíře národního plánu obnovy, i zde se návrh ministerstva průmyslu a obchodu setkává s kritikou.

„Investice navrhované Plánem obnovy jsou jistě potřebné, ale ne strategické, a nebudou kvalitativním skokem v oblasti dopravy. Plán vícekrát skloňuje ‚vysokorychlostní železnici‘, v konkrétním seznamu investic ale peníze na výstavbu nebo projektování chybí,“ zdůraznil Petr Šlegr, ředitel Centra pro efektivní dopravu. „Pro společnost je pak zcela neúčelné plánované prohlubování Vltavy, protože dopravní potenciál je v tomto úseku mizivý,“ dodal.

Zasažená odvětví zůstávají „na suchu”

Nedostatečný důraz na zelenou transformaci není jedinou slabou stránkou národního plánu obnovy. Na další problémy upozornila Hospodářská komora ČR.

„Má-li se jednat o skutečný plán obnovy, měla by se podpora týkat oživení a posílení odolnosti i v sektorech nejvíce zasažených koronavirovou krizí, a to cestovním ruchu, gastronomii i nepotravinářském maloobchodu, resp. v segmentu HOREKA. Tyto obory ale nejsou explicitně zmíněny v žádném pilíři,“  uvedla Hospodářská komora.

Zástupci českého průmyslu pak požadují také jasné určení peněz určených přímo pro jejich sektor. „Základní požadavek SP ČR je navýšení finančních prostředků určených pro průmysl, který bude čelit všem výzvám a regulacím a který je základem naší ekonomiky. Pokud tedy chceme posílit odolnost ekonomiky a zvýšit potenciál jejího růstu, musíme toto zohlednit v nastavení alokací,“ píše ve svém stanovisku Svaz průmyslu a dopravy.

Nikdo se s námi nebavil

Svaz průmyslu i Hospodářská komora si stěžují nejen na obsah dokumentu, ale i na způsob, jakým národní plán obnovy vznikal.

„Hospodářská komora České republiky se důrazně ohrazuje proti způsobu projednávání materiálu v mezirezortním připomínkovém řízení, kdy byla lhůta k připomínkám zkrácena na osm pracovních dnů a předkladatel materiál oficiálně zaslal výhradně jiným ministerstvům. Představitelé podnikatelů nebyli oficiálně jako připomínková místa osloveni,“ uvedli zástupci českého byznysu.

Výzva k zodpovědnému projednání plánu obnovy zazněla i od neziskových organizací. „Materiálu by prospělo další a tentokrát již veřejné projednání,“ dodala Kárníková z Hnutí DUHA.

Dnešní předání dokumentu Evropské komisi je prvním krokem k oficiálnímu odstartování rozhovorů mezi Komisí a národními úřady. Na plán si nyní posvítí evropští úředníci. Pokud tam shledají nedostatky, dokument vrátí zpět do Česka k přepracování. Očekává se, že ladění plánů potrvá několik měsíců, finální verzi musí Česko zaslat Komisi do konce dubna 2021. Teprve po jejím souhlasu může začít finance čerpat.