Babiš: Česko chce z eurofondů více peněz na silnice

© European Union, 2019

Po roce 2020 čeká kohezní politiku proměna. Česká republika chce v následujícím období čerpat z evropského fondu regionální rozvoje více peněz na silnice. Řekl to dnes český premiér Andrej Babiš.

K tématu se dnes Andrej Babiš vyjádřil na poradě českých velvyslanců v Černínském paláci. Kromě většího finančního obnosu na silnice Česko nesouhlasí s výrazným snížením peněz na rozvoj venkova.

Za velké riziko pro řádné čerpání z evropských fondů Babiš označil takzvanou tematickou koncentraci fondu regionálního rozvoje, podle které by například na podporu podnikání, výzkum, snižování energetické náročnosti či ekologii mělo být vyčleněno minimálně 75 % prostředků tohoto fondu.

„Takto striktní nastavení je pro nás nepřijatelné a musíme usilovat o snížení tohoto požadavku na 60 %,“ zdůraznil premiér. Stávající návrh by podle něj znamenal pokles prostředků na investice do dopravy ze současných 115 miliard na 88 miliard korun.

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Česko se snížením dotací nesouhlasí

Česká republika také podle Babiše nesouhlasí s výrazným snížením prostředků na rozvoj venkova. „I zde by měla být míra spolufinancování ze zdrojů Evropské unie vyšší, než navrhuje komise, Česká republika současně podporuje pouze dobrovolné zastropování přímých plateb,“ dodal.

Systém příjmů rozpočtu EU považuje Babiš za příliš komplikovaný. „Za nejvhodnější zdroj pro odvody členských států do rozpočtu Evropské unie považuje Česká republika dlouhodobé zdroje z hrubého národního důchodu. Je to osvědčený a spravedlivý klíč a znamenalo by to velké zjednodušení,“ řekl.

Potenciální nové zdroje unijního rozpočtu rozdělují členské země, ČR je skeptická

Členské země EU mají velmi rozdílné pohledy na možnosti, z jakých případných nových zdrojů naplňovat po roce 2020 společnou unijní pokladnu. Po dnešním jednání ministrů financí bloku to v Bruselu připustil Mika Lintilä, ministr financí předsednického Finska.

Babiš již na konci července při jednání s budoucí šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou dal najevo, že se Česku nelíbí pokles částky určené na kohezní fondy. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 by bohatnoucí ČR měla podle Babiše dostat o 100 miliard korun méně než dosud.

Rozpočet Evropské unie na příští rok by podle názoru členských zemí měl v platbách dosahovat 153,1 miliardy eur (3,92 bilionu Kč) a v závazcích 166,8 miliardy eur (4,27 bilionu Kč). Členské země se na tom v červenci dohodly na úrovni velvyslanců.

Česká republika celkově od vstupu do EU v květnu 2004 do konce letošního června zaplatila do rozpočtu EU 595 miliardy korun a získala z něj 1,36 bilionu korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 765,7 miliardy korun více, než do něj odvedlo.

Za 15 let členství v EU je Česká republika 741 miliard ze společného rozpočtu v plusu

Česká republika získala od roku 2004 do konce loňského roku z rozpočtu EU zhruba 1,31 bilionu korun, do rozpočtu Unie poslala 565 miliard korun. Celkem tak ČR získala z EU o 741,3 miliardy korun víc, než zaplatila.

Babiš ve střetu zájmů

Kvůli čerpání fondů z Evropské unie čelí Babiš podezření ze střetu zájmů. Podle návrhů auditních zpráv z Bruselu má dále vliv na společnost Agrofert, kterou v minulosti vlastnil, ale převedl ji do svěřenského fondu, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Babiš to odmítá.

Zároveň čelí potížím kvůli údajnému podvodu s padesátimilionovou dotací EU pro farmu Čapí hnízdo. Policie již podala návrh na jeho obžalování. O obžalobě nyní rozhoduje státní zástupce.

Babiš je podle Komise ve střetu zájmů. Zpráva se ještě může změnit, tvrdí MF

Audit EK ohledně střetu zájmů premiéra Babiše je podle MF předběžným návrhem, který se ještě může změnit. Ministerstvo čeká na doručení české verze auditu. Na tu bude reagovat, obvyklá lhůta na vyjádření je 1-2 měsíce, sdělilo ČTK ministerstvo financí.