Auditní mise Evropské komise v Česku. Jak probíhá kontrola dotací pro Agrofert?

© European Union, 2017

Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

Prověřit potenciální střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše při přerozdělování unijních dotací pro holding Agrofert mají auditoři Evropské komise, kteří tento týden pokračují ve svých kontrolách na českých úřadech. Podle informací ČTK už minulý týden začal audit na ministerstvu práce a ministerstvu pro místní rozvoj. Ode dneška do pátku pak budou kontroloři ve Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF). Výsledky všech šetření by měla Komise zveřejnit v dubnu.

Podnět, že český premiér porušuje evropské nařízení o střetu zájmů, dala Evropské komisi česká pobočka protikorupční organizace Transparency International. Podle kritiky Andrej Babiš i po přesunutí holdingu do svěřenského fondu může stále Agrofert ovládat a zároveň ze své politické funkce rozhodovat o struktuře rozpočtu EU a o rozdělování unijních dotací v ČR. Ke kritice premiéra se přidali také Piráti, kteří v lednu zveřejnili právní analýzu údajně potvrzující avizovaný střet zájmů.

K auditům a potenciálnímu střetu zájmů českého předsedy vlády se pro EURACTIV.cz vyjádřila mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. „Platební agentura vychází v rámci svého stanoviska z toho, že se žádný politický činitel v ČR nepodílí na plnění unijního rozpočtu společné zemědělské politiky, které je výhradně v kompetenci SZIF. A to v případě obou evropských zemědělských fondů, u nichž podle platné unijní právní úpravy provádí řízení a kontrolu výdajů pouze SZIF jako akreditovaná platební agentura,“ uvedla.

Předseda vlády, jiní političtí činitelé, ani ministři o poskytnutí konkrétních dotací podle Novákové nerozhodují, nemohou jakkoli ovlivnit jejich přidělování, osobně se nepodílí na jejich kontrole či auditu. Stejný názor zastává ve svém stanovisku také ministerstvo zemědělství.

Babišův možný střet zájmů bude řešit Evropský parlament

Evropský parlament bude příští týden na svém posledním jednání na plénu v tomto roce diskutovat o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše.

Průběh auditů

Průběhu auditu konkrétně ve Státním zemědělském intervenčním fondu započal zasláním podkladů od ministerstva zemědělství Evropské komisi na začátku ledna. Materiály se věnovaly vyplácení evropských dotací holdingu Agrofert a podle Vladimíry Novákové byla jejich příprava de facto přípravou na samotný audit.

„Co se podkladů týká, jednalo se zejména o shrnutí postupů pro řízení a kontroly u dotčených opatření, popis plnění akreditačních kritérií a údaje o platbách u opatření mimo Integrovaný administrativní a kontrolní systém (především projekty v Programu rozvoje venkova) za účetní období 2018 a 2019,“ vyjmenovala Nováková s tím, že hlavní důraz v tomto šetření bude kladen na opatření k prevenci střetu zájmů.

Právě z Programu rozvoje venkova, který tvoří druhý pilíř společné zemědělské politiky EU, čerpá koncern Agrofert finanční podporu na investice ve svých podnicích. Jeho cílem je zvýšit konkurenceschopnost firem, posílit zaměstnanost na venkově a přispívat k ochraně životního prostředí. Celkem by mělo skrze něj připutovat do českého zemědělství v období 2014 – 2020 až 96 miliard korun.

Význam auditů

Je samotná existence auditní mise závažná, nebo se jedná o běžnou proceduru? Podle Transparency International lze audity vnímat jako silný signál od Evropské komise a její obavu, že skutečně docházelo k neoprávněnému vyplácení dotací, a to nejenom v úzkém časovém období od 2. srpna (kdy začalo platit nové finanční nařízení EU o střetu zájmů), ale v celém období působení Andreje Babiše na vládních postech.

Audity by podle analytika Transparency International Česká republika Milana Eibla měly vrhnout nové světlo na to, jak byly skutečně rozdělovány dotace pro Agrofert, jestli byla detailně zkoumána majetková struktura Agrofertu i v období před existencí svěřenských fondů. „Tato zjištění budou spolu s právním výkladem příslušných ustanovení tzv. evropského finančního nařízení podkladem pro finální stanovisko Evropské komise, které by mělo být uveřejněno kolem dubna,“ dodal pro EURACTIV.

SZIF ovšem upozorňuje na to, že audity nejsou nic neobvyklého. „Auditní mise k údajnému střetu zájmů, která proběhne od 14. do 18. ledna, je jednou z mnoha. SZIF je akreditovaná platební agentura a audity k ní pochopitelně patří,“ řekla Nováková s tím, že podle údajů z roku 2017 (data za rok 2018 ještě nejsou k dispozici) bylo v průběhu uvedeného roku provedeno 23 šetření ze strany externích subjektů, tedy včetně Evropské komise a Evropského účetního dvora.

Nováková podotkla, že nemá význam činit jakékoliv předčasné závěry. Nabízí se podle ní srovnání s případem údajného střetu zájmů některých členů dozorčí rady SZIF, který byl medializován v roce 2016, kdy EK zahájila šetření. „Nakonec v srpnu loňského roku po proběhlém bilaterálním jednání a jednání před Smírčím orgánem uzavřela Evropská komise šetření bez finanční korekce, dala tedy ČR za pravdu, že se o střet zájmu nejedná,“ upozornila Nováková.

Pozastavte dotace pro Agrofert, vyzval Evropský parlament Komisi. Ta už slíbila audity

Včerejší debatu o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše zakončil dnes Evropský parlament usnesením. V něm vyzývá Komisi, aby případ dotací pro Agrofert důsledně vyšetřila. Komisař Oettinger už včera přislíbil, že do Česka v lednu pošle auditory.

Možné důsledky

V případě, že by se Komise rozhodla požadovat finanční opravu z důvodu střetu zájmů, musí podle Novákové použít postup nazývaný schvalování souladu. „V rámci tohoto postupu pak bude následovat výměna stanovisek, bilaterální, případně další jednání, kde bude dán ČR dostatečný prostor pro sdělení argumentů stejně jako vyslechnutí argumentů Evropské komise,“ dodala mluvčí.

Pokud by Komise sáhla ke korekcím, Česku by podle TI mohla vzniknout škoda v řádu miliard korun, která by měla být následně vymáhána po Agrofertu. Podle v listopadu do médií uniklé analýzy evropských právníků by se mohlo jednat o 82 milionů eur (2,1 miliardy Kč).

„Za nás zůstává primární rovina, aby Andrej Babiš jako podnikatel (nikoliv politik) narovnal svůj střet zájmů a nepoškozoval tak dál ČR. Jakékoliv kroky, které se snaží podniknout z pozice premiéra jsou pouze dalším potvrzením již tak masivního střetu zájmů a neschopnosti státní reprezentace tento střet zájmů identifikovat,“ podělil se o postoj TI Milan Eibl.

Evropská komise v dopise české vládě koncem loňského roku naznačila, jak by Andrej Babiš mohl svůj prozatím potenciální střet zájmů vyřešit. Má se buď zbavit vazeb svých i své rodiny na Agrofert, zajistit, aby holding dále nepřijímal evropské finance, nebo se přestat účastnit některých klíčových rozhodnutí.

S tímto závěrem souhlasí také Piráti ve zmíněné analýze. „Závěry této právní analýzy jsou ve své podstatě totožné se závěry právního rozboru Evropské komise z prosince minulého roku. Souhlasíme tedy s tím, že současnou situaci lze vyřešit pouze 3 možnými způsoby: prodej Agrofertu na osobu nezávislou na Andreji Babišovi, ukončení pobírání veřejných prostředků ze strany Agrofertu, a nebo odstoupení z politiky,” uvedl Janusz Konieczny z analytického týmu Pirátů.

Andrej Babiš se prozatím vzdal předsednictví ve vládní Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

Jan Pošvář: Evropské peníze by neměly sloužit k protežování velkých zemědělských podniků

České zemědělství je pod vlivem silného lobby agrárních korporací. Jak problému čelit? Odpovídá poslanec Pirátské strany a člen zemědělského výboru Jan Pošvář.