Agroturistika se těší čím dál větší oblibě. Lidé mají zájem zejména o práci se zvířaty

[© Shutterstock/alekuwka]

Projížďky na koních, relaxace v rozkvetlých venkovských zahradách nebo krmení domácí zvěře. To jsou nejčastější aktivity takzvané agroturistiky, které přispívají k rozvoji venkova a zemědělství.

Český venkov se stává lákadlem pro turisty z velkých měst. Agroturistika ale může být zajímavá nejen pro samotné cestovatele, ale i pro zemědělce a další podnikatele. Příkladem je Královéhradecký kraj, jehož regionální informační středisko pozoruje velký zájem o podnikání v agroturistice ze strany soukromých zemědělců.

Agroturistických aktivit je celá řada. Záleží, na co se daná farma specializuje.

„Mezi nejoblíbenější a nejvyhledávanější aktivity související s agroturistikou patří vše, co se týká zvířat a jídla,“ říká Zdenka Nosková, předsedkyně Svazu venkovské turistiky a agroturistiky, který sdružuje podnikatele ve venkovském cestovním ruchu.

„Mezi aktivitami se zvířaty je na předních místech jednoznačně jízda na koni a péče o ně. Lidé také rádi pozorují pasoucí se zvířata v ohradách, rádi se o nich něco dozvědí a také rádi pozorují hospodáře při práci s nimi. U dětí vede krmení slepic, koz a ovcí, případně králíků, u čehož vydrží klidně i celý den,“ popisuje zažitou praxi Nosková.

Původně přitom dominovalo pouze levné ubytování na farmách. Technologické vymoženosti však hospodářům umožnily nabídku agroturistických aktivit rozšířit.

Kontrol na farmách by v budoucnu mělo být méně. Nahradí je drony

Malé rodinné farmy, které čerpají evropské dotace, by měly v budoucnu čelit kratším kontrolám. Více by se naopak měli monitorovat ti, co skutečně porušují podmínky, shodují se čeští agrárníci a doporučují takové opatření Evropské komisi.

Na koně či ke kozám?

Návštěvníci Farmy Wenet na Broumovsku, která chová lamy, velbloudy, osli, ovce, pštrosi, poníky a další zvířata, se například mohou seznámit s životem na farmě, včetně krmení zvířat a přímého kontaktu s nimi.

„Návštěvníci si mohou některá zvířata nakrmit, pohladit, dozvědět se z interaktivních a informačních cedulí mnohé o jejich životě. Školy a školky navíc přicházejí i do přímého kontaktu se zvířátky, kdy jsou po domluvě brány přímo do výběhu, například k lamám, ke kozám či ovečkám,“ upřesňuje Martin Netík a Martin Weber z Farmy Wenet. Dodali, že návštěvníci u nich mohou také relaxovat v prostředí rozkvetlých zahrad a zákoutí.

Tyto důvody zřejmě stojí za tím, že se k nim návštěvníci rádi vracejí a ve srovnání s roky minulými pozorují rostoucí počet agroturistů, zejména v období prázdnin.

Zdravotně postižení a jinak znevýhodnění pomáhají na farmách. Léčí se a mohou si i vydělat

Zemědělství už není pouze odvětví, které produkuje potraviny a obdělává krajinu. Může totiž pomáhat znevýhodněným lidem.

Také Farma Turov z Náchodska registruje zvýšený zájem o agroturistické služby. Nabízejí relaxační pobyty nedaleko koňských ohrad i vyjížďky na koních po okolní přírodě. „Nejvíce využívané jsou dětské letní tábory. V poslední době se navyšuje zájem lidí o vyjížďky na koních a v minulosti bylo velmi oblíbené dvoudenní putování na koni, které se se zvyšující cenou začalo méně prodávat,“ vysvětluje Markéta Mertlíková z Farmy Turov. V plánu mají ještě rozšíření služeb o projížďky kočárem, protože o to zákazníci projevili zájem.

Kromě těchto aktivit dnes agroturisté vítají i možnost dozvědět se více o tom, jak vznikají potraviny. Oceňují zejména čerstvé produkty jako mléčné, masové a obilné výrobky, zeleninu nebo ovoce.

Agroturistika v podhůří

Podle Noskové mají pro rozvoj agroturistiky větší předpoklady rodinné farmy než oblasti, kde dominuje „průmyslová“ zemědělská výroba.

„Agroturistika vyžaduje pro svůj rozvoj kvalitní životní prostředí a malebnou venkovskou krajinu. Oboje je více zastoupeno v regionech, které nejsou vzhledem k nadmořské výšce a reliéfu krajiny nejvhodnější pro intenzivní zemědělskou činnost,“ uvádí Nosková. Právě zde jsou totiž zemědělci nuceni rozšířit svoji činnost i mimo zemědělství, aby zajistili fungování svého hospodářství. V Česku takovým kritériím odpovídají podhorské regiony a Vysočina.

Nerozdělujme zemědělce na velké a malé, ale na dobré a špatné, zaznělo na debatě v Jihlavě

Omezení plateb pro velké podniky nepřinese zemědělcům z Vysočiny nic dobrého, shodli se místní agrárníci. Takzvané zastropování plateb by dopadlo téměř na všechny.

„Kvalitní agroturistické zařízení můžete ale najít i v nížinách a v typicky zemědělských oblastech. Je to způsobeno druhým nejdůležitějším aspektem pro rozvoj agroturistiky a tím jsou lidé, zpravidla farmářské rodiny,“ upřesňuje odbornice.

Podle ní se rozvoj agroturistiky v ČR po násilném oddělování znovu rozběhl zhruba před třemi lety. „Od té doby bylo realizováno množství aktivit, které provozovatelům zařízení venkovské turistiky a agroturistiky pomáhají zlepšit jejich nabídku služeb, učinit ji kvalitnější a konkurenceschopnější.“

ČR má co dohánět

Jaroslava Nekvasilová z Regionální agrární komory Královéhradeckého kraje je však opačného názoru. Podle ní je agroturistika jako taková spíše na ústupu. „Buď se věnujete zemědělské činnosti, nebo agroturistice,“ komentuje Nekvasilová.

Česká agroturistika se také stále nemůže rovnat té v zahraničí. Například v alpských oblastech má venkovský turismus dlouhodobou tradici a pověst a je také výrazně financován z národních rozpočtů.

Dotace jsou pro velké farmy. Inovaci jsem si zařídil sám, říká ovocnář z Ostroměře

Čeští sadaři po vstupu do Evropské unie čelí tvrdé konkurenci, zejména z Polska. Drtivá většina ovoce se totiž do Česka dováží.

V Česku podporuje agroturistiku Program rozvoje venkova spolufinancovaný z fondů Evropské unie. Podnikat se ale dá i bez něj, což potvrzuje i Farma Wenet a Farma Turov. Zatímco první zmíněný statek nemá s čerpáním žádné zkušenosti, druhý statek nesplňuje potřebné podmínky a využívá proto jen neinvestičních dotací pobíraných na plochu.

Do roku 2013 podle Nekvasilové podporovaly agroturistické farmy i národní dotace z ministerstva zemědělství, ty ale byly těžko dosažitelné. V současné době už takovou podporu ministerstvo neposkytuje.

Článek původně vyšel v Královéhradeckém deníku v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.