Aby měli Evropané práci. Sociální fondy EU mají pomoci s globalizací a digitalizací

© Pixabay

Evropská populace stárne. A svět, ve kterém žije nová generace, se mění. Lidé se musí například přizpůsobovat digitalizaci. Dopady na sociální systém mají pomoci zmírnit evropské peníze.

Evropská komise dnes představila návrh nové podoby fondů, které mají po roce 2020 podpořit sociální rozměr Evropské unie.

Hlavním z nich je Evropský sociální fond plus (ESF+), v němž na léta 2021 až 2027 Komise plánuje 101,2 miliardy eur (2,6 bilionu Kč). Členské státy, které budou o rozdělování naprosté většiny financí spolurozhodovat, budou muset nejméně čtvrtinu ze své přidělené části směřovat na podporu sociálního začleňování.

ESF+ je spolu s Fondem pro přizpůsobení se globalizaci, do nějž je podle návrhu Komise vyčleněno 1,6 miliardy eur (41,3 miliardy Kč), určen na investice, které mají lidem v Unii pomoci získat správné dovednosti k tomu, aby se vypořádali s problémy a změnami na trhu práce.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová dnes poznamenala, že nynější doba si vyžaduje na pracovním trhu lidi se správnými znalostmi a dovednostmi, kteří obstojí v globální konkurenci.

„Potřebujeme ale také moderní systémy sociální ochrany, které odpovídají novým formám práce i stárnoucí populaci. A musíme ukázat solidaritu se zranitelnými, s těmi, kdo mají málo a s těmi migranty, kteří mají nárok tady zůstat,“ řekla.

Pomoc chudým a legálním přistěhovalcům

Členské státy s vysokým podílem nezaměstnaných mladých lidí budou muset vyčlenit alespoň desetinu prostředků z ESF+ na podporu jejich zaměstnanosti. Nejméně čtvrtina bude muset směřovat do opatření podporujících sociální začlenění a směrem k nejpotřebnějším osobám.

Návrh Komise se výslovně zmiňuje o znevýhodněných skupinách, jako jsou ekonomicky neaktivní a dlouhodobě nezaměstnaní lidé, děti, marginalizované komunity, jako jsou například Romové, nejchudší osoby a státní příslušníci ze zemí mimo EU.

Jedním z úkolů ESF+ totiž bude také podpora začlenění těch příslušníků jiných zemí, kteří v Unii legálně pobývají. Fond tak doplní prostředky Azylového a migračního fondu (AMIF), z nějž se financují především krátkodobá opatření.

Komise u nové podoby ESF+ slibuje jednak jednodušší řízení, vykazování a vyplácení peněz, ale také těsnější vazby na takzvaný Evropský semestr. Země budou totiž moci vyčlenit více peněz na doporučení, která jim v jeho rámci Komise každý rok nabídne. To má zajistit, že investice z fondu půjdou do oblastí, které vnímá v dané zemi jako klíčové.

Letos Komise doporučuje Česku zaměřit se například na nízkokvalifikované pracovníky. Jak? Přečtěte si víc >>>>

Ztráta práce kvůli digitalizaci? Pomoci mají evropské peníze

Fond pro přizpůsobení se globalizaci čekají podle dnešního návrhu Komise změny tak, aby mohl být účinněji zapojen do podpory zaměstnanců, kteří přišli o práci. Dosud mohli podporu získat, jen když byli propuštěni v důsledku změn ve struktuře obchodu či následkem finanční a hospodářské krize.

Nově by na ni mohli mít nárok i při restrukturalizaci z jiných důvodů, jako je třeba automatizace a digitalizace, které zohledňují novou situaci na trhu práce.

Jak jsou na digitalizaci připraveny země V4? Přečtěte si >>>>

Snížit se také má počet propuštěných nutný k získání podpory, a to z 500 na 250. V neposlední řadě bude sladěna míra spolufinancování z fondu, která v současnosti činí 60 procent, s nejvyššími mírami spolufinancování z ESF+ pro daný členský stát. V některých případech tak bude EU spolufinancovat vyšší podíl celkových nákladů.