Příprava půdy pro společnou zemědělskou politiku EU po roce 2020

© Shutterstock

Evropská komise v červnu 2018 zveřejnila svůj dlouho očekávaný plán pro společnou zemědělskou politiku EU (SZP) po roce 2020.

Návrh počítá s 5 % škrty ve financování evropského zemědělství, mimo jiné kvůli brexitu a novým prioritám jako jsou bezpečnost či migrace. Plány Komise ale vyvolaly vlnu kritiky a otázek ze strany evropských zemědělců a ochránců životního prostředí.

Může tento návrh zajistit evropským farmářů příjem a zároveň pomoci EU splnit své cíle a závazky týkající se změn klimatu?

Upozornění: Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

Souvislosti

Společná zemědělská politika EU (SZP) začala fungovat již v roce 1962. Jedná se o systém zemědělských dotací a programů, který tvoří největší výdajovou položku dnešního unijního rozpočtu – až 40 %. V 70. letech to bylo dokonce 70 %.

SZP se již od svého počátku neustále vyvíjí. Důležité reformy byly zahájeny v 90. letech a jejich cílem bylo odstranit kvóty na produkci. V roce 2003 se evropské instituce zaměřily především na odstranění vazby dotací na produkci, tzv. decoupling. Změnu pak přinesla dohoda uzavřená 26. června 2013, která byla o dva roky později také implementována.

Současné programovací období 2014 – 2020 pak přineslo řadu opatření s cílem zjednodušit politiku a odstranit nadměrnou byrokracii.

Infografika: 10 let zjednodušování společné zemědělské politiky pro lepší budoucnost

Unie se již přes deset let snaží zjednodušit společnou zemědělskou politiku. Stále je však na čem pracovat.

Témata

Unijní exekutiva byla zvláště kritizována za návrh nového modelu, který se soustřeďuje na dosahování výsledků. Členským státům poskytuje mnohem větší prostor pro naplňování své „vlastní SZP“ přizpůsobené různorodým potřebám zemí.

Podle Komise se jedná o součást modernizace a zjednodušení společné zemědělské politiky, mnozí však označují návrhy změn za „znárodnění“ této politiky.

Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan uvedl, že společná zemědělská politika je zjednodušena díky tomu, že „přináší skutečnou subsidiaritu pro členské státy, zajišťuje odolnější zemědělský sektor v Evropě a zvyšuje environmentální a klimatické ambice dané politiky.“

Investovat do zemědělství se v budoucnu vyplatí. Eurokomisař Hogan vysvětlil proč

Po roce 2020 bude evropské zemědělství méně byrokratické, více zaměřené na nové technologie a životní úroveň zemědělců se zvýší. Právě to jsou tři hlavní důvody, proč by měli evropští zemědělci do sektoru investovat, myslí si eurokomisař Phil Hogan.

Podle nové SZP by měly členské země přicházet s vlastními národními strategiemi, které musí splňovat obecné cíle stanovené na evropské úrovni.

Národní plány budou podléhat schválení, čímž chce Komise zajistit soudržnost a ochranu jednotného trhu.

„Budeme požadovat ‘plány SZP’ od každé země spolu s podrobnou analýzou navrhovaných opatření k dosažení cílů na úrovni EU a s finančními podíly pro daná opatření. Tyto plány společné zemědělské politiky budou následně schváleny Komisí, čímž budou zajištěny rovné podmínky v celé EU,“ řekl v rozhovoru pro EURACTIV komisař pro zemědělství Phil Hogan.

Evropský parlament nehodnotí návrh zrovna pozitivně. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova zdůraznil, že jakákoli dodatečná subsidiarita by měla být doprovázena zachováním silného společného regulačního rámce.

„Komisí navržená struktura pravděpodobně způsobí, že SZP bude zcela technokratická,“ uvedl poslanec Evropské lidové strany Michel Dantin.

Více subsidiarity by mohlo vést k „významnému zvýšení byrokratické složitosti“ SZP, poznamenal socialistický europoslanec Paolo de Castro.

Přímé platby a rozvoj venkova

Komise uvedla, že ve snaze poskytnout větší míru flexibility při implementaci národních strategií, budou mít členské státy možnost převést až 15 % přidělených prostředků na SZP mezi dva pilíře, přímé platby a rozvoj venkova.

V návrhu unijní exekutiva upřednostnila ochranu přímých plateb ve snaze zajistit zemědělcům jejich příjem a ponechat drobné zemědělce nedotčené.

V konečném důsledku by neměly přímé platby v žádném členském státě klesnout o více než 4 %.

Přímé platby zemědělcům budou od 60 000 eur a výše omezeny a maximální hranicí („stropem“) bude 100 000 eur na jednu farmu. Kromě toho získají malé a střední farmy vyšší podporu na hektar a členské státy budou povinny vyčlenit minimálně 2 % svých přímých plateb pro podporu mladých začínajících zemědělců.

Komise navrhla strop pro zemědělské dotace. Velké podniky by dostávaly maximálně 100 tisíc eur

Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu Evropské unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). Vyplývá to z dnešního návrhu Evropské komise.

Zemědělci v EU se proti těmto návrhům bouří a prohlašují, že příjmy zemědělců jsou již nyní nižší – jsou téměř 40 % pod průměrným příjmem v ostatních odvětvích ekonomiky.

„Velmi nás znepokojuje dopad daných návrhů. Přímé platby, které jsou v současnosti zdaleka nejlepší a nejúčinnější způsob, jak stabilizovat příjmy zemědělců a napomoci jim lépe zvládat finanční rizika, se v rámci tohoto návrhu dále zhoršují. Stavíme se proti jakémukoli omezení nebo snižování plateb navrhnutých Komisí,“ uvedl Joachim Rukwied, prezident evropské zemědělské unie Copa.

Farm Europe, think-tank specializující se na zemědělské záležitosti, uvedl, že příjmy zemědělců budou sníženy o 16 až 20 %, což nakonec povede k obrovskému exodu z venkovských oblastí.

Pokud jde o rozvoj venkova, Komise navrhla snížení evropského financování o 10 %, přičemž vyplnění vzniklé finanční mezery bude na členských státech.

„Pokud se členský stát rozhodne vyplnit danou mezeru, nedojde tak k žádnému snížení rozvoje venkova, a zemědělci tím pádem nebudou postiženi,“ zdůraznil komisař.

Vzhledem k tomu, že veřejné rozpočty jsou již nyní pod velkým tlakem, není jasné, jak budou členské státy schopny na tuto výzvu reagovat.

Mezitím koalice členských států vedená Francií reagovala velmi negativně na Komisí navrhované škrty a prostřednictvím „Madridské deklarace“ vyzvala k zachování rozpočtu pro SZP na současné úrovni.

Koalice se nedávno rozšířila o Německo. „Vítám skutečnost, že se k nám připojilo Německo a postavilo se do opozice proti Komisí navrhovanému rozpočtu SZP. Společný francouzsko-německý jazyk má zásadní význam pro zajištění evropské přidané hodnoty hlavní politiky EU,“ uvedl francouzský ministr zemědělství Stéphane Travert.

Měla by EU dotovat malé nebo velké zemědělské podniky?

Čeští zemědělci se neshodují na tom, jak by měla vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020 - diskuse se omezila pouze na spor mezi velkými a malými farmami o výši evropských dotací. 

SZP a změna klimatu

Nový model a navrhované škrty budou mít dopad i na naplňování cílů, které se týkají změny klimatu. Podle ekologických nevládních organizací budou tyto cíle jen těžko dosažitelné.

Nevládní organizace zdůraznily, že více rozhodovacích pravomocí v rukou členských zemí by mohlo doslova zničit sliby, ke kterým se EU zavázala v Pařížské dohodě.

„Reforma vkládá veškeré své naděje na splnění evropských cílů do zbožného přání, že členské státy budou prosazovat veřejné zájmy nad zájmy vlastními. Posledních 20 let implementace SZP ale naznačuje, že pokud k tomu mají ministři zemědělství příležitost, zabřednou do silného zemědělského lobby,“ uvedla organizace BirdLife Europe.

„Vidina vyšší subsidiarity bez vyšší spolehlivosti vede ke zhoršení situace, kdy se jedna země snaží vytlačit druhou svými dotacemi na produkci,“ dodala.

Komise tvrdí, že návrh je v oblasti životního prostředí a klimatu ambicióznější. Nová SZP podle ní bude vyžadovat, aby měli zemědělci vyšší ambice jak prostřednictvím povinných opatření, tak i opatření založených na pobídkách:

  • Přímé platby budou podmíněny vyššími požadavky na životní prostředí a klima;
  • Každý členský stát bude povinen nabídnout ekologizační režimy, kterými by podněcoval zemědělce, aby nezůstali jen u povinných požadavků. K financování těchto režimů bude použita část prostředků přidělených na přímé platby;
  • Na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu bude vyhrazeno nejméně 30 % prostředků, které členský stát získá na rozvoj venkova;
  • Očekává se, že 40 % celkového rozpočtu SZP přispěje k opatřením v oblasti klimatu.

Na červencovém semináři, který organizoval EURACTIV.com, Bérénice Dupeuxová z Evropské environmentální kanceláře poznamenala, že tato část návrhu je předurčena k selhání. Členské státy podle něj nejsou povinny podávat zprávy o svých výkonech, ale o tom, kolik utrácejí v rámci určitých programů a kolik zemědělců je v těchto programech registrováno.

„Větší flexibilita pro členské státy vede k závodu směrem ke dnu,“ dodala.

Tassos Haniotis, ředitel DG AGRI (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova), uvedl, že obavy z renacionalizace a větší flexibility členských států vyplývají ze skutečnosti, že odrazovým můstkem je současná politika, a ne ta budoucí.

„Pokud se všichni shodneme na tom, že cíle, které musíme splnit, jsou společné a konkrétní, tak konkretizace těch cílů nám udává tři úrovně odpovědnosti,“ řekl Haniotis.

„Komise, která musí stanovit celkový rámec; členské státy, které se musí zabývat svými regiony a problémy a rozhodovat o svých problémech; a zemědělci, kteří musí všichni do jednoho přispívat, protože to není jen jejich povinnost, ale zároveň i příležitost přizpůsobit se změně klimatu,“ zdůraznil.

Podle Volcher Koch-Achelpoehlera, vedoucího bruselské pobočky společnosti Bayer, by ekologizace společné zemědělské politiky měla přímo souviset s inovacemi.

„V konečném důsledku musí SZP rozvíjet zemědělství způsobem, který je efektivní z hlediska zdrojů a současně je produktivní z hlediska času a plní potřeby společnosti, pokud jde o potraviny.

„Nemůžeme se zaměřit na změnu klimatu pouze skrze nové technologie [...] Pokud se nebudeme distancovat od toho, že živočišná výroba je největším zdrojem emisí, pokud nebudeme restrukturalizovat zemědělský sektor, a to strukturálně, ne technologicky, nesplníme naše mezinárodní závazky,“ varovala Dupeuxová.

Mezitím se vedoucí představitelé politických skupin Evropského parlamentu rozhodli 5. července udělit výboru pro životní prostředí a výboru pro zemědělství tzv. sdílenou pravomoc v otázkách životního prostředí po roce 2020.

V praxi to znamená, že poslanci z výboru pro životní prostředí budou mít větší slovo, pokud jde o budoucí společnou zemědělskou politiku a budou moci prosazovat „ekologičtější“ politiky.

Tento krok byl velmi dobře přijat nevládními organizacemi, ale evropští zemědělci trvají na tom, že návrh SZP by měl zůstat v kompetenci výboru pro zemědělství EP.

Česká půda je v ohrožení. Pomoci mohou dotace, nové technologie i lehčí stroje

Víc jak polovina zemědělské půdy je v ČR ohrožena vodní erozí. Řešením může být používání vhodných technologií, střídání plodin nebo navrácení organické hmoty zpět do půdy. Odborníci dále doporučují více motivace nebo podporu od státu či EU.

Inovace

Komise se také rozhodla vyčlenit v rámci programu Horizont Evropa 10 miliard eur na výzkum a inovace v oblasti potravin, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství.

Tento krok potěšil zejména biotechnologický průmysl, který vyzývá tvůrce politik EU, aby pomohli zemědělskému sektoru učinit potřebný krok vpřed.

Podle očekávání diskuse o budoucích inovacích v zemědělském sektoru nabere na obrátkách v nadcházejících letech.

Jedním z příkladů je probíhající debata o tzv. nových technikách šlechtění rostlin (NPBTs), která byla i předmětem soudního sporu.

Pojem NPBTs popisuje řadu vědeckých metod pro genetické inženýrství rostlin, které zlepšují vlastnosti, jako je tolerance rostlin vůči suchu a odolnost proti škůdcům.

Podle zemědělsko-potravinářského průmyslu mohou být rostliny získané pomocí těchto technik také produktem konvenčního křížení, které napodobuje přirozené procesy, a proto nemohou být považovány za geneticky modifikované organismy (GMO).

Zejména nevládní organizace zabývající se životním prostředím a politici z evropské frakce Zelených však varují, že zemědělsko-potravinářský průmysl chce přenést geneticky modifikované produkty do Evropy skrz zadní vrátka.

Evropský soudní dvůr 25. července spor těchto dvou tábor rozhodl, když prohlásil, že produkty získané technikou NPBTs do GMO spadají.

Americký útok na SZP

Dalším tématem, který způsobí evropským představitelům bolehlav, je postoj americké vlády vůči SZP.

Analytici naznačují, že rostoucí americký protekcionismus nezanechá společnou zemědělskou politiku neovlivněnou. Americká vláda je připravena uvalit cla na dovezené španělské olivy poté, co zjistila, že poškozují místní pěstitele.

Podle analytiků by tento případ mohl otevřít Pandořinu skříňku, neboť představuje špatný právní precedens pro produkty EU financované ze SZP.

Obávají se, že by Washington mohl nakonec zpochybnit i jiné produkty, od francouzského vína až po italský sýr.

„Argument, kterým Spojené státy trestají španělské olivy, může být využíván systematicky jako návod pro další oblasti, ve kterých zemědělci získávají přímé platby,“ řekl Joao Pacheco z think-tanku Farm Europe pro EURACTIV.com.

Stanoviska

„Plány Evropské komise nenabízejí téměř žádnou ochranu zdraví, životního prostředí a klimatu. Evropská unie podporuje zemědělský průmysl každý rok několika miliardami eur. To nejmenší, co mohou lidé od této investice očekávat je, že pomůže dosáhnout cílů v oblasti klimatu a životního prostředí a poskytnou zdravé a výživné potraviny,“ zdůraznil ředitel Greenpeace EU pro zemědělskou politiku Marco Contiero.

„Evropský parlament a naše vlády musí stanovit jasné priority společné zemědělské politiky a přestat cpát peníze několika velkým vlastníkům půdy a velkochovatelům. Každý z nás má právo vědět, že to, co jíme, není kruté vůči zvířatům, neznečišťuje naši vodu, neotepluje planetu nebo nám nezpůsobí závažná onemocnění,“ dodal.

„Vzhledem ke katastrofální situaci zemědělců z hlediska příjmů, nemůžeme připustit, že tak vysoké procento přímých plateb směřuje na cíle spojené se změnou klimatu v rámci prvního pilíře, neboť to dále omezí jejich ekonomickou životnost. Ekonomická udržitelnost zemědělství je klíčová proto, aby mohli zemědělci dále pracovat na ochraně životního prostředí a klimatických změnách,“ řekl prezident Copa Joachim Rukwied a varoval před masivním exodem zemědělců a opouštěním půdy.

Farm Europe, think-tank specializující se na zemědělské záležitosti, provedl průzkum, který odhalil, že nový model správy je „ošidný“, neboť v praxi je Evropské komisi přiděleno více pravomocí.

„S navrhovaným přesunem pravomocí se moc vytvářet SZP a budoucnost zemědělství EU přesune směrem od spolutvůrců legislativy k Evropské komisi, která bude schvalovat národní strategie. Ty budou v prvním pilíři založené na 98% finanční flexibilitě a v oblasti rozvoje venkova na 65% (30 % vyčleněno pro environmentální opatření a 5 % pro program LEADER),“ uvedl think-tank.

„Dospěli jsme k závěru, že dané návrhy jen málo odrazují od intenzivního zemědělství a místo toho využívají prostředky SZP na platby za biologickou rozmanitost, ekologické veřejné statky a udržitelné zemědělské postupy. Ve skutečnosti hrozí díky větší flexibilitě pro členské země další zintenzivnění, aniž by to bylo doplněno dostatečnými zárukami nebo skutečnou odpovědností za výsledky,“ uvedl BirdLife International ve svém prohlášení.