Na cestě z koronavirové krize: Co obsahuje evropský plán obnovy?

© European Union 2020

S úderem koronavirové pandemie se Evropa ocitla nejen v krizi zdravotní, ale také v krizi ekonomické. Redakce EURACTIV.cz přináší detailní a průběžně aktualizovaný popis plánu, který by měl pomoci ekonomiku EU opětovně nastartovat.

„Hospodářské krize již Evropa zažila. Nikdy však nedošlo k takovémuto utlumení ekonomiky.“

„Potřebujeme Marshallův plán pro oživení Evropy, a to hned teď.“

Právě tato slova zazněla 16. dubna na půdě Evropského parlamentu z úst předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. O týden později premiéři a prezidenti členských zemí EU pověřili Komisi vytvořením plánu obnovy evropské ekonomiky.

Von der Leyenová představila návrh plánu obnovy 27. května. Odstartovala tak vášnivou diskusi o tom, jak by se měla EU ekonomické krizi postavit.

10. března 2020 – předsedové vlád členských zemí řeší koronavirus během mimořádné videokonference. Komise po jejím skončení oznamuje finanční balíček ve výši 25 miliard eur, který má zmírnit ekonomické dopady nákazy

13. března 2020 – Evropská komise varuje před hrozbou ekonomické recese

13. března 2020 – Komise přijímá sérii opatření, která mají zmírnit dopady koronaviru na evropskou ekonomiku. Rozvolňuje pravidla státní podpory i fiskálního paktu, který zabraňuje státům v zadlužení. Dále chce uvolnit 37 miliard eur na řešení koronavirové krize ve členských státech. Komise dále kritizuje jednostranná rozhodnutí některých členských států uzavřít své hranice

16. března 2020 – Rozpočtový výbor Evropského parlamentu vítá návrh Komise využít nevyčerpané peníze z kohezní politiky na boj proti nákaze. Volá ale po dalších ambicioznějších krocích, zejména po čerstvých investicích

17. března 2020 – Komise předkládá návrh na rozvolnění pravidel státní pomoci

18. března 2020 – zástupci členských zemí podpořili návrhy Komise týkající se finanční pomoci členským státům

18. března 2020 – Evropská centrální banka spouští nový podpůrný program. Nakoupí z něj finanční aktiva za 750 miliard eur 

19. března 2020 – Komise zvažuje tzv. koronavirové dluhopisy jako jednu z možných cest, jak nastartovat unijní ekonomiku. S návrhem „koronabondů“ přišla Itálie

19. března 2020 – Komise přijímá dočasný rámec pro pravidla státní podpory, členské státy tak mohou okamžitě podpořit podniky zasažené koronavirem

20. března 2020 – Komise navrhuje aktivovat obecnou únikovou doložku Paktu o stabilitě a růstu, členské země se tak dočasně nebudou muset řídit rozpočtovými požadavky EU

23. března 2020 – ministři členských zemí EU podpořili návrh Komise, na základě kterého se rozvolní rozpočtová pravidla uvedená v Paktu růstu a stability a pravidla státní pomoci

25. března 2020 – výbor stálých zástupců při EU schvaluje tři opatření: investiční balíček v hodnotě 37 miliard eur, rozšíření Fondu solidarity, který poskytne okamžitou likviditu státům zasaženým koronavirem, a pozastavení pravidel pro zachovávání letištních slotů (pravidla dosud nutila letecké společnosti vypravovat prázdná letadla, aby si zachovaly letištní sloty na příští sezónu)

25. března 2020 – šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová žádá ministry financí eurozóny, aby zvážili jednorázovou emisi takzvaných koronabondů

26. března 2020 – Evropský parlament drtivou většinou schvaluje investiční balíček v hodnotě 37 miliard, rozšíření Fondu solidarity a pozastavení pravidel pro letištní sloty

26. března 2020 – koronavirus je tématem videosummitu Evropské rady. Předsedové vlád vyzývají Komisi k přípravě akčního plánu na období po pandemii, země eurozóny se ale neshodují na ekonomických opatřeních. Komise má podle Evropské rady urychlit společné nákupy ochranných prostředků. Země se také zavazují k zajištění plynulého pohybu zboží přes hranice

27. března 2020 – Komise navrhuje rozšířit dočasný rámec pro pravidla státní podpory, aby členské státy mohly finančně podporovat firmy, které se zabývají vývojem vakcíny nebo výrobou zdravotnických pomůcek

30. března 2020 – Rada EU formálně potvrzuje návrh na uvolnění 37 miliard eur z politiky soudržnosti na řešení koronavirové krize a návrh na pozastavení pravidel týkajících se letištních slotů

2. dubna 2020 – Komise chce podpořit tzv. kurzarbeit. Představuje dočasný nástroj SURE, skrze který podpoří udržení pracovních míst v EU. Podpora bude mít formou zvýhodněných půjček poskytnutých členským státům v celkové výši až 100 miliard eur

2. dubna 2020 – Komise navrhuje rozšíření již schváleného investičního balíčku a představuje „investiční iniciativu pro reakci na koronavirus plus“. Členské země díky ní budou mít možnost dát veškeré nevyužité finance ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a řešení jeho negativních dopadů. V letošním a příštím účetním roce budou mít navíc členské státy možnost využít 100% spolufinancování z rozpočtu EU. Usnadní se také převod financí z jednoho dotačního programu do jiného

2. dubna 2020 – součástí investiční iniciativy je změna pravidel Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Finance z fondu bude možné využít na nákup ochranných prostředků, potravin a materiální pomoci pro nejchudší části společnosti

2. dubna 2020 – Komise vytváří nástroj, kterým chce přímo podpořit zdravotnictví ve členských státech. Celkem 3 miliardy eur (2,7 miliardy v rámci nástroje pro mimořádnou podporu a 300 milionů eur v rámci mechanismus rescEU) chce použít na zajištění a distribuci roušek, respirátorů a dalších zdravotnických potřeb. Peníze může využít také na finanční podporu a koordinaci v případě naléhavých případů, nebo na výstavbu mobilních nemocnic 

3. dubna 2020 – Komise rozšiřuje dočasný rámec přijatý 19. března. Členské státy díky tomu mohou více podporovat podniky zasažené koronavirem a urychlit výzkum, testování a výrobu potřebných produktů pro boj proti covid-19

6. dubna 2020 – Komise uvolňuje jednu miliardu eur z Evropského fondu pro strategické investice. Evropský investiční fond díky tomu bude moci motivovat banky k poskytnutí půjček malým a středním firmám, které se potýkají s dopadem koronavirové krize

6. dubna 2020 – italský eurokomisař Paolo Gentiloni a jeho francouzský kolega Thierry Breton přicházejí s návrhem na vytvoření nového společného fondu, který by pomohl evropské ekonomice zotavit se z následků koronavirové krize. Směřovat by do něj mohly například peníze získané vydáváním společných dlouhodobých dluhopisů

8. dubna 2020 – výbor stálých zástupců COREPER II schvaluje investiční iniciativu, která umožní členským zemím využít všechny dostupné strukturální fondy k boji proti koronaviru. Opatření musí ještě schválit Evropský parlament

17. dubna 2020 – Evropský parlament schvaluje opatření, díky kterému budou moci členské státy využít zbývající peníze z kohezních obálek na boj proti koronaviru. Europoslanci dále vyzývají vydání společných evropských dluhopisů, tzv. koronabondů

22. dubna 2020 – Rada EU schvaluje návrh Evropské komise, který umožní členským státům flexibilně využívat prostředky ze strukturálních fondů EU k boji proti koronaviru

22. dubna 2020 – Rada EU schvaluje změnu pravidel Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Finance z fondu bude možné využít na nákup ochranných prostředků, potravin a materiální pomoci pro nejchudší části společnosti

23. dubna 2020 – předsedové vlád zemí EU potvrzují finanční balíček v objemu 540 miliard eur, který má pomoci členským státům zvládnout koronavirovou krizi. Balíček se opírá o tři pilíře – půjčky z Evropského stabilizačního mechanismu, nástroj SURE na podporu kurzarbeitu a půjčky z Evropské centrální banky. Země se dále shodují na nutnosti koordinace a pověřují Evropskou komisi vytvořením fondu obnovy, který bude provázán s víceletým finančním rámcem pro období 2021-2027

23. dubna 2020 – předseda Evropského parlamentu David Sassoli vyzývá k masivnímu víceletému finančnímu rámci, který bude financován ze společných evropských dluhopisů. Zdůrazňuje také, že rozpočet EU potřebuje nové vlastní zdroje, jako je digitální daň nebo daň z nerecylovatelných plastů

28. dubna 2020 – Komise přijímá opatření, která mají usnadnit bankám poskytovat úvěry podnikům a domácnostem. Vyzývá je mimo jiné k tomu, aby využily flexibility unijních pravidel

28. dubna 2020 – podle předsedkyně Komise von der Leyenové se má plán ekonomické obnovy Evropy opírat o Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal). Reaguje tak na výzvu 17 členských zemí a skupiny europoslanců

30. dubna 2020 – Evropská centrální banka (ECB) je připravena jít nad rámec dosud schválené pomoci v podobě nákupu dluhopisů ve výši 750 miliard eur. Informuje o tom prezidentka ECB Christine Lagardeová 

6. května 2020 – Evropská komise zveřejňuje ekonomickou prognózu. V případě EU očekává letos propad o 7,4 %, v případě české ekonomiky pak o 6,2 %

15. května 2020 – europoslanci požadují, aby EU investovala do obnovy ekonomik dva biliony eur (55 bilionů korun)

18. května 2020 – německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron navrhují evropský záchranný program v hodnotě 500 miliard eur (13,8 bilionu korun). EU by se podle něj mohla společně zadlužit na finančních trzích 

19. května 2020 – český premiér Andrej Babiš nesouhlasí s návrhem, že by se EU měla společně zadlužovat

19. května 2020 – Rada EU přijímá nástroj SURE na podporu kurzarbeitu v členských státech

23. května 2020 – Rakousko, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko představují vlastní návrh záchranného programu pro Evropu. Odmítají společný evropský dluh a rozdělování pomoci ve formě dotací

27. května 2020 – Komise zveřejňuje plán obnovy, který má členským státům poskytnout celkem 750 miliard eur (zhruba 20 bilionů korun). Peníze si chce Komise půjčit na finančních trzích jménem celé EU a rozdělit je mezi členské země ve formě dotací i úvěrů. Plán je součástí návrhu nového víceletého finančního rámce. 

28. května 2020 – předsedkyně Komise na půdě Evropského parlamentu představuje detaily k plánu obnovy. ČR by z něj mohla získat až 20 miliard eur, z čehož by 8,6 miliardy eur mohlo být rozděleno ve formě dotací, a zbytek v podobě půjček. Český premiér Andrej Babiš návrh odmítá.

9. června 2020 – ministři financí zemí EU poprvé oficiálně diskutují o navrženém plánu obnovy. Řada zemí včetně ČR není spokojena s navrženými kritérii pro rozdělení peněz. Stěžují si, že je plán šitý na míru jižním státům EU, které se potýkaly s ekonomickými problémy již před pandemií.

11. června 2020 – plán obnovy je tématem jednání premiérů Visegrádské čtyřky. Zatímco Slováci a Poláci jsou návrhu Komise nakloněni, Češi a Maďaři jsou kritičtí. Podle Andreje Babiše se V4 shoduje na tom, že pro čerpání peněz z fondu by měla být stanovena delší doba než plánované čtyři roky.

12. června 2020 – ministři zdravotnictví neformálně debatují o programu EU4Health v hodnotě 9,4 miliardy eur. Investiční program má podpořit evropské zdravotnictví, zajistit by měl např. lepší dostupnost léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, ochranného vybavení a zdravotnických záchranných týmů, či lepší sdílení údajů a posílenou spolupráci mezi členskými státy.

19. června 2020 – premiéři a prezidenti zemí EU si poprvé oficiálně vyměňují své názory na navržený plán obnovy. Shoda zatím nepanuje. Český premiér ve svém příspěvku vyjadřuje nesouhlas s tím, aby se peníze rozdělovaly podle míry nezaměstnanosti z minulých let. Vhodnějším kritériem podle něj je meziroční pokles hrubého národního důchodu, který bude reflektovat dopady pandemie. Plán obnovy by se podle něj měl projednávat odděleně od víceletého finančního rámce pro období 2021-2027. Premiér také odmítá nové vlastní zdroje rozpočtu EU, kterými chce Komise splácet společnou evropskou půjčku. 

23. června 2020 – předseda Evropské rady Charles Michel svolává osobní summit hlav států EU. V Bruselu se mají setkat 17. a 18. července 2020. 

1. července 2020 – Německo se ujímá předsednictví v Radě EU. Dohoda zemí EU na plánu obnovy je pro něj prioritou. 

Evropská unie už přibližně dva roky neúspěšně řeší podobu příštího sedmiletého rozpočtu, podle kterého se má řídit už od začátku roku 2021. V únoru proběhl speciální rozpočtový summit Evropské rady, který měl za úkol zprostředkovat kompromis mezi členskými státy s diametrálně odlišnými názory, ale ani ten neuspěl.

Chudí proti bohatým. Země EU čeká další souboj o rozpočet >>>

Méně rozvinuté země Unie včetně Česka, označované za „kohezní“, trvaly na tom, aby měly i do budoucna k dispozici stejný objem evropských fondů jako dosud. Naopak západní a severní země prosazovaly omezení kohezních i zemědělských fondů, do kterých tekly peníze především z jejich rozpočtů. Neshody panovaly kromě objemu také v otázce priorit a zdrojů společného rozpočtu.

Už tak zdlouhavá jednání ještě zbrzdil příchod koronavirové pandemie, kvůli které se mimo jiné zastavil chod evropských institucí, a priority se pochopitelně přesunuly jinam. Už v březnu se začalo mluvit o tom, že současná krize pravděpodobně ovlivní i samotnou podobu budoucího rozpočtu, a otočí kormidlo jednání o něm jiným směrem.

Okamžité i očekávané dopady krize na evropské ekonomiky donutily EU, aby přemýšlela o tom, jak co nejvhodněji hospodářství svých členských zemí znovu nastartovat. Evropská komise zprostředkovala nevyužité finance z evropských fondů a uvolnila pravidla státní pomoci, ministři financí se navíc relativně rychle dokázali shodnout na pětisetmiliardové „záchranné síti“ především pro eurozónu. Na skutečně masivní pomoc se ale zatím čekalo.

Evropský parlament přišel s návrhem 2bilionového finančního balíku na obnovu evropských ekonomik, za průlomový je však považován návrh Německa a Francie na společnou půjčku EU v hodnotě 500 miliard euro, protože právě tyto dvě země většinou určují směřování celé evropské integrace. Peníze z balíku měly jít na přímé granty, což se však nelíbilo především „šetrným“ zemím včetně Švédska a Nizozemska, které následně představily svůj návrh fondu obnovy, založený na výhodných úvěrech.

Všechny klíčové strany vyjednávání se postupně shodly, že nejvhodnější bude začlenit fond obnovy do víceletého finančního rámce 2021-2027, který disponuje osvědčenými nástroji a metodami.

Evropská komise zveřejnila 27. května nový návrh víceletého finančního rámce pro období 2021-2027. Jeho součástí je i plán na záchranu evropských ekonomik.

Zatímco víceletý finanční rámec, označovaný také jako dlouhodobý rozpočet EU, je zaměřený na podporu tradičních politik EU, jako je politika kohezní či zemědělská, plán obnovy má pomoci znovu nastartovat evropskou ekonomiku.

Plán obnovy (či „fond“ nebo „instrument“ obnovy) má členským státům poskytnout celkem 750 miliard eur (20 bilionů korun). Komise jej chce financovat z peněz, které si jménem celé EU výhodně půjčí na finančních trzích. Ručit bude penězi z víceletého finančního rámce pro období 2021-2027.

Své dluhy chce Evropská komise začít splácet až v roce 2028 s tím, že do roku 2058 by se měla úvěru zcela zbavit. Se splácením dluhu mají EU pomoci nové vlastní zdroje unijního rozpočtu, mezi kterými by se měly objevit výnosy ze systému obchodování s emisními povolenkami či z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Ve vzduchu visí také možnost zavedení celoevropské digitální daně, daně z transakcí nadnárodních společností nebo daně z produkce nerecyklovatelných plastů. 

Nástroj pro obnovu ekonomiky bude mít tři pilíře.

Prvním jsou investice a reformy ve členských státech. Komise chce v rámci tohoto pilíře vyčlenit 560 miliard eur (15 bilionů korun) na ekologickou a digitální transformaci. Peníze by se měly rozdělovat formou úvěrů i grantů. Zatímco na půjčky má jít 250 miliard eur, zbývajících 310 miliard si mají členské země rozdělit ve formě dotací. Součástí tohoto pilíře je také 55 miliard eur, které získají v rámci politiky soudržnosti nejvíce postižené země EU. Tento nástroj Komise označila jako REACT-EU a fungovat by měl pouze do konce roku 2022. Dalších 40 miliard eur by mělo jít do Fondu spravedlivé transformace, jehož cílem bude pomoci zemím s odklonem od uhelné energetiky. Pilíř pak obsahuje také 15 miliard eur určených pro zemědělství a rozvoj venkova.

Druhým pilířem jsou soukromé investice. Komise chce uvolnit 31 miliard eur, které by mohly v důsledku mobilizovat až 300 miliard eur soukromých investic zaměřených na podporu evropských firem. Jedná se o tzv. nový nástroj pro podporu solventnosti. Aktualizovat by se měl také již existující program InvestEU, jehož součástí bude i nová facilita pro strategické investice. Ta by měla generovat investice až do výše 150 miliard eur, peníze by měly směřovat na posílení odolnosti strategických odvětví, zejména těch, která jsou spojena s ekologickou a digitální transformací. Komise argumentuje tím, že právě InvestEU představuje nejvhodnější cestu k „nakopnutí“ evropské ekonomiky, protože dokáže poskytnout dlouhodobé financování a vhodně podpořit unijní politiky a jejich priority. Klíčový aspekt InvestEU podle unijní exekutivy spočívá ve schopnosti snížit riziko projektů v očích soukromých investorů, kteří jsou vzhledem k současné krizi opatrní. Nová podoba programu má zvýšit kapacitu Evropské investiční banky (EIB) a dalších bank přijímat taková rizika, a zajistit tak mobilizaci významného objemu soukromých investic potřebných pro ekonomickou obnovu.

Třetím pilířem je podpora evropského zdravotnictví. Obsahuje nový program EU4Health (EU pro zdraví) s rozpočtem 9,4 miliardy eur, díky kterému bude EU moci více investovat do evropského zdravotnictví, například do vytváření rezerv zdravotnického vybavení i personálu pro případ krize. Další 2 miliardy by měly jít na mechanismus rescEU, jehož cílem je pomáhat členským státům v nouzi, například distribucí zdravotnických pomůcek. Klíčovou položkou třetího pilíře je 94,4 miliardy eur určených pro program Horizon Europe, který podporuje vědu napříč Evropou. Celkem 16,5 miliardy eur hodlá Komise vyčlenit na humanitární pomoc a další zahraniční aktivity.

Plán obnovy by se podle Komise měl opírat o tři základní priority – Zelenou dohodu pro Evropu, vnitřní trh a princip spravedlnosti. Peníze by se měly rozdělovat na základě tří hlavních kritérií – nezaměstnanosti, hrubého  národního produktu a počtu obyvatel.

Spolu s investičními iniciativami obsaženými ve víceletém finančním rámci by měl evropský rozpočet na obnovu ekonomiky čítat celkem 1,85 bilionu eur (32 bilionů korun). 

Plán obnovy by měl Česku přinést celkem 19,2 miliardy eur (zhruba 510 miliard korun). Nevratné dotace ale tvoří pouze 8,6 miliardy eur z celkové částky. Většinu peněz (10,6 miliardy eur) by mělo Česko čerpat ve formě půjček. K tomu Česko může v následujícím programovacím období čerpat peníze z klasického rozpočtu EU, který financuje zejména kohezní a zemědělskou politiku. Česko by podle premiéra Andreje Babiše mělo z těchto rozpočtů získat 25,7 miliardy eur (695 miliard korun).

Největší frakce v Evropském parlamentu, které určují směřování celé instituce, návrh Komise podpořily. „Solidarita se vrátila,“ prohlásil například lídr lidovců Manfred Weber.

U členských států je však situace komplikovanější. Německo-francouzské duo je spokojené, a přidávají se k němu i Belgie a státy jižní Evropy, které koronavirus zasáhl nejhůře.

„Šetrné“ země v čele s Rakouskem a Nizozemskem měly své výtky k jednotlivým aspektům fondu a rozpočtu, především Švédsko nebylo moc spokojené z tak rozsáhlým navýšením jejich objemu. Zdaleka největší kritika však dorazila od České republiky a Maďarska, které návrh Komise odmítly celý. I v rámci Visegrádské čtyřky tak zůstaly osamoceny, protože Polsko i Slovensko současný pohled unijní exekutivy podpořily.

Objem plánu obnovy

Se zadlužením ve výši 750 miliard eur souhlasí Rumunsko, Německo, Francie, Polsko, Itálie a Řecko. Česko, Dánsko, Finsko, Rakousko a Švédsko však chtějí objem razantně snížit.

Půjčky nebo dotace

Peníze z plánu obnovy by se podle Komise měly vyplácet částečně ve formě dotací a částečně ve formě půjček. Komise v tom získala podporu Belgie, Kypru, Itálie a Řecka. Nizozemsko, Dánsko, Rakousko, Švédsko a Finsko se však domnívají, že pomoc by se měla rozdělovat prostřednictvím půjček. Česko, Polsko a Rumunsko naopak prosazují přímé dotace.

Rozdělení peněz mezi členské země

Diskuse mezi státy se vede i ohledně toho, podle jakého klíče by měla EU peníze mezi členské země rozdělit. Zatímco Německo, Polsko a Španělsko se jasně vyjádřily k tomu, že EU by měla podpořit země, které na tom byly špatně již před krizí, velká skupina zemí chce peníze rozdělit na základě toho, jak pandemie země zasáhla. Mezi nimi je Belgie, Malta, Francie, Portugalsko, Estonsko, Itálie, Rakousko, Řecko, Švédsko či Finsko. Česko, Slovensko, Litva, Slovinsko, Maďarsko a Bulharsko tvrdí, že peníze by měly připadnout zejména chudším členským státům.

Česká vláda

Český premiér Andrej Babiš plán obnovy odmítá. Nelíbí se mu, že by se peníze rozdělovaly podle míry nezaměstnanosti. Unijní státy, kterým se daří držet i v krizi nízkou nezaměstnanost, by za to neměly být sankcionovány, uvedl předseda vlády. Domnívá se také, že by vzorec měl místo hrubého domácího produktu pracovat s hrubým národním důchodem. „Je mnohem spravedlivější měřit prosperitu státu bez dividend, které odtekly do zahraničí,“ vysvětlil svůj pohled pro ČTK.

Babiš dodal, že cílem obnovy by také nemělo být nalít peníze do států, jejichž veřejné finance mají dlouhodobě velké problémy, které koronavirus ještě zesílil. „Měla by především zajistit, že se jejich situace do budoucna zlepší. Ekonomiky států se zdravými financemi krizí rovněž utrpí a malé proexportní ekonomiky jako ČR obzvlášť. Je potřeba ekonomický růst a konkurenceschopnost podpořit v celé EU,“ uvedl Babiš pro ČTK. K tomu by podle něj pomohl důraz na investice a doplnění chybějící infrastruktury.

Unijní plán Babiš označuje za příliš velké zadlužení. EU by si podle něj měla půjčit jen takový objem peněz, který bude odpovídat propadu evropské ekonomiky. 

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka by měla ČR k návrhu přistupovat konstruktivně. „Pojďme hledat partnery v Evropě, kteří se na tuto věc dívají podobně. Máme tady také státy, které chtějí, aby se to rozhodnutí udělalo zodpovědně, aby to nebyl nějaký dlouhodobý závazek pro budoucí generace, který budeme těžko splácet,“ poznamenal pro ČTK.

Europoslanci

„Plán, jak nám byl představen, je poměrně ambiciózním souhrnem opatření, a to i zcela nových map, kterými by měly proudit peníze do kritických míst evropských ekonomik. Jsem ráda, že klade důraz na investice do zdravotnictví, a to v souvislosti s doznívající pandemií, ale také na rozvoj digitálního prostředí a podporu inovací,“ uvedla Dita Charanzová (za ANO, Renew), místopředsedkyně Evropského parlamentu. Charanzová vyzdvihla mj. navýšenou podporu určenou na spravedlivou transformaci. 

K novým zdrojům rozpočtu, které mají poskytnout EU peníze na splacení půjček, je zatím Charanzová otevřená. „Docela zajímavým momentem je návrh na zavedení evropské digitální daně, o níž se již několik let diskutuje, ale ještě nikdy nezískala podporu napříč evropskými státy. Osobně myšlenku podporuji, nevidím důvod nadnárodní digitální giganty oprostit od placení daní na území, kde generují svoje zisky. Komise ale nechává státům v rámci vlastních zdrojů větší prostor na nové návrhy a čeká nás tedy v této oblasti určitě velká debata na úrovni EU,“ uvedla Charanzová. 

Europoslanci z ODS jsou ale k novým zdrojům rozpočtu a celoevropským daním velice kritičtí. „Unie potřebuje pravý opak – větší flexibilitu a daňovou soutěž jednotlivých zemí. Jednotné daně budou znamenat jediné – skandinávské daně, ale balkánské služby,“ uvedl Jan Zahradil (ODS, ECR).

„Na hospodářský propad kvůli koronavirové krizi je určitě potřeba reagovat. Ale měly by tak činit jednotlivé členské země a měly by na to mít dostatek peněz. Zavádění nových evropských daní tyto peníze občanům, podnikatelům i státu sebere. EU by se měla soustředit na pomoc při obnově obchodu – rušení byrokratických překážek, koordinaci odstraňování bariér pro přeshraniční dopravu zboží nebo investice do společného výzkumu,“ dodala europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR).

Piráti návrh Komise hodnotí pozitivně. „Vzhledem ke garantovanému společnému dluhu ve výši 750 miliard eur udělala Komise velký krok k většímu propojení celé Evropy. I přesto, že jsme jako Evropský parlament žádali o větší sumu, věřím, že tento kompromis bude akceptovatelný pro všechny členské státy. Směr, kterým mají být prostředky investovány, je také správný – nutně potřebujeme přejít k moderní, digitální a trvale udržitelné ekonomice,“ uvedl europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/EFA).

„To, co nás pandemie naučila, je, že urgentně potřebujeme zabezpečit dodavatelské řetězce zdravotnického materiálu. Je proto dobře, že Komise navrhuje financování těchto řetězců v partnerských zemích, včetně financování kapacit pro budoucí výrobu vakcín, diagnostických setů a dalšího zdravotnického materiálu. Plán se však bohužel nezmiňuje o způsobech, jak zajistit, aby navýšení těchto kapacit proběhlo v souladu s ochranou základních lidských práv a práv zaměstnanců v těchto dodavatelských řetězcích,“ doplnila jeho stranická kolegyně Markéta Gregorová

Český průmysl

Svaz průmyslu spatřuje hlavní slabinu plánu Evropské komise ve financování celého balíku obnovy a nového víceletého unijního rozpočtu. Za problematický považujeme plán Evropské komise využít nové vlastní zdroje rozpočtu, nezávislé na příspěvcích od členských států. Příkladem nových zdrojů jsou nové evropské daně nebo výnosy z prodeje emisních povolenek.

„Hledat nové zdroje financování EU u firem je problematické, pokud chceme zároveň posilovat konkurenceschopnost evropského průmyslu v globální konkurenci,“ uvedl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Příjem z emisních povolenek by měla EU využít pro investice, ne pro navýšení vlastních zdrojů. „Nemůžeme souhlasit s vyvedením větší části příjmů z prodeje emisních povolenek do rozpočtu Evropské unie. Tyto peníze musí směřovat zpět do investic na modernizaci průmyslu a energetiky, v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, kterou ostatně EU považuje za součást plánu obnovy. Česká republika je jedna ze zemí, které by tyto peníze velmi chyběly,“ dodal Špicar.  

Plán obnovy klade důraz na digitální a zelenou transformaci, tedy i čisté zdroje energie. Z plánu vyplývá, že Evropská komise je ochotná členským státům výrazně přispět na investice zejména do obnovitelných zdrojů energie (OZE). „Jde o naprosto bezprecedentní příležitost pro naši ekonomiku i energetiku,” komentoval návrh Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. „Vyzýváme proto vládu, aby této historické příležitosti využila pro spolufinancování rozvoje nových instalací obnovitelných zdrojů. Vlažný přístup a pasivita není v zájmu občanů ČR.”