2020: Reforma společné zemědělské politiky odložena na neurčito

[© Pixabay]

Tento článek je součástí Special reportu: Rok 2020 v evropské politice: Od azylu po žalobce

Nad objemem agrárních dotací, způsobem jejich rozdělování i celkovou podobou reformované společné zemědělské politiky stále visí otazník. Jednání nad dílčími složkami probíhala po celý loňský rok a budou pokračovat i letos. Podaří se v tomto roce dosáhnout finální dohody? Komise doufá, že ano, členské státy jsou však opačného názoru.

V roce 2019 pokračovala v Radě a Evropském parlamentu (EP) jednání nad budoucí podobou společné zemědělské politiky. Hlavní spory se vedou nad výší rozpočtu, respektive objemu dotací pro evropské farmáře. S tím souvisí i mezi českými agrárníky populární pojmy, jako je zastropování přímých plateb, redistributivní platba či definice „skutečného zemědělce“. Klíčovou oblastí jsou také environmentální standardy a opatření proti zmírnění klimatických změn (tzv. ekoschémata), precizní zemědělství, vyšší podpora pro citlivé komodity či konvergence přímých plateb.

Konkrétně to znamená udržení současné výše rozpočtu a přímých plateb pro velké i malé farmáře, větší důraz na evironmentální složku či zachování „společné“ zemědělské politiky spolu s širší flexibilitou pro členské státy.

Česká republika koordinuje své priority s V4, Francií či dalšími zeměmi. ČR je obecně proti zastropování přímých plateb i ekoschémat. Místo toho podporuje zvýšení plateb na první hektary, jak několikrát v průběhu roku zdůraznila na jednáních Rady. V průběhu roku se také na národní úrovni připravoval strategický plán, který po státech EU požaduje Komise s určením prioritních cílů. Český agrární sektor prosazuje zejména ochranu půdy a krajiny či rovnováhu vztahů v zemědělském a potravinářském sektoru.

Zemědělci hospodařící šetrně k přírodě by mohli dostávat více peněz

Ministři členských států opět diskutovali o budoucnosti zemědělství po roce 2020, zejména s ohledem na ochranu klimatu. Česko je environmentálním aspektům budoucí zemědělské politiky EU nakloněno, volá však po vyšším rozpočtu, zjednodušení a flexibilitě.

V červnu se Rada dohodla na částečném obecném přístupu k budoucímu Evropskému námořnímu a rybářskému fondu na období 2021-2027, který by měl mít jednodušší pravidla a měl by zajistit flexibilitu pro členské státy. Zbývající složky SZP jsou zatím stále otevřené.

Jednání v EP byla přerušena květnovými volbami a nové složení EP i jeho výborů se následně muselo rozhodnout, co udělat s projednanými a ještě nevyřešenými otázkami. Před volbami zemědělský výbor stihl přijmout zprávu, v níž podporuje zastropování dotací na úrovni 100 tisíc eur, tak jak navrhla původně i Komise.

Místo zastropování platba na první hektary. Doladění nové zemědělské politiky mají v rukou europoslanci

Po dvou a půl letech budou 4 čeští europoslanci bránit zájmy národního agrárního sektoru v zemědělském výboru EP. Čeští agrárníci to vítají, zvláště v době klíčových jednání o budoucí SZP po roce 2020, s jejímiž návrhy ne vždy souhlasí.

Na konci října také Evropská komise navrhla, aby se současné programy definované do konce roku 2020 aplikovaly i v roce 2021. Takový postup podpořil už Evropský parlament ve svém stanovisku. Jak informoval server EURACTIV.sk, podle europoslanců i zástupců členských států však může být potřeba mnohem delší odklad, třeba až do roku 2024. Přechodné období je dlouhodobě také v zájmu ČR, která podporuje dvouletý odklad.

Finské předsednictví rovněž na podzim navrhlo zvýšení rozpočtu na druhý pilíř SZP, tj. rozvoj venkova, o 10 miliard eur na 80 miliard eur.

Kromě budoucnosti SZP se v oblasti zemědělství loni řešilo rovněž závadné polské hovězí maso, krize na trhu s cukrem a mlékem, kůrovcová kalamita a boj se suchem, dopad obchodních dohod EU na agrární sektor či zneužívání zemědělských dotací v ČR nebo na Slovensku.

Státní zemědělský intervenční fond proplatí Agrofertu část dotací

SZIF začne proplácet dotace schválené Agrofertu za období mezi únorem 2017, kdy premiér Babiš vložil koncern do svěřenských fondů, a loňským srpnem. Tehdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů. Fond nevidí legitimní právní důvod pro zadržení těchto dotací.

Co očekávat od roku 2020?

Budoucnost SZP výrazně ovlivní to, kolik na její fungování bude vyčleněno financí. To je zase závislé na tom, jak objemný bude víceletý finanční rámec a jaký podíl zástupci států přiklepnou unijním farmářům.

České ministerstvo zemědělství, stejně tak jako Agrární komora, je připraveno v jednáních nadále prosazovat národní priority, jako jednodušší pravidla, zachování objemu rozpočtu, dobrovolné zastropování, redistributivní platbu, zvýšení plateb na citlivé komodity (ze současných 15 % na 25 % celkové obálky pro přímé platby), precizní zemědělství, agrolesnictví a dvouleté přechodné období.

Pavel Sekáč: Reforma zemědělské politiky EU se nestihne schválit včas

Zjednodušování formou omezení kontrol nebo náhrada principu greeningu takzvanými ekoschématy. Novinky, které může přinést reformovaná společná zemědělská politika EU, o jejímž současném vyjednávání redakce hovořila s náměstkem ministra zemědělství Pavlem Sekáčem.

Výhodou pro dojednání reformované podoby SZP může pro ČR být, že po 2,5 letech mají české barvy své zastoupení v zemědělském výboru Evropského parlamentu a to hned čtyřmi členy (z nichž jeden je náhradník). Jeden z nich, Martin Hlaváček (ANO), se stal navíc stínovým zpravodajem k nařízení o strategických plánech.

Jaký je ale přístup nové Evropské komise k reformě SZP není zcela jasné. Nevěnovala se tomuto tématu ve svém proslovu před zvolením ani nová šéfka Ursula von der Leyenová ani nově zvolený komisař pro zemědělství Polák Janusz Wojciechowski, který při svém slyšení v EP zdůraznil pouze snahu o vyrovnání přímých plateb napříč členskými státy.

Na reformu zemědělské politiky EU si musí farmáři ještě počkat. Čeká je období nejistoty

Evropská komise navrhuje odložit reformu společné zemědělské politiky do roku 2021. Podle odborníků je však realistickým scénářem rok 2023 nebo 2024.

Jasné je to, že zemědělství (a také potravinářství) by ve světle nové Zelené dohody, která je vlajkovou lodí Komise von der Leyenové, mělo být zelenější a udržitelnější s menším užíváním pesticidů, hnojiv a antibiotik. Akční plány, které členské státy měly předložit do ledna 2020, mají být hodnoceny právě podle standardů Zelené dohody.

Jedním z klíčových cílů budoucí SZP by také podle europoslanců mělo být nižší užívání pesticidů, které mají negativní vliv na život včel a dalších opylovačů. V prosinci k tomu vyzvali v nezávazné rezoluci Evropskou komisi.

Větší úlohu v SZP mají hrát rovněž lesy, což podporuje i ČR.

ČR stále odmítá krácení zemědělských dotací. Podle drobných farmářů tím promarňuje příležitost

Celoevropská debata o reformě společné zemědělské politiky EU jede na plné obrátky. Účastní se jí i ČR, která má pro vyjednávání svou jasnou prioritu – zajistit českým zemědělcům co nejvyšší dotace.