Zdeněk Hřib: Zelené a digitální cíle EU nejsou komplikace, ale příležitost

© archiv ZH

Tento článek je součástí Special reportu: Prosperující Česko

Praha bere boj s klimatickými změnami vážně, na projekty dohlédne „koordinátor modrozelené infrastruktury“, říká primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Hlavnímu městu se zkomplikoval přístup ke klasickým evropským fondům, vyhlíží ale jiné příležitosti.

Server Politico o vás napsal, že chcete udělat z české metropole „maják naděje pro liberály žijící ve středoevropském regionu“. Už teď to vidíme na volbách, že Praha volí výrazně jinak než zbytek České republiky. Nemůže podle Vás další posun na této „liberální ose“ vést ke zbytečným rozkolům mezi regiony? Jak zabránit tomu, aby se tyto propasti nevytvářely, ale naopak uzavíraly?

Praha vždy volila jinak než ostatní regiony. Přestože samozřejmě chci, aby z Prahy bylo sebevědomé, otevřené a zelené město, tak rozhodně nevedu žádné tažení proti regionům. Naopak, v době pandemie se ukazuje, jak je spolupráce důležitá. My jsme například dalším regionům poskytli velkokapacitní vůz Fénix pro převozy až dvanácti pacientů na kyslíku najednou. Podobně jsme například zapůjčili Muchovu Slovanskou epopej do Moravského Krumlova, a to na dobu než pro ni zajistíme důstojné umístění tady v Praze.

Já sám nepocházím z Prahy, narodil jsem se ve Slavičíně a vyrůstal ve Zlíně, takže mám představu, jak se žije mimo Prahu. Zároveň to nevnímám jako hendikep pro primátora hlavního města, protože jak nám ukazuje historie, těch předlistopadových primátorů narozených přímo v Praze moc nebylo.

Myslím si, že propast mezi Prahou a regiony je ve skutečnosti mnohem menší, než by to mohlo vypadat z médií. Problém je v tom, že jak se blíží volby, tak se pochopitelně celá řada politiků právě na tomto snaží získávat politické body. Premiér Andrej Babiš ukazuje fotky z náplavky, aby dokázal, že celému národu to kazí Pražáci. My jsme přitom naopak snižovali celorepublikový průměr nákazy. Podobně se teď ministryně financí Alena Schillerová snaží tvrdit, že Praha málo investuje, což není pravda. Ona sama je přitom zodpovědná za gigantický schodek veřejných financí. Praha si počíná jako dobrý hospodář i v této nejisté době. Politici, kteří hrají na tuto notu, tím škodí celé společnosti. Snižují soudržnost, která je v dnešní době velice důležitá.

Zdeněk Hřib: Praha má velké klimatické ambice, veřejnost má ale ze změn strach

Budoucnost spočívá ve městech, nikoliv ve státech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz pražský primátor Zdeněk Hřib.

Kdybychom to vzali z hlediska bohatství, tak i v tomto smyslu je Praha v Česku pomyslným ostrůvkem. Podle dat Eurostatu patří mezi nejbohatší regiony Evropské unie. Jak je možné, že se právě české město řadí po bok západních metropolí?

Určitě je to dáno i způsobem, jakým Eurostat vyhodnocuje data. Kdyby nepočítali Prahu pouze jako město, ale jako celý urbánní region, celou oblast i se Středočeským krajem, tak by ta statistika vyšla jinak.

Je nutné zdůraznit dvě věci. Hodnoty, které vznikají v Praze nebo obecně ve velkých městech, jsou potom využívány k rozvoji celé země. V Praze vzniká 25 procent HDP, z daní však dostane pouze sedmiprocentní podíl. Zbytek jde pochopitelně do regionů, a na tom není nic špatného. Města všude ve světě fungují jako technologická, obchodní a intelektuální centra, jsou ekonomickými motory zemí.

Je také nutné zdůraznit, že je významný rozdíl mezi HDP vytvořeným v Praze „ekonomickým výkonem území“ a městským rozpočtem. Tyto dvě záležitosti na sebe v České republice nejsou nijak navázané. Města a obce jsou placeny převážně podle počtu registrovaných osob pomocí rozpočtového určení daní, všechny ostatní zdroje financí jsou minoritní. Postavení v žebříčku Eurostatu tedy ve skutečnosti nemá vliv na to, kolik máme prostředků na řešení výzev dnešní doby, ať už jde o ekologii, dostupné bydlení nebo dopravní infrastrukturu.

Cíl? Evropské dotace bez ministerstva

Zůstal bych ještě u financí. Rozpočet Evropské unie funguje tak, že čím je region bohatší, tím menší potřebuje pomoc a tím pádem dostává méně evropských peněz. Konkrétně jde například o to, že mají tyto regiony nárok pouze na nižší míru spolufinancování projektů. Jak velký problém to pro Prahu je?

Omezená míra spolufinancování evropských projektů se do městského rozpočtu promítá negativně. Jsme na tom biti, protože když započítáme veškeré zdroje, tak do všech měst a obcí teče na jednoho obyvatele prakticky stejný objem peněz. My navíc musíme poskytovat servis více lidem než jich v Praze oficiálně žije, protože ne všichni jsou registrovaní.

Zároveň ale není pravda to, co občas slýchám, že do Prahy netečou žádné evropské dotace. Z těchto zdrojů se financoval například Negrelliho viadukt, na Strakonické by měl díky těmto penězům vzniknout nový jízdní pruh pro MHD. Díky fondům stavíme školky, komunitní centra, kupujeme elektrobusy, trolejbusy.

Nižší procento spolufinancování nás limituje, ale hledáme společně s našimi partnery způsoby, jak se vyhnout národním obálkám úplně, a poskytnout městu přímý přístup k financování z EU. Už teď existují mechanismy a programy zaměřené na regiony, naše návrhy jsou v souladu i s aktivitami největší evropské sítě měst Eurocities a Evropského výboru regionů.

Možností, jak dosáhnout na peníze z EU, bude každopádně dost. Můžeme využít například nový Modernizační fond nebo tzv. fond obnovy.

Bohatá Praha a evropské dotace: Doplácí metropole na přísná pravidla?

Zástupci hlavního města Prahy tvrdí, že nově nastavená pravidla čerpání financí z evropských fondů jsou pro ni nevýhodná. Je tomu skutečně tak? Odpověď není vůbec jednoduchá.

U evropských fondů bych ještě zůstal. V novém období 2021-2027 už Praha nebude mít vlastní operační program. Co to pro ni bude znamenat?

O vlastní operační program jsme skutečně přišli, a pro mě to není úplně pochopitelné, protože všechny ukazatele plníme, řadu z nich plníme i lépe než některé jiné operační programy. Vůbec tedy nechápu, proč ministerstvo pro místní rozvoj, společně s vládou, dospělo k tomuto rozhodnutí.

Rozdíl spočívá v tom, že zatímco doteď jsme si priority vytyčovali sami a evropské peníze jsme administrovali napřímo, tak teď se budeme muset hlásit do programů řízených ministerstvy. Priority a potřeby Prahy jsou často velmi specifické a odlišné od priorit jiných regionů, proto není vždy úplně snadné vejít se do nastavení celonárodních programů. Odbor evropských fondů na magistrátu je zapojený do vyjednávání, příprava operačních programů probíhá. Snažíme se v nich zohlednit naše priority, ať už jde o pražskou obálku v IROPu (Integrovaném regionálním operačním programu, ze kterého může Praha čerpat, pozn. red.), tak i ve formě připomínkování různých dalších nástrojů. Pochopitelně chceme do tohoto procesu zapojit i městské společnosti a městské části, protože o jejich projekty půjde také. Prostředky vyjednáváme i pro pražské neziskové organizace či podnikatele.

Na jednání se Středočeským krajem bude velkým tématem tzv. Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti. Dokument vzniká na principu spolupráce v území, identifikuje společné problémy a potřeby, které se v co nejvyšší míře snaží pokrýt z prostředků operačních programů. Je však limitovaný aktivitami a alokacemi, které mu ministerstva dovolí. Doufáme, že se stane základem pro širší spolupráci, když operační programy nestačí.

Klimatické změny bereme vážně

Posunul bych se k tzv. zelené politice. Praha je jedním z nejzelenějších měst na světě. Jak konkrétně chce hlavní město v tomto trendu pokračovat? Můžete dát příklady plánovaných projektů?

Daří se nám plnit závazek, že během osmi let bude v Praze vysázen milion stromů. Pokud jde například o centrum města, tak během právě probíhající rekonstrukce Václavského náměstí by měly přibýt dvě nové aleje, dojde tedy téměř k „zalesnění“ dolního konce náměstí. Stromy sázíme i v „prstenci“ dále od města, u Lítožnice vzniká nový les na ploše zhruba pět hektarů.

Chceme, aby ve městě fungovala pozice koordinátora modrozelené infrastruktury, který bude dohlížet na to, že připravované investiční projekty respektují všechny moderní zelené trendy. Bude dbát na to, aby nebylo nutné projekty později nějakým způsobem přehodnocovat.

Mezi další opatření patří revitalizace parků a trávníků, stejně jako vodních prvků v ulicích, na což chceme využít například prostředky v rámci IROP. Město jako „tepelný ostrov“ a s tím spojené vlny veder mají samozřejmě negativní dopad na zdraví lidí a kvalitu života . Zároveň se z operačních programů podařilo získat podporu pro zelené projekty zaměřené na přestavbu energeticky náročných městských budov, snižování energetické náročnosti v provozu metra nebo elektromobilitu.

Co se týče podpory cyklistiky z evropských zdrojů, bohužel stávající nastavení EU fondů podporu výstavby cyklostezek v Praze neumožňuje. Pro financování v dalších letech je aktuálně ve vyjednávání její podpora z nového fondu obnovy (rozhovor vznikl v dubnu, pozn. red.).

Obecně můžu říct, že Praha bere boj s klimatickými změnami velmi vážně, což dala najevo mimo jiné svým klimatickým závazkem. Ten spočívá v přijetí cíle snížit emise CO2 v hlavním městě o minimálně 45 % do roku 2030, a to oproti roku 2010, a klimatické neutrality nejpozději do roku 2050.

Do obnovy Evropy musíme více zapojit regiony, žádá předseda Evropské rady Michel

Předseda Evropské rady Charles Michel chce, aby se do různých procesů na úrovni EU více zapojily regiony. Zdůraznil především přípravu národních plánů obnovy a konferenci o budoucnosti Evropy.

„Zelená linka“, která prochází v podstatě všemi evropskými programy, je velice výrazná také v novém fondu obnovy. Předseda Evropské rady Charles Michel vyzval k tomu, aby se do přípravy a implementace národních plánů obnovy, které zemím tyto evropské zdroje odemknou, co nejvíce zapojily i regiony a města. Vidíte ze strany české vlády ochotu jim toto umožnit?

Na debatě s Charlesem Michelem na půdě Výboru regionů jsem i já upozorňoval, že národní vlády v řadě zemí zapojují regiony a města do těchto debat pouze formálně, nebo případně vůbec. Michel souhlasil a přislíbil, že města a regiony se na jeho podporu můžou spolehnout. Uvidíme, jak se tato podpora projeví v dalších fázích vyjednávání.

Co se týče tuzemských vyjednávání, tak je pravda, že diskuse s regiony probíhají, a to například na platformě Svazu měst a obcí ČR. Na druhou stranu otázka zapracování požadavků měst už tak jednoznačná není, protože zatímco ministerstvo průmyslu a obchodu vidí požadavky EU na „green and smart“ jako nějakou komplikaci, my v Praze bychom k těmto tématům rádi přistupovali mnohem více proaktivně.

Metropole V4 vysílají jasný signál

Společně s dalšími primátory hlavních měst Visegrádské čtyřky jste do rozdělování prostředků ze zmíněného fondu obnovy chtěli více promluvit, což nevím, jestli se podařilo. Má tento tzv. Pakt svobodných měst nějaké konkrétní výsledky, anebo se jedná spíše o symbolickou iniciativu?

Podařilo se nám dosáhnout dílčích úspěchů, protože na základě aktivity tohoto paktu se do pokynů RRF (Nástroj na podporu oživení a odolnosti, největší součást fondu obnovy, pozn. red.) podařilo implementovat výzvu k zapojení regionů a měst. Podařilo se například také vyjednat navýšení prostředků na udržitelný rozvoj měst.

Pakt svobodných měst má nicméně velice důležitou i tu deklaratorní rovinu, kdy metropole zemí Visegrádské čtyřky vysílají jasný signál, že ve středoevropském regionu jsou silní aktéři hlásící se k liberálním a progresivním hodnotám a ke klíčovým a ambiciózním cílům Evropské unie, jako jsou Green Deal nebo digitalizace. Probíhají pravidelná pracovní jednání a výměna know-how v oblasti klimatické politiky, covidových opatření, ale také v oblasti lidských práv.

Primátoři V4 lobbují v Bruselu za peníze z fondu obnovy. Má aliance metropolí šanci na úspěch?

Aliance primátorů Visegrádské skupiny má nový cíl. Kromě boje proti neliberálním vládám chce získat speciálně pro metropole peníze z fondu obnovy. Společné lobby v Bruselu může být pro města příležitostí, jejich potenciál zájmy prosadit je ale omezený.  

Narazili jsme už na Výbor regionů, poradní orgán EU, kde reprezentujete Prahu. Jakým směrem se podle Vás bude role regionů v následujících letech vyvíjet? Posílí svůj hlas?

Já bych byl určitě rád, kdyby se podařilo prosadit silnější roli regionů, ale zároveň v tuto chvíli neočekávám výraznou decentralizaci. Je nicméně patrné, že v rámci EU existuje jasné vědomí, že investování na regionální úrovni je efektivnější a napomůže lepšímu naplňování unijních priorit. Pevně tedy doufám, že se postupně dostaneme ke skutečnému posílení role regionů. Výbor regionů každopádně považuji za velice důležitou poradní platformu pro Evropskou komisi a Evropskou radu.

Česko potřebuje proaktivní přístup

Z hlediska rozdělení sil v EU nicméně stále hrají prim národní státy. Když se podíváme na evropskou a potažmo zahraniční politiku české vlády, dělal byste něco výrazně jinak?

Bývalého šéfa diplomacie (Tomáše) Petříčka jsem vnímal jako dobrého ministra, ať už v zahraničních otázkách nebo v reakcích na bezpečnostní hrozby. Praze byl vždy oporou. Naopak zasahování prezidenta (Miloše Zemana) do zahraniční politiky, například v rovině sbližování s Ruskem nebo s Čínou, a relativizace bezpečnostních rizik a otázek porušování lidských práv, tak to si myslím, že je jednoznačně problém. Pochopitelně u premiéra je zde stále střet zájmů v rovině evropských dotací.

Myslím si, že Česká republika by měla být více aktivní v podpoře a využívání možností v zelené a digitální transformaci ekonomiky. I z vyjednávání o rozdělování evropských financí mám pocit, že to vláda vnímá spíše jako komplikaci než jako příležitost.

Infografika: Jak chce Česko využít evropské dotace?

Česká republika v programovacím období 2021-2027 získá 550 miliard korun z kohezní politiky, tedy z tzv. strukturálních fondů EU. Vláda už má jasno v tom, jak s nimi naložit. Jak obálku rozdělila a do čeho chce dotace investovat?

Evropské politiky se týká také předsednictví Rady EU, které na Česko čeká ve druhé polovině příštího roku. Praha v něm bude určitě hrát z organizačního hlediska velkou roli. Co je podle Vás zapotřebí k tomu, aby toto předsednictví bylo úspěšné?

Vzpomínám si na minulé předsednictví (v roce 2009, pozn. red.), skoro bych tedy řekl, že k úspěšnosti tentokrát stačí poměrně málo – aby neskončilo předčasně. Musíme k této příležitosti přistupovat proaktivně a využít ji k propagaci českých priorit v EU a také ke zlepšení obrazu České republiky v Evropě. Ten je totiž kvůli chování vlády v průběhu pandemie poškozený a je potřeba ho zlepšovat.

Nezbytná bude kvalitní komunikace s Francií a Švédskem, které budou předsedat před námi a po nás. Pochopitelně je nutné stanovit si také jasné priority předsednictví, já bych si dokázal představit, že by mohlo jít například o otázky daňových rájů. Uvidíme, jestli příští vláda nebude chtít priority nějakým způsobem přehodnocovat.

Praha může pomoct poskytnutím prostorů, jak přímo v hlavním městě, tak v případě Pražského domu v Bruselu. V tomto ohledu jsme samozřejmě připravení. I my budeme mít svoje priority – zelená a digitální témata, nebo aktivity podporující cestovní ruch. Budeme chtít Prahu představit jako inovativní město.

Rozhovor původně vyšel v magazínu Hospodářských novin Prosperující Česko. Magazín je součástí projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.