V Bruselu se dá lépe domluvit než v Česku, říká zástupce Plzeňského kraje v hlavním městě EU

[Archiv Zbyněk Prokop]

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Plzeňském kraji

Zatímco většina českých krajů své zastoupení v Bruselu zrušila, Plzeňský kraj zde má svého zástupce již od roku 2006. „V Bruselu se vždy rozumně domluvíme spíše než u nás doma, kde nám to moc nejde a každý si sedí zakopaný na své straně barikády,“ říká v rozhovoru Zbyněk Prokop, který hájí zájmy kraje v institucích Evropské unie.

Proč má Plzeňský kraj zastoupení v Bruselu? Co je náplní jeho práce?

Zastoupení Plzeňského kraje v Bruselu funguje již od roku 2006 a od samého začátku je jeho prioritou prosazování zájmů kraje v institucích EU. Z hlediska věcné náplně jde především o problematiku čerpání peněz z EU.

Kromě toho se také snažím využít toho, že už v Bruselu jsme a máme vlastní dům, k propagaci Plzeňského kraje jako atraktivní turistické destinace. Nebo prezentujeme kraj prostřednictvím kulturních a společenských akcí, což se dělá snáz, když máme k dispozici oblíbené plzeňské pivo.

Jak se Vám daří prosazovat v Bruselu zájmy Plzeňského kraje?

Tuto otázku slýchávám často, přesto na ni neumím jednoduše odpovědět, protože na úspěšnost zastoupení se můžete dívat z různých úhlů. Tím prvním a asi nejdůležitějším je spokojenost vedení kraje, a to se potom musíte ptát hejtmana a členů rady nebo zastupitelstva Plzeňského kraje. Pro mne jsou v tomto ohledu indikátorem spokojenosti pravidelné zprávy o činnosti zastoupení předkládané zastupitelstvu. A potom kontakty se členy vedení kraje, kde sbírám spíš podněty k práci než výtky. Budu se snažit, abych tento stav udržel i nadále.

Z vlastního pohledu bych řekl, že je dost věcí, které se zde podařilo efektivně zařídit. Obvykle šlo o různé peripetie provázející čerpání prostředků EU, kde legislativa, ať již evropská nebo naše národní, nemluví jasným jazykem a dává poměrně široký prostor pro interpretaci.

Jiným možným indikátorem efektivity našeho fungování může být i to, že naši partneři nás už znají, nemusím se nikomu znovu a znovu představovat, vědí, jaké pozice zastáváme a co chceme. A pokud jde například o naše akce, tak se někteří v předstihu ptají, kdy se bude zase nějaká konat.

Za chybami v dotacích často stojí nejednoznačnost pravidel, říká bývalý zástupce českých regionů v Bruselu

Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.

Jak vlastně jednání v Bruselu probíhají?

Předně je potřeba s těmi lidmi zde vůbec mluvit. Vypadá to jako triviální zjištění, ale je to tak. Není vždy nejlepším řešením napsat na hlavičkovém papíře dotaz a pak čekat na oficiální stanovisko druhé strany. Když vyrazím na jednání nebo konzultaci osobně, tak mám větší šanci vysvětlit náš pohled na danou problematiku včetně kontextu, ve kterém se pohybujeme, a stejně tak pochopit totéž z druhé strany. Snáz a rychleji se pak dobereme nějakého řešení.

Z dosavadní praxe jsem získal dva hlavní poznatky. Ten první je, že když je nějaký problém, tak je lepší rovnou navrhnout nějaké řešení a to zde potom obhajovat, než sedět a čekat se založenýma rukama, jak to někdo z Bruselu vyřeší. Tím druhým je poznání, že tady v Bruselu se vždy rozumně domluvíme spíše než u nás doma, kde nám to moc nejde a každý si sedí zakopaný na své straně barikády. To mi často potvrzují i kolegové z jiných krajů či měst.

Letos se budou v ČR konat další krajské volby. Změní se se složením krajského zastupitelství i Vaše agenda? Nebo máte dlouhodobě nastavené prioritní oblasti, na které se zaměřujete?

Podle mě je efektivní přístup k evropským fondům záležitostí skutečně kontinuálního charakteru – není to tak, že by bylo hotovo schválením příslušné legislativy EU, dlouhodobého rozpočtu EU a pak jednotlivých operačních programů. Zkušenost z minulých let ukazuje, že snaha o reformy pravidel pro čerpání obvykle vyřeší nějaké problémy, které se objevovaly v předchozím období, ale zároveň vygeneruje problémy nové.

Bývalý předseda české delegace ve Výboru regionů Petr Osvald se během svého působení hodně aktivně zasazoval o to, aby pravidla byla co nejjednodušší, ale po přečtení návrhů Evropské komise na novou legislativu pro období let 2021–2027 tam z toho moc nevidím. Navíc jsem na řadě konferencí slýchal, jak bude reflektován přístup s ohledem na specifika jednotlivých míst, a místo toho jsme se dočkali poměrně centralistického přístupu. To vše vidím jako výzvu pro další hledání cesty k tomu, aby se někam vešly kraje se svými projekty. Ovšem, jak jste správně naznačila, bude záviset na pohledu nového vedení kraje.

Nyní, když se připravujeme na naše další předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022, zvažujeme s kolegy různé náměty na podobně silné nosné téma či témata. Ale je jasné, že i vedení kraje, které vzejde z podzimních voleb, k tomu řekne své.

Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci

Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.

Budování kontaktů v Bruselu je během na dlouhou trať

Většina krajů v posledním desetiletí z Bruselu „odešla“, resp. zrušila tam své zastoupení, a to i z personálních a finančních důvodů. Proč jste se rozhodli v Bruselu zachovat plzeňské zastoupení?

Je pravda, že většina krajů svá zastoupení zrušila, ale také je pravda, že některé kraje se do Bruselu zase vrátily, byť jinou formou – jde například o Středočeský, Moravskoslezský nebo Ústecký kraj. To beru jako potvrzení faktu, že bruselská agenda má pro kraje svůj význam.

Za sebe jsem rád, že Plzeňský kraj zachoval kontinuitu, protože vazby se zpřetrhají poměrně snadno, ale vytvářet si síť kontaktů, budovat si u nich důvěryhodnost a obecně dostávat kraj na mapu zdejšího dění trvá podstatně déle.

Také doufám, že nadcházející léta znovu potvrdí správnost tohoto rozhodnutí. Plzeňský kraj z hlediska výše HDP vztažené k průměru EU se dostal do kategorie rozvinutějších regionů EU, což bude znamenat horší podmínky pro čerpání podpory EU na své rozvojové projekty. Proto bude důležité hledat jiné možnosti, podobně jako to dělá naprostá většina z téměř tří set regionálních zastoupení zde v Bruselu.  A vzhledem k tomu, že prakticky všechny ostatní dotační tituly, tzv. komunitární programy (komunitární programy na rozdíl od běžných dotací podporují mezinárodní projekty a jsou administrované přímo v Bruselu – pozn.red.), vyžadují partnerství s regiony z jiných zemí, je potřeba mít ty kontakty, o kterých jsem hovořil.

Neočekáváte návrat některých českých regionů do Bruselu v souvislosti s nadcházejícím předsednictvím ČR v EU, které je plánováno na druhou polovinu roku 2022?

Byl bych velice rád, pokud by se to stalo. Pamatuji si dobu kolem našeho prvního předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009, kdy své zastoupení v Bruselu měly všechny kraje. V některých oblastech mezi námi sice fungovala zdravá rivalita, ale v naprosté většině případů jsme dokázali fungovat společně a táhnout za jeden provaz a měli jsme tak větší sílu. A od té doby například na půdě Výboru regionů doporučuji zájemcům o pořádání akcí, aby se pro tyto účely spojily všechny regiony z dané země dohromady, jako jsme to udělali my v roce 2009. Byl to jeden z příkladů dobré praxe a snad se k němu zase vrátíme.

Chceme zacelit propast mezi politiky a občany, říká chorvatská eurokomisařka

Evropská komise představila svou vizi konference o budoucnosti Evropy, která by měla dát běžným občanům šanci promluvit do fungování EU. Co si pod takovou konferencí představit a co od ní očekávat? Zeptali jsme se eurokomisařky Dubravky Šuicové. 

Jedním z hlavních argumentů pro rušení zastoupení jsou vysoké náklady na provoz. Je skutečně pravda, že správa zastoupení je tak nákladná, jak se často uvádí? Například roční provoz kanceláře Pardubického kraje zastoupeného jedním člověkem dosahoval částky 2,5 milionu korun.

Vždy záleží, s čím srovnáváte. Oproti běžnému zaměstnanci sedícímu v kanceláři v ČR je to dražší, protože ceny a příjmy v Bruselu jsou vyšší. Vždyť i stážista v Evropské komisi dostává víc, než je průměrný plat v ČR. Takže částka 2,5 milionu korun ročně může vypadat jako vysoká, ale pokud zahrnuje základní plat, náhrady za vyslání k práci do zahraničí, pronájem a provoz kanceláře, cestovní výdaje na cesty do a z ČR, tak bych to označil za sumu přiměřenou. Často také pro srovnání používám příklad Bavorska, které s Plzeňským krajem sousedí a které má v Bruselu nádherný a prostorný zámeček v těsném sousedství Evropského parlamentu a Výboru regionů. Na tomto zastoupení pracuje zhruba 100 lidí.

Prioritou je železniční koridor do Mnichova

Jednou z Vašich aktivit je, jak jste již zmínil, dojednávání financí z EU pro projekty realizované v Plzeňském kraji. Jak takové získávání prostředků v praxi probíhá?

Na to nelze stručně odpovědět, protože vždy záleží na tom, odkud prostředky plynou a v jaké pozici jako kraj jsme. Takže se omezím na naše nejaktuálnější téma, kterému se věnujeme od loňského roku, a to je železniční koridor TEN-T z Plzně do Mnichova. Ten je sice na mapě páteřní sítě tzv. transevropských dopravních sítí TEN-T namalován, ale nyní jde o to, aby se začal skutečně realizovat. A právě nadcházející programové období k tomu dává patrně poslední dobrou příležitost a společně s kolegy z bavorské strany vyvíjíme tlak a připravujeme další kroky k tomu, aby se tak stalo.

Česko dostane z evropských fondů méně peněz na asfalt

Kvalita silnic v České republice pokulhává za evropským i světovým průměrem. Podle statistik Světové obchodní organizace z roku 2018 se ČR v rámci Evropské unie řadí až na dvacátou příčku, horší silnice mají například v Maďarsku, Rumunsku či Bulharsku.

Do budoucna by se měly unijní dotace postupně snižovat. Bude to znamenat, že i Vaše agenda se ztenčí? Nebo naopak bude potřeba ještě větší nasazení pro zapojování do komunitárních programů či pro získávání jiných finančních nástrojů?

Částečně jsem na tuto otázku odpověděl výše, tak jen zopakuji, že si nemyslím, že by se zásadně ztenčila, spíš očekávám, že nabyde většího významu agenda již zmiňovaných komunitárních programů a dalších dotačních titulů. S tím ovšem musí jít ruku v ruce také absorpční kapacita doma  – přeci jen je to úplně jiná agenda, než na jakou jsme zvyklí s čerpáním strukturálních fondů. Když už nic jiného, tak minimálně v tom, že komunikace a formality se vyřizují v cizím jazyce.

Jak se z pohledu zástupce Plzeňského kraje na návrhy budoucího evropského rozpočtu díváte? O co usilujete při jednání?

Co si o tom myslím jsem částečně uvedl výše. Takže teď bych k tomu doplnil jen to, že jednou to přijít muselo a tušili jsme to všichni. Nyní jde především o to, aby to nebyla léčba šokem. Loni jsem při všech vhodných příležitostech orodoval za změkčení podmínek a jsem rád, že Výbor pro regionální politiku Evropského parlamentu REGI ještě před volbami doporučil zvýšení míry evropského spolufinancování o deset procentních bodů oproti prvotním návrhům Evropské komise.

S čím už asi nehneme, jsou míry tematické koncentrace (návrh, že většina dotací má jít na podporu vědy, výzkumu, digitálních technologií a ochrany klimatu – pozn.red.). Atmosféra v institucích EU míří zkrátka opačným směrem než bychom potřebovali, což ostatně potvrzuje nedávno přijatý European Green Deal a s ním zřízený Evropský fond pro spravedlivou transformaci. Ten by například z mého pohledu skýtal nějaké nové příležitosti i pro Plzeňský kraj. Je to příliš čerstvý dokument, takže se nyní zabýváme zjišťováním informací, co by z něj bylo možné financovat a zda bychom se někde nepotkali s investičními prioritami kraje.

Video: Česko bojuje proti škrtům v evropských fondech. O jejich objemu se rozhodne letos

Země EU v současné době jednají o budoucí podobě evropského rozpočtu pro období 2021-2027. Skupina států v čele s Českem bojuje za zachování evropských fondů v jejich dosavadním objemu, jiné země pro změnu usilují o jejich snížení.

Jak Vy sám hodnotíte nastavení čerpání dotací v ČR, ve srovnání s jinými unijními regiony?

Není to špatné, ale mohlo by to být lepší. A co by mohlo být lepší? Nejvíc mě mrzí, když se evropské peníze honem utrácejí za nepotřebné nesmysly, než by se nabídly třeba krajům, které mají řadu smysluplných projektů dávno připravených. Tento úzce sektorový pohled na čerpání dotací nám dlouhodobě škodí.

Evropská komise nás chce vyléčit z „dotační nemoci“, zaznělo na debatě v Českých Budějovicích

Tematická koncentrace evropských fondů a nižší míra spolufinancování po roce 2020 se Jihočeskému kraji nezamlouvá. Potřebují totiž financovat dopravní infrastrukturu. Otázkou ale zůstává, zda je vhodné se nadále spoléhat na dotace z EU. Existují totiž i jiné formy podpory.

Článek původně vyšel v Plzeňském deníku v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.