Pouze dotace problémy českých regionů nevyřeší. Je třeba využít i další nástroje

© Shutterstock

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy ve Středočeském kraji

Přispívají evropské fondy k rozvoji chudších oblastí, nebo kvůli nim bohatí bohatnou, zatímco chudší chudnou? Odpovídá David Škorňa ze sekce Regionálního rozvoje a zahraničních vztahů Svazu měst a obcí ČR.

Evropské fondy mají pomoci českým regionům dohánět unijní průměr. Skutečně k tomu dochází?

Evropské fondy pomáhají ČR v mnoha oblastech rozvoje a jsou i důvodem, proč naše regiony bohatnou. Dokazují to nejen projekty v území, zvyšování kvality života obyvatel, ale i samotné ukazatele, kterými je pokrok v EU posuzován. Za všechny hovoří HDP na obyvatele, které v ČR neustále roste, a to i v porovnání s jinými státy v EU. Přínosy EU fondů pak tomuto napomáhají značnou měrou, což dokládají i studie ministerstva pro místní rozvoj. Růst HDP nám například zapříčiní to, že z EU fondů v příštím období obdržíme cca o 100 miliard korun méně. Vyplývá to ze současného stavu vyjednávání.

EU fondy ale nevyřeší vše. Nejsou univerzálním a jediným zdrojem pro financování rozvojových potřeb. Jejich zacílení, ať už po stránce kvalitativní či po stránce jednodušších pravidel, je třeba zlepšit.

Pro a proti kohezní politiky: Jak ji zefektivnit?

V květnu 2018 přišla Evropská komise s návrhem nového rámce kohezní politiky. Ta má být v novém programovém období 2021-2027 inteligentnější, zelenější, flexibilnější a jednodušší. Jaká jsou pro a proti nově navržené podoby kohezní politiky? A jak zvýšit její efektivitu?

Zpráva o České republice 2019, kterou Evropská komise zveřejnila loni v únoru v rámci Evropského semestru, nicméně konstatovala prohlubující se rozdíly mezi regiony České republiky, kdy rozdíl v HDP na hlavu se pohybuje od 63procentního průměru EU u zaostávajících regionů na severozápadě až po 182procentního u nejvyspělejšího regionu Prahy. V strukturálně postižených regionech, zejména ve venkovských oblastech také dochází k odlivu obyvatel, a to především mladých lidí a lidí v produktivním věku. Dále jsme svědky částečného omezování dostupnosti služeb a dalších negativních doprovodných jevů, jako je výskyt vyloučených lokalit, exekucí, bezdomovectví a podobně.

Důvodů tohoto stavu je jistě více: od poválečného vývoje těchto regionů, přes zacílení ekonomiky na těžký průmysl a těžbu, a s tím související sociální skladbu obyvatelstva, až po nedostatečnou podporu těmto regionům ze strany státu v minulosti. Ale ať už jsou příčiny jakékoliv, je zřejmé, že bez systémové a správně zacílené podpory se nedokážou z této spirály vymanit.

Jak zastavit odliv lidí z vesnic do měst? Recept se jmenuje „chytrý venkov“

Venkovské oblasti v Česku často zaostávají v modernizaci a potýkají se se strukturálními problémy. Řešením se může stát přístup nazvaný „chytrý venkov“, který zapadá i do budoucích plánů EU.

ČR by měla využít i přímo řízené programy

Dochází tedy podle Vás k tzv. rozevírání nůžek, tedy k tomu, že bohatší regiony nadále bohatnou, zatímco chudé chudnou?

Plošně distribuované dotace, ať už národní nebo evropské, bez ohledu na vyspělost a specifické potřeby regionů, situaci nevyřeší či přinejmenším nenaplní svůj potenciál. Tento přístup se však mění, a to jak pro národní, tak pro evropskou dotační politiku. Prostředky je nutné do území zacílit a podpořit je i jinými nástroji, například v oblasti daňové nebo poradenské.

V současné době patří mezi nejpostiženější regiony v ČR Karlovarský a Ústecký kraj, významné těžební oblasti. Na úrovni EU existuje iniciativa uhelných regionů a návazný český program RE:START, který už nyní posílá do strukturálně postižených regionů více peněz a tato podpora se promítne také do nastavení příštího programového období po roce 2021. Na národní úrovni se specifickou podporou těchto regionů počítá Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, nedávno schválená vládou, jako zásadní strategický dokument, která identifikovala oblasti a cíle, kam by podpora měla být směřována. Je třeba nyní maximálně využít evropské i národní dotační zdroje a jejich synergií se pokusit obrátit negativní trend rozevírajících se nůžek mezi českými regiony. Co se týče evropských zdrojů, nemělo by jít jen o EU fondy, ale i přímo řízené programy Evropské komise, ze kterých ČR příliš nečerpá.

Středočeský kraj patří dlouhodobě mezi ekonomicky nejvyspělejší. Může za to pouze jeho poloha a Praha v jeho centru, nebo i jiné faktory?

Ano, pražská aglomerace, jako jeden z nejbohatších regionů, má jistě zásadní vliv na dobrou socioekonomickou situaci Středočeského kraje. Vidíme to na dopravním spojení, téměř nulové nezaměstnanosti a kumulaci ekonomicky velmi aktivních podnikatelských či výzkumných aktivit. To vše má dopad na růst a kvalitu života ve Středočeském kraji.

Ve středních Čechách jsou evropské fondy vidět na každém kroku

Objem peněz, které Evropská unie posílá do českých regionů, by se měl v budoucnu snížit. Může za to nejen odchod Velké Británie z EU, ale také fakt, že Česko rok od roku bohatne.

Ve Středočeském kraji stoupá počet obyvatel, což klade značné nároky na místní vybavenost a infrastrukturu. Jak s tím mohou pomoci evropské fondy?

Prostřednictvím evropských fondů lze financovat i služby v území, v poslední obci jako ve větším městě. Klíčovým pro tyto aktivity je mj. Integrovaný regionální operační program, ze kterého mohou starostové a primátoři, a nejen ti, získat prostředky na rekonstrukce škol a školek, opravy místních komunikací, posilování sociálního cítění a začleňování komunit a na další oblasti, které tvoří síť poskytovaných služeb a infrastruktury pro obyvatele. Evropské fondy ale neumí zcela komplexně řešit výzvy v rámci demografických změn, zejména stárnutí obyvatel či změny klimatu. Zde musí fungovat více nástrojů širší podpory a spolupráce, než umožňují jen EU fondy.

Období štědrých evropských dotací končí

V následujícím programovém období by měla mít ČR k dispozici méně peněz než nyní. Je to podle Vás správné?

S výší alokace pro Českou republiku asi nic zásadního neuděláme. Česká republika bohatne, její HDP se dostalo na 88 procent průměru EU. Naše země se zařadila mezi středně silné ekonomiky a většina českých regionů se dostává na kategorie tzv. regionů přechodových. S tím ruku v ruce půjde snížení finanční alokace a míry kofinancování ze strany EU, kdy dochází k ponížení alokace o cca 24 procent oproti současného programovému období. Některé regiony budou muset financovat své projekty až o 30 procent více než byli zvyklí. Musíme se připravit na to, že končí období štědrých evropských dotací.

Závislost České republiky na dotacích je značná a rozhodně je na místě začít uvažovat o způsobu rozvoje regionů ČR bez evropských dotací v takové míře, která byla dosud. Pro obce a města to samozřejmě znamená větší nároky na vlastní rozpočty, kterými budou muset krýt propad výše financování z EU rozpočtu, a s největší pravděpodobností také důkladnou prioritizaci, které investice realizovat za podpory EU fondů. Velkou roli při ochotě obcí a měst realizovat projekty budou mít i další aspekty jako například administrativní zátěž při jejich přípravě a realizaci, neúměrná délka rozhodování o dotaci, přísné podmínky výběrových řízení, nutnost zajistit spolufinancování z jiných zdrojů, nebo nejistota a nepředvídatelnost systému s ohledem na několikanásobné kontroly s neustálou hrozbou penalizace.

Článek původně vyšel v Pražském deníku v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.