Pavel Sekáč: Reforma zemědělské politiky EU se nestihne schválit včas

[© Ministerstvo zemědělství]

Zjednodušování formou omezení kontrol nebo náhrada principu greeningu takzvanými ekoschématy. Novinky, které může přinést reformovaná společná zemědělská politika EU, o jejímž současném vyjednávání redakce hovořila s náměstkem ministra zemědělství Pavlem Sekáčem.

Pavel Sekáč je náměstkem ministra zemědělství v Sekci pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání.

Můžete přiblížit, jak nyní probíhají jednání o podobě reformy společné zemědělské politiky EU (SZP)?

Když to vezmu úředně a procesně, tak běží už zhruba třičtvrtě roku velmi intenzivní vyjednávání nad legislativními návrhy Evropské komise, které byly představeny v červnu 2018. Když to stručně shrnu, tak my jsme si návrhy načetli a máme výhrady vůči některým navrhovaným aspektům reformy politiky.

Můžete být konkrétnější? V čem ČR vidí problémy?

Evropská komise například navrhuje zjednodušovat. Pokud se ale na ty návrhy podíváme, tak zcela prakticky se už poněkolikáté ptáme Komise, v čem to samotné zjednodušení spočívá. Je nám odpovězeno, že je ve flexibilitě, kterou nechává na členském státu. Na druhou stranu ale nemůžeme pod slovem „flexibilita“ nevidět snahu Komise o větší výkaznictví informací.

Krásný návrh na zjednodušení SZP mělo Sasko. Navrhovalo zjednodušit systém nahlížení na kontroly a prohřešky. Je-li něco formálním prohřeškem, tak to neřešme postihy nebo sankcemi, a tím odbouráme velkou míru administrativy.

I Česká republika se snaží o prosazení maximálního zjednodušování. Pro nás by bylo nejlepší snížení počtu povinných kontrol, protože tím by odpadla velká část administrativy. Překontrolovanost systému vede k vysoké míře byrokracie.

Hogan: Společná zemědělská politika po roce 2020 zajistí všem hráčům rovné podmínky

Členské země budou mít v rozdělování zemědělských dotací volnější ruku, aby mohly investovat evropské peníze tam, kde je to nejvíce potřeba. Jaké další změny se chystají? Odpovídá eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan.

Nepovede ovšem snížení kontrol k větší chybovosti?

Se snížením kontrol by se musela zvýšit míra tolerance toho, co je považováno za chybovost. Souhlasím v tom se saským ministrem zemědělství Thomasem Schmidtem, který řekl „pojmenujme, co je to chyba, a potom budeme chyb méně vykazovat“. Jestliže je chybou, že někdo někde zapomněl razítko nebo že špatně vyplnil formulář, a budeme to považovat za stejnou chybu, jako když někdo zdefrauduje finanční prostředky nebo udělá úmyslnou chybu s cílem získat dotaci, pak tyto dvě chyby nemohou v systému stát vedle sebe a nemohou být stejně hodnoceny.

První otázkou tedy je, co je to chyba. Osobně vidím, že je to úmysl a úmyslné porušení podmínek. Vyřadit ale ze systému ty, kterým chybí jen nějaké formální přílohy, nemůže mít stejnou váhu. V současnosti ale audity, které k nám chodí z Evropské komise či Evropského účetního dvora, hodnotí i takové chyby jako liknavost systému. A to není dobře a měli bychom se o tom bavit. Evropská komise však zatím takovou míru detailu a diskuse nepřipustila, jenom říká, že je to na nás. Komisař pro zemědělství Phil Hogan přitom připustil, že audity na jednotlivých generálních sekretariátech Komise jsou tak trochu samostatné jednotky, které si mohou pravidla vykládat po svém. Hrozí tedy nebezpečí, že my si systém nějak nastavíme, ale pak přijde audit, který si to bude vykládat po svém. Mohou z toho vzniknout obrovské vratky a penalizace na úrovni členských států. Bohužel, to se děje již za současných podmínek.

Kontrol na farmách by v budoucnu mělo být méně. Nahradí je drony

Malé rodinné farmy, které čerpají evropské dotace, by měly v budoucnu čelit kratším kontrolám. Více by se naopak měli monitorovat ti, co skutečně porušují podmínky, shodují se čeští agrárníci a doporučují takové opatření Evropské komisi.

Chybovost by tedy měla být nastavena ve všech členských státech stejně?

Ano, měli bychom si říct, co je a co není chyba. Formality nechme formalitami, nedávejme za ně žádné finanční postihy.

Definice aktivního zemědělce či zastropování jsou pro ČR prioritní

Jak se stavíte k zamýšlené definici tzv. skutečného zemědělce, který má v podstatě nahradit loni zrušenou definici aktivního zemědělce? Diskutovalo se, že by definice měla být dobrovolná. Plánuje ji ČR zavádět?

My říkáme, nedefinujme to. Nechme to na flexibilitě členského státu. Nepojmenovávejme, kdo je skutečný zemědělec. Je to jako kdybychom popisovali, jak vypadá člověk, který dělá nějaké řemeslo. Bavme se o činnostech, jaké ten daný člověk – zemědělec dělá. Bavme se o tom, co je to zemědělská činnost, co je to způsobilá zemědělská plocha, na které se může podnikat, což už dneska více méně máme. Jestli to daný subjekt splní, tak je zemědělcem. Ale není potřeba ho definovat, nikde vytvářet právní poučky, které se musí složitě kontrolovat. Proti tomu máme společně s dalšími členskými státy zásadní výhradu.

Vzniká další opatření proti agroholdingům. Zemědělské dotace mají dostávat jen skuteční farmáři

Zavedení jednotné definice skutečného zemědělce by mohlo zamezit velkým agropodnikům čerpat zemědělské dotace z evropských fondů. Změna ale může přinést další byrokracii těm, kterým má pomoci.

Je ještě něco dalšího, co ČR vadí v návrzích Komise?

Kromě různých definic a dalších podmínek, je to obecně téma zastropování, které pro Českou republiku není výhodné a nepřinese efekty, o kterých Evropská komise hovoří.

Dokáže ČR své priority prosadit? Má v nich podporu i dalších členských zemí?

Podpora tady určitě je. Snažili jsme se seznámit s naší pozicí europoslance jak za ČR, tak i z dalších zemí a různých evropských frakcí, abychom jim vysvětlili, v čem spočívá úskalí, ať už z pohledu administrativy nebo obecně nastavení některých podmínek. Chceme maximálně využít všech legitimních nástrojů pro příznivější nastavení SZP pro české i evropské zemědělství.

Nový ministr zemědělství jde ve šlépějích svých předchůdců. Odmítá krácení dotací pro velkopodniky

Pro nového ministra zemědělství Miroslava Tomana je zastropování evropských dotací pro velké podniky nepřijatelné. Chce ale hájit všechny zemědělce – od malých až po ty největší. 

Europoslanci předložili 5 200 pozměňovacích návrhů

Stihne se dojednat podoba budoucí SZP včas, aby od roku 2021 běžela podle nových pravidel?

Musíme si říct, v jakém období se nacházíme. Zbývají zhruba čtyři měsíce do voleb do Evropského parlamentu, máme před sebou ještě jednání zemědělského výboru Evropského parlamentu a pak projednávání návrhů výboru na plénu Parlamentu.

V současnosti je přes europoslance, kteří jsou v zemědělském výboru, předloženo přibližně 5 200 pozměňovacích návrhů k legislativním návrhům Komise. To číslo je obrovské. Upřímně řečeno, když projdeme všech 5 200 pozměňovacích návrhů, tak zcela jistě Komisí navržená legislativa nebude mít podobu, v jaké nám byla prezentovaná 1. června 2018. Bude mít podobu jinou se spoustou nových podmínek.

Za zájmy českých agrárníků bojují v europarlamentu Rumuni či Němci. Volby to mohou změnit

V zemědělském výboru Evropského parlamentu nemá ČR své zástupce. Kdo se tedy bije za české agrárníky a jaký je současný stav jednání?

V tuto chvíli nemáme schválený ani rozpočet, takže ani nevíme, kolik peněz na danou politiku a pozměňovací návrhy půjde. O víceletém finančním rámci Komise říká, resp. předpokládá, že se bude hlasovat až na podzim letošního roku. To znamená obrovské zpoždění. Naše návrhy za ČR se ale snažíme protlačovat na každém zasedání Rady ministrů.

Už na poslední Radě (na konci ledna, pozn. red.) náš ministr zemědělství zmínil, že je potřeba se bez jakýchkoliv prodlev bavit o přechodném období. Musíme si přiznat, že do 1. ledna 2021 se administrativní nastavení nedá stihnout, protože je to velmi ambiciózně nastavený harmonogram a je potřeba se začít bavit o podmínkách, aby nedošlo ke zpoždění a prodlevě v toku peněz zemědělcům, kteří je potřebují. To znamená, abychom se bavili o podmínkách v přechodném období, v průběhu něhož budeme připravovat podmínky pro nové období s odloženou účinností.

Dnes už i někteří europoslanci připouští, že zpoždění bude a že je potřeba se o přechodném období zcela legitimně bavit.

K 1. lednu 2020 mají členské státy odevzdat první strategické plány s cíli, které chtějí naplnit v rámci reformované SZP. Bude ČR prvně čekat na schválení reformy nebo začne plán připravovat již dříve?

Strategický plán se již připravuje. Probíhají pracovní skupiny odborníků, kteří připravují analytické podklady. V nejbližší době budou svolány nevládní organizace k diskusi. Musíme samotnou přípravu Strategického plánu rozdělit na odbornou a politickou diskusi, kam finanční prostředky směřovat, jaké intervence a kam cílit. Pracuje na tom ministerstvo zemědělství přes pracovní skupiny složené z odborníků všech relevantních profesí, zástupců univerzit či Ústav zemědělských a ekonomických informací, který tyto skupiny koordinuje.

Pilířová struktura SZP po roce 2020

Jedním z cílů budoucí SZP po roce 2020 má být zajištění životaschopného příjmu farem. Jak toho chce ČR dosáhnout?

Jsou tam dva základní nástroje pro životaschopné farmy. Prvním jsou přímé platby, které podle Komise nesmí zmizet ze systému, protože zajišťují příjem zemědělců, což je první pilíř společné zemědělské politiky. Z druhého pilíře, rozvoje venkova, pomáhají zajišťovat příjem farem například platby pro znevýhodněné oblasti (LFA/ANC), kde je platba dorovnáním ušlých příjmů a aby farmáři zůstávali podnikat v oblasti, která je určitým způsobem znevýhodněna oproti produkčním oblastem.

Farmáři z méně příznivých oblastí dostanou vyšší finanční podporu

Po dvou letech se zemědělci, kteří hospodaří na půdě s nízkým výnosem nebo v řídce osídlených oblastech, dočkali nových pravidel pro vyplácení dotací. Reforma takzvaných LFA ale má své mouchy.

Když už jsme u pilířů SZP, jak to vypadá s jejich rovnováhou v budoucnu?

Pro ČR se mají finance na druhý pilíř snížit o 16 procent, proti čemuž se zásadně ohrazujeme. Na jedné straně po nás Komise chce velké plnění ve druhém pilíři, na druhou stranu nám snižuje finanční prostředky. Abychom však naplňovali stanovené cíle, potřebujeme finanční prostředky.

Komise nám ani neprezentovala klíč, na základě něhož nám byly finanční prostředky sníženy. To je jeden z důvodů, proč se ozýváme proti snižování.

Pokud k danému snížení skutečně dojde, bude Česká republika schopna dofinancovat zmiňovaný pokles financí?

To je spíše otázka na ministerstvo financí. My zcela zodpovědně říkáme, že při snížení bychom nemohli plnit cíle rozvoje venkova, jak jsou nastavené a podle představ, jaké máme. Proto musíme nadále oponovat snižování.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Nová ekologická opatření SZP

Reformovaná SZP má být více zaměřena na ochranu životního prostředí a klima. Co to má v praxi znamenat pro zemědělce?

Když to přeložím do čísel, tak 30 procent ze společné zemědělské politiky na úrovni členského státu by mělo jít na životní prostředí a klima. Už dnes jen z Programu rozvoje venkova jde na opatření směrem k životnímu prostředí zhruba 66 procent.

Do budoucna je navržena změna v prvním pilíři SZP zavádějící tzv. ekoschémata, která mohou zemědělce vést například k aktivnějšímu zapravování organické hmoty do půdy. To je fenomén, který je v současnosti dost zmiňován. My říkáme ano, využijme takových nástrojů, aby se struktura nejen půdy, ale obecně i krajiny zlepšila. Ale pozor, není to jen o evropské dotační politice, je to i o nástrojích na úrovni členského státu, například takové daňové zvýhodnění nebo uznání nákladů na straně zemědělců, na základě kterých by byli motivováni za své prostředky financovat vznik krajinných prvků.

V souvislosti s posledně zmíněným, jak to vypadá do budoucna s principem greeningu, který byl často kritizován?

Greening byl sice zajímavou myšlenkou, ale zahrnoval obrovskou administrativu, což Komisi, nejen my, vyčítáme. Co se týče nové SZP, místo greeningu se v prvním pilíři ukázala právě zmiňovaná ekoschémata, což je jeho určitá obdoba. V rámci ekoschémat si lze na úrovni členského státu nastavit opatření, která budou do principu přímých plateb zapadat. Obávám se ale, že současná vágnost definice ze strany Komise povede spíše k tomu, že bude nutné legislativní vysvětlení parametrů, o co se jedná a kde jsou možné mantinely. Já osobně v tom vidím ocenění dobrého vztahu k půdě a hospodaření na ní. Je to již uvedené vracení organické hmoty do půdy.

Chcete evropské peníze na farmaření? Požádat o ně rozhodně nestačí

Nic není zadarmo a pro evropské dotace to platí dvojnásob. Přestože z Bruselu proudí do českých kravínů, stájí, lesů, polí i luk každým rokem desítky miliard korun, dosáhnout na ně není jednoduché.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.