Náš region je specifický, při rozdělování evropských fondů by se na to mělo pamatovat, říká starostka Litvínova

© Archiv Kamily Bláhové

Město Litvínov se připravuje na výstavbu bazénu či opravu mostu. Právě takové projekty by podle starostky města Kamily Bláhové (ANO) měly být podporovány z fondů Evropské unie.

Litvínov trápí odliv obyvatel. Co za tím podle Vás stojí?

Myslím si, že je to negativní image našeho kraje. Není to jen kvůli těžbě uhlí, ale i kvůli patologickým jevům, které se tady u nás na severu objevují, ať už je to sociální skladba obyvatelstva a problémy s ní spojenými nebo záležitosti týkající se životního prostředí. Všechno se vším souvisí.

Máte tip na to, jak to zvrátit? Jak je nalákat?

Obrovský potenciál regionu spočívá v cestovním ruchu. Krušné hory jsou nádherné, je zde spousta dalších přírodních krás, kulturních památek a tak dále. Lidé by si na vlastní kůži měli vyzkoušet, jaké to tu doopravdy je. Média náš kraj často vykreslují negativně. Když se hovoří o Litvínovu, tak pouze v souvislostech, které se týkají těžby uhlí, chemického průmyslu nebo sociálně vyloučené lokality Janov. Ale o tom, že se nacházíme těsně pod Krušnými horami, že zde máme významné památky, se již nemluví. Lidé si tedy myslí, že je to v Litvínově ošklivé, a nemají proto důvod sem jezdit.

Jezera v bývalých lomech nebo příležitosti pro filmaře. Česko jde příkladem v době končící těžby uhlí

ČR je v diskuzi o útlumu těžby dál než ostatní země střední a východní Evropy. Může proto sdílet své zkušenosti s tímto procesem. Důležité je zapojení občanů z daného regionu, píší Dan Heuer a Kateřina Davidová.

Cestu k nápravě proto v tom, že lidé musí pochopit, že je náš region krásný a že stojí za to sem přijet. Postupně také bude docházet k útlumu těžby a přeměně hospodářství, soustředíme se na jiné cíle ekonomického rozvoje.

Samospráva takový problém ale může řešit pouze na místní úrovni. V rámci komplexního řešení již nyní spolupracujeme s vyššími stupni státní správy prostřednictvím předávání informací, dat a potřeb. Pro naše město jsou v současné době klíčové investice do infrastruktury, která vytváří atmosféru města. Myslím tím místní komunikace, školky, sportoviště, domy pro seniory, kultivovaný veřejný prostor a podobně.

Zkoušeli jste zlepšit povědomí o vašem regionu prostřednictvím nějaké informační kampaně?

Používáme běžně dostupné nástroje – web, facebook města, městské noviny. Dále spolupracujeme s naší Destinační agenturou Krušné hory, která se v rámci možností snaží o propagaci v celé České republice i v příhraniční.

My sami se snažíme přilákat lidi na například na zajímavé výstavy a expozice v Zámku Valdštejnů v Litvínově.

Pomáhají vám finance, které mají české regiony k dispozici z kohezních fondů Evropské unie?

V předchozím programovém období jsme z evropských fondů čerpali hodně. Zrekonstruovali jsme například sportovní halu, hřiště pro všechny věkové kategorie, udělali jsme kabiny na fotbalovém hřišti a obnovili veřejnou zeleň a veřejná prostranství. Projektů je zkrátka celá řada a vždy se týkaly obyčejných věcí každodenního života našich občanů.

O nastavení evropských dotací vyjednává Česká republika s Evropskou komisí. Zrovna v současné době se řeší rozdělení fondů po roce 2021. Co od nového programového období očekáváte? 

Očekávám, že podporu budou získávat zejména projekty s přidanou hodnotou, což je samozřejmě správné. Obávám se však, že na projekty obyčejného charakteru se zapomene. Má se totiž za to, že základní věci už máme hotové. Tak to ale bohužel není. Je potřeba si uvědomit, že jsme jako strukturálně postižený region svým způsobem specifičtí a trápí nás jiné problémy než ostatní kraje v České republice, a na to dosud nebylo dostatečně pamatováno.

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Jaké projekty jsou pro vás tedy důležité?

Jednoznačně řešíme sucho, životní prostředí, revitalizaci zeleně. Určitě jsou žádoucí i projekty týkající se obnovy památek, včetně těch nadregionálních, jako je například zámek Jezeří. Připravujeme také infrastrukturní projekty, potřebujeme opravit most, postavit bazén, chystáme rekonstrukce dalších sportovišť, škol, školek a dalších zařízení. Jsou pro nás zkrátka důležité ty projekty, které ovlivňují každodenní život u nás ve městě.

Máte s evropskými dotacemi nějaké negativní zkušenosti?

Čerpání je strašně složité, a to máme pracovníky, kteří jsou vyškolení a zabývají se jenom dotacemi. Smekám proto před menšími obcemi bez úřednického aparátu, které si musí všechny tyto věci řešit sami. Já sama si nedokážu představit, jak bychom projekty bez této podpory realizovali.

Každý projekt se musí podat, zhodnotit, musí se zaručit jeho udržitelnost a je nutné předkládat o něm monitorovací zprávy. Proces je od začátku do konce složitý a v České republice navíc někdy, domnívám se, býváme papežštější než papež, takže některé komplikace si zřejmě do systému nastavujeme sami v ČR.

Za chybami v dotacích často stojí nejednoznačnost pravidel, říká bývalý zástupce českých regionů v Bruselu

Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.

Zapojuje se město Litvínov do vyjednávání o novém nastavení evropských fondů?

Město Litvínov se zapojuje formou účasti na různých diskuzích na všech možných úrovních. Obecně ale obce do tohoto procesu nejsou moc vtaženy, neboť ministerstvo pro místní rozvoj, vzhledem ke své kapacitě, spoléhá na kraj, což v konstelaci, kdy s vámi kraj moc nekomunikuje, není ideální stav. Existuje ale platforma pro transformaci hnědouhelných regionů, která byla ustanovena na půdě Evropské komise a která může do jisté míry nasměrovat úředníky při přípravě některých návrhů. Oficiálně jsme do této platformy nikdy Ústeckým krajem přizváni nebyli, ale ve spolupráci s jednou neziskovou organizací jsme se rozhodli se na její setkání vypravit. Rada města mě již delegovala na tuto služební cestu do Bruselu, kde budu moci diskutovat s kolegy z dalších zemí Evropské unie. Je to obrovská příležitost a věřím, že hlas lidí, kteří čelí transformaci uhelných regionů, bude vyslyšen.

Článek původně vyšel v Ústeckém deníku v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.