Miroslav Toman: Nechci dělit podniky podle velikosti

© European Union, 2018

Uhájit stejný balík dotací pro české zemědělce a nekrátit podpory velkým podnikům. To jsou hlavní cíle, s nimiž vstupuje do boje o podobu příští dotační politiky Evropské unie ministr zemědělství Miroslav Toman. V rozhovoru pro Ekonom zdůrazňuje, že nová pravidla nesmí být diskriminační.

Miroslav Toman byl v úřednické vládě Jiřího Rusnoka ministrem zemědělství, poté současně působil jako prezident Agrární i Potravinářské komory. Od letošního června je znovu ministrem zemědělství jako nestraník za ČSSD.

Evropská komise navrhuje pětiprocentní krácení rozpočtu na společnou zemědělskou politiku (SZP) na léta 2021 až 2027 oproti nynějšímu rozpočtovému období. Jak by se to dotklo českého zemědělství?

Pětiprocentní krácení rozpočtu na SZP je na úrovni celé Unie, nicméně každého členského státu se dotýká jinou měrou. Jiný dopad můžeme sledovat u přímých plateb i v oblasti rozvoje venkova. Zatímco u přímých plateb dochází k reálnému snížení finančních prostředků o 3,9 procenta, u rozvoje venkova je to dokonce o celých 16,5 procenta. Konkrétně u rozvoje venkova to znamená, že pokud by Česká republika chtěla zachovat současnou strukturu a rozsah podpor, musela by navýšit finanční prostředky z národních zdrojů na tzv. kofinancování. Případně u investičních podpor místo dosud používaných nevratných dotací zavést finanční nástroje. Zde je nicméně nutné předem analyzovat jejich vhodnost. Druhou možností je výrazná redukce některých opatření, což v konečném důsledku může mít negativní dopad na konkurenceschopnost českého zemědělství nebo na plnění cílů v oblasti životního prostředí.

Vláda si v programovém prohlášení vytkla, že bude usilovat o zachování minimálně stávající finanční obálky pro Českou republiku. Čím to chcete obhajovat, když pro všechny má být méně peněz?

Nemůžeme souhlasit s navrženým snížením alokace na SZP jako celek. Sektor zemědělství čelí stále většímu počtu nových výzev a výše příjmu zemědělců je na mnohem nižší úrovni než v jiných oblastech hospodářství. Nová reformovaná SZP má být ambicióznější zejména v oblasti životního prostředí a klimatu a více zaměřená na výsledek. Nelze však požadovat po zemědělcích plnění ambiciózních cílů na úkor ekonomické udržitelnosti.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Obálky pro rozvoj venkova jsou stanoveny na základě posledního roku programového období, nikoli celkové alokace na období. Jelikož má Česká republika v roce 2020 nejnižší rozpočet za dané období, je dopad vyšší než u států, kde je v roce 2020 rozpočet vyšší. Jinými slovy – zatímco průměrné snížení se u členských států pohybuje okolo 15,3 procenta, u České republiky je tomu  zmíněných 16,5 procenta rozpočtu. Ve spolupráci s Úřadem vlády a ministerstvem financí budeme požadovat změnu metodiky výpočtu pro rozvoj venkova a podporovat zachování stávajícího rozpočtu na SZP jako celek.

Které další země chtějí pro další období uhájit stejný příděl peněz?

V první řadě je to Francie, která aktivně vytvořila deklaraci pro zachování rozpočtu na SZP coby celku. Česká republika se k tomuto dokumentu připojila s řadou dalších členských států svým podpisem. Kromě toho apelují na Evropskou komisi s tím, že na jedné straně jsme nuceni zemědělcům zavádět nové podmínky, avšak přitom jim hodláme vyplácet nižší částky.

EU chce podporovat hlavně malé a střední farmy a krátit dotace velkým podnikům. To ale Česko razantně odmítá a trvá na stejných dotacích pro zemědělce bez ohledu na jejich velikost. Proč by ale velké koncerny měly brát stejné podpory jako menší farmy?

Je nezbytné, aby zemědělci napříč celou EU měli rovné a spravedlivé podmínky. Pravidla nové SZP proto nesmí být paušálně diskriminační a musí zohledňovat specifika sektoru v jednotlivých členských státech. Situace v českém zemědělství je kvůli historickým souvislostem velmi specifická. Podniky, které by byly postiženy krácením finančních prostředků, mají velmi významnou živočišnou a rostlinnou výrobu a zaměstnávají velké množství pracovní síly na venkově. Současně přispívají k údržbě krajiny venkovských oblastí a ochraně životního prostředí.

Nový ministr zemědělství jde ve šlépějích svých předchůdců. Odmítá krácení dotací pro velkopodniky

Pro nového ministra zemědělství Miroslava Tomana je zastropování evropských dotací pro velké podniky nepřijatelné. Chce ale hájit všechny zemědělce – od malých až po ty největší. 

Nechci dělit podniky automaticky podle velikosti. Důležité je, jak se kdo chová k půdě, jak s ní hospodaří. Naším záměrem je samozřejmě podpora malých i středních podniků, například dotacemi na první hektary. I v rámci Programu rozvoje venkova je jedním z důležitých cílů právě podpora malého podnikání. U řady projektových opatření programu jsou jako možní příjemci limitovány pouze velké podniky, nikdy ne malé. Některé dotace mohou čerpat pouze mikro, malé a střední podniky, velké nemají nárok. Zjednodušeně lze říci, že velké podniky berou jen 25 procent z prostředků operací zaměřených na modernizace a inovace.

Nová společná zemědělská politika má být „zelenější“. Evropská komise usiluje o vyšší cíle v oblasti životního prostředí a klimatu, zatímco Česko chce agrární dotace směřovat hlavně na produkci. Nemáme snad vážné problémy se zadržováním vody v krajině, kvalitou půdy či s erozí?

Ministerstvo zemědělství si je vědomo těchto klíčových problémů, ať už s vodou nebo stavem půdy. Vysoká produktivita proto musí být propojena s udržitelností. Prioritou při nastavení SZP je podporovat udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a adaptace na jeho změnu. Proto vítáme možnost zachovat současné spektrum environmentálních opatření, která mají výrazný pozitivní vliv na stav životního prostředí. Na druhé straně se ovšem osobně domnívám, že lepších výsledků v hospodaření s přírodními zdroji, jako je voda, půda a ovzduší, dosáhneme při použití motivačního systému místo systému sankcí. Z tohoto důvodu zastávám názor, že základem má být menší počet požadavků, a to takových, které jsou relevantní a nezbytné pro všechny zemědělce ve všech členských státech. Zvýšené nároky pro dosažení environmentálních cílů bude účinnější podpořit dle specifické situace v daném členském státě vhodnými platbami, které budou motivující.

Zemědělci letos obdrží evropské dotace o měsíc dřív. Může za to sucho

Až 70 procent přímých plateb budou moci evropští zemědělci opět získat o měsíc dřív. Některým se také uvolní vyšší zálohy na rozvoj venkova. Česko využije pouze první opatření, dopady sucha na venkov se budou řešit národními prostředky.

Chcete, aby se o pravidlech společné zemědělské politiky více rozhodovalo „doma“ a lépe se tak dalo reagovat na národní specifika a potřeby. Jaká specifika a potřeby máte na mysli?

Je to například právě velikostní struktura zemědělských podniků. Máme nejen největší průměrnou výměru zemědělského podniku (133 ha) v EU, ale i jednu z největších průměrných výměr ekologického podniku (120 ha) a s tím související sociální a hospodářský rozsah. To je realita, která se musí při diskuzích o nastavení SZP reflektovat.

Dalším specifikem je heterogenita území, kdy více než 60 procent území leží v nadmořské výšce nad 400 metrů. A více než polovinu území představují oblasti s některým z typů přírodního znevýhodnění. Typickým specifickým příkladem může být samotná oblast životního prostředí. Obecně lze říci, že požadavkem České republiky je subsidiarita v rozhodování, zejména ponechat kompetence při volbě opatření a zejména způsobů jejich implementace. Za nutnou považujeme flexibilitu a zjednodušení kontrolního a sankčního systému. Nemělo by pak ovšem docházet k tomu, že to, jak si členský stát nastavil kontrolní systém, bude později předmětem auditních nálezů, načež se povedou řízení o vrácení peněz EU. A to se děje už nyní. Důvodem případného nesouladu je přitom předem nejasný výklad Evropské komise.

Cesta k zemědělským dotacím vede přes haldy papíru. Změna je zatím v nedohlednu

Čerpání ze zemědělských fondů EU není snadné ani pro farmáře, ani pro úředníky, kteří platby administrují a proplácejí. Ministerstvo zemědělství vidí chybu především na evropské úrovni. 

Stát dává v posledních letech stále více peněz na dotace zemědělcům a potravinářům. Budete prosazovat další nárůst, popřípadě na co byste chtěl přidat?

Celkem bychom potřebovali posílit rozpočet na rok 2019 přibližně o 3,5 miliardy korun, z toho pro zemědělskou prvovýrobu přibližně o 1,2 miliardy. K dofinancování se nabízí živočišná výroba. Příspěvky jsou potřebné také na likvidaci kůrovce. Při jednání o budoucí SZP se snažíme o vyčlenění adekvátních finančních prostředků pro řešení obtížné situace tzv. citlivých komodit, jako jsou bílkovinné plodiny, konzumní brambory, brambory na škrob, cukrová řepa, chmel, ovoce a zelenina, krávy bez tržní produkce mléka, krávy na mléko a ovce a kozy. Pracuje se na rozšíření podpor pohody v chovech masného skotu a ve výkrmu skotu, nastavení pravidel režimu kvality pro drůbeží maso a vejce.

Článek původně vyšel v příloze týdeníku Ekonom v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.