Konec uhlí připraví lidi o práci, musíme jim zajistit nové uplatnění, říká náměstek Franta

© Archiv VF

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v uhelných regionech

Karlovarský kraj čeká v následujících letech náročná proměna. Týkat se bude nejen energetiky a uzavírání uhelných dolů a elektráren, ale i tradičního lázeňství, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz náměstek hejtmana Karlovarského kraje pro spravedlivou transformaci Vojtěch Franta. 

Vojtěch Franta (Piráti) je komunálním politikem, bývalým starostou Mariánských Lázní a v současné době náměstkem hejtmana Karlovarského kraje pro oblast transformace regionu a přípravu pro čerpání prostředků z Fondu pro spravedlivou transformaci, IT, lázeňství, UNESCO  a cestovního ruchu. 

Karlovarský kraj čeká zásadní proměna spojená s útlumem těžby uhlí. Co všechno bude tato transformace obnášet?

Vykrystalizovaly zde jasné úkoly, které je potřeba řešit. Příkladem je transformace energetiky. Hodně lidí v kraji přijde v důsledku útlumu těžby uhlí o práci. Měli bychom se tedy postarat o to, abychom byli pro takové lidi schopni vytvořit budoucnost, v níž najdou uplatnění.

Nejtěžší ale bude provést samotnou transformaci tak, abychom nevynechali žádnou ze složek, kterým bychom se v rámci přechodu měli věnovat. Podíváme‑li se na všemožné statistiky, Karlovarský kraj z nich nevychází úplně nejlépe. Je očividné, že se musíme věnovat všem složkám, od zdraví obyvatelstva přes vzdělanostní průměr v obyvatelstvu po diverzifikaci průmyslu, a zaměřit se na inovace, vědu, výzkum a hledání nových technologií. To jsou oblasti, ve kterých kraj neexceluje. Je třeba se posunout do 21. století a provést kraj transformací tak, aby byl schopen dnešním výzvám čelit a aby byl v rámci ostatních krajů konkurenceschopný. Kraj by neměl zůstávat pozadu, měli bychom se snažit rozdíly mezi regiony vyrovnávat. To se v České republice spíše nedaří a Karlovarský kraj je toho dokladem. Nyní máme jedinečnou příležitost, která se nebude opakovat, k tomu, abychom se pokusili rozdíly mezi regiony co nejvíce setřít. Karlovarský kraj si nyní musí přesně definovat, co od transformace očekává. Musí najít vizi, jak má transformace probíhat, čím má kraj projít.

Podcast: Spravedlivá transformace začíná. Jak bude probíhat v uhelných regionech?

Evropské regiony se připravují na náročnou transformaci. A jak Evropská komise deklaruje, nechce nechat nikoho na holičkách. Na transformaci vyčlenila nemalou část nového rozpočtu EU. Jaké fondy mohou členské země a jejich regiony na transformaci využít?

Jak tedy příprava na transformaci probíhá?

V průběhu celého minulého roku jsme se jako kraj snažili sbírat projektové záměry. Na úrovni kraje vznikla uhelná platforma, vytvořili jsme několik pracovních skupin složených ze zainteresovaných lidí a organizací a ve spolupráci s nimi jsme zpracovali široký seznam všech projektů, které jsou nyní k dispozici. Sesbírané projekty pak budeme s vizí kraje harmonizovat, abychom mohli vytvořit finální list projektů.

Spustili jsme webovou stránku, kde je seznam záměrů, projektů a je tam popsáno, s kým byla záležitost konzultována. Naší ambicí je proces přípravy učinit více transparentní, abychom nevynechali žádného potenciálního partnera. Díky tomu, že budeme zveřejňovat maximální možné penzum informací, tak můžeme do regionu přilákat další potenciální investory a zájemce o samotnou transformaci a podnikání.

Spoustu takových impulzů vnímám i ve svém okolí. Pocházím z Mariánských Lázní a mnoho mých vrstevníků podniká například v Praze nebo v Brně. Domnívám se, že kdyby měli možnost vrátit se zpět do regionu se svými firmami, tak by této příležitosti využili. Transformace tak může být impulzem k tomu, abychom sem přilákali nové podnikatele a obyvatele, a zvrátili tak trend odlivu lidí z našeho regionu.

Evropské regiony čeká spravedlivá transformace. Co bude obnášet?  

Evropská unie se zavázala, že se stane do roku 2050 klimaticky neutrální. To pro evropské země znamená zásadní proměnu jejich hospodářství. „Ozelenění“ bude komplikované především pro průmyslově nejzatíženější regiony.

Zmínil jste, že kvůli odklonu od uhlí přijde řada lidí o práci, studie ale ukazují, že by mohla vzniknout i nová pracovní místa. Jak plánujete úbytek pracovních míst řešit?

Víme, k jakému propouštění má docházet například v Sokolovské uhelné. O práci zde už přišlo sedm set lidí a v průběhu letošního roku to mají být další tři stovky.

Co se týče studií, nechala si ji zpracovat například Místní akční skupina Sokolovsko‑východ. Dopadová studie je ale třeba i na úrovni kraje. Musíme vědět, zda lidé v kraji v nově plánovaných pracovních pozicích najdou uplatnění. Předpokládáme, že energetika projde transformací směrem k obnovitelným zdrojům energie, v regionu se ale částečně počítá s využitím plynu. Právě tato transformace by měla přinést nová pracovní místa, dojde ale k jejich redukci. Budeme proto muset do kraje přilákat investory, kteří spolu s krajem nová pracovní místa vytvoří. Hodláme přijít s projekty zaměřenými na vznik konkrétních pracovních míst.

Kraj tedy nyní sbírá projekty, které mají být základem ekonomické proměny kraje. Jak vlastně takový sběr projektů probíhá, budete jich mít dostatek?

Velké množství projektů se připravovalo už v rámci vládního programu pro strukturálně postižené regiony RE:START, takže region už do nějaké míry připravený je. Je ale nutné proces přípravy ztransparentnit, aby se do něj mohli více zapojit aktéři zvenčí, kteří by jej mohli připomínkovat a vznášet své podněty.

Sběr projektů pokračuje a bude nadále pokračovat. Snažíme se oslovovat všechny partnery, některé projekty připravuje i samotný kraj. V prvním kvartále letošního roku si pak definujeme cílové projekty. Zatím ale neznáme konkrétní podmínky a okruhy dotačního programu financovaného z Fondu spravedlivé transformace (fond EU, který má uhelným regionům finančně pomoci s odklonem od uhlí – pozn. red.). Musíme si ale uvědomit, že nemáme k dispozici pouze Fond spravedlivé transformace, ale i další fondy a národní dotační programy. Můžeme tedy čerpat podporu i v jiných programech, které se do jisté míry překrývají, proto je klíčové, abychom zařadili cílové projekty opravdu tam, kam se přesně hodí.

Na konkrétních podmínkách programů pak závisí i naše schopnost peníze využívat. Netvoříme žádné vzdušné zámky, sbíráme připravené projekty, které už nyní odpovídají vyšší hodnotě, než je předpokládaná alokace. Z toho je očividné, že máme do čeho investovat.

Konec uhlí v roce 2038? Vláda doporučení uhelné komise neschválila, ministři se neshodují

Uhelná komise doporučila ukončit těžbu a spalování uhlí v ČR do roku 2038. Vláda o jejích závěrech však není přesvědčena, řada ministrů se přiklání k roku 2033. Doporučení uhelné komise tak ještě před finálním hlasováním vlády projde meziresortním připomínkovým řízením.

Můžete uvést příklad nějakého konkrétního projektu?

Na kraji jsme pracovali například na projektu, který se týká lázeňství. Lázeňství je takovým synonymem našeho kraje a také potřebuje transformaci. Bylo by dobré, aby do lázní jezdilo více lidí produktivního věku v rámci prevence. Druhou prioritou pak je dostat lázeňské hosty z lázeňských domů do krajiny. Po kraji jsou rozptýlené přírodní zdroje jako například rašeliniště. Díky tomu zde máme potenciál pro vznik nových lázní a nové lázeňské infrastruktury. Byl bych tedy rád, kdyby se nám podařilo realizovat i projekty tohoto typu. 

Česko má z Fondu spravedlivé transformace čerpat zhruba 40 miliard korun. Máte už nějaké informace, na kolik by si mohl z této obálky přijít Karlovarský kraj?

My to zatím nevíme a připravujeme se na různé scénáře. Ve chvíli, kdy máme v Česku tři regiony, které budou čerpat, a ve dvou z nich jsou univerzity, mají dostatečně diverzifikovaný průmysl a jsou v nich zastoupeny složky, které v tom třetím regionu chybí, tak by měl být nejvíce zvýhodněný právě region, který je na tom nejhůř. Byl bych rád, kdyby se při rozdělování peněz bralo v potaz, který region potřebuje intenzivnější transformaci. Karlovarský kraj potřebuje ostatní regiony dohánět, konkrétně třeba Moravskoslezský kraj. Všechny tři kraje by se měly snažit, aby mezi nimi po transformaci nezůstaly velké rozdíly.

Česko má nyní v rámci čerpání prostředků z Evropské unie obrovské možnosti, byl bych tedy rád, kdyby se neproměnily jen ty tři uhelné regiony, které se transformovat mají, ale i Česká republika jako taková. Abychom se opět stali mozkovnou Evropy, investovali do životního prostředí, do lidí a jejich potenciálu, do vědy, výzkumu a inovací.

Uhelné kraje mohou čerpat peníze z již uvedených evropských fondů, nejprve ale musí ČR předložit v Bruselu plán, jak chce prostředky využít. Spolupracujete s vládou a ostatními kraji na přípravě tohoto plánu? 

Plán má být hotový v průběhu prvního kvartálu letošního roku. Pod ministerstvem pro místní rozvoj existuje široká a užší skupina, v níž jsou i zástupci krajů. Byl bych rád, kdyby byla příprava více transparentní, aby byly k dispozici jasné výstupy z jednotlivých pracovních skupin.

Spolupráce mezi uhelnými kraji ale probíhá i napřímo. Kraj konzultuje situaci se svými protějšky v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Ke spolupráci docházelo v minulém období i na politické úrovni a já se budu snažit o totéž. Ocenil bych, kdybychom využili toho, že máme s Ústeckým krajem společná témata. Máme jedny Krušné hory, ale spojuje nás samozřejmě i téma těžby uhlí.

Potvrzeno. Česko zažaluje Polsko kvůli dolu Turów

Spor Česka a Polska o nelegální těžbu v hnědouhelném dole Turów se posouvá do další fáze. Vláda ČR dnes rozhodla, že podá žalobu k Soudnímu dvoru EU, který může těžbu definitivně zastavit. 

Rozhovor vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.