Dotace nejsou jen o cyklostezkách a předražených lavičkách, říká starostka Jeseníku

© Archiv ZB

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Olomouckém kraji

Když se peníze z Evropské unie využívají smysluplně, zvyšují životní úroveň obyvatel města, šetří jejich peněženky a zároveň dokáží přilákat turisty, říká v rozhovoru Zdeňka Blišťanová, starostka města Jeseník.

Jesenicko si mnozí spojují s vyšší nezaměstnaností nebo se špatnou ekonomickou situací. Jak je na tom region doopravdy? Stále zde takové problémy panují?

Náš region historicky patřil mezi regiony s vyšší nezaměstnaností, ale v poslední době je míra nezaměstnanosti na rekordně nízké úrovni. Problém je, že se region potýká s úbytkem obyvatelstva, především pak mladých a vzdělanějších lidí, dochází tak k postupné proměně věkové struktury obyvatelstva, kdy v posledních letech klesá počet lidí v produktivním věku. Region tedy spíše řeší nedostatek kvalitních pracovních sil zejména ve stavebnictví, službách i výrobním segmentu.

Na druhou stranu vnímám pozitivní trend v tom, že lidé už nečekají na to, co jim spadne do klína, ale sami se snaží zúročit své zkušenosti, začnou sami podnikat a vytváří tak pracovní místa pro ostatní. Ať už je to v tradičních oborech, jako je cestovní ruch či pohostinství, nebo v modernějších, jako je IT.

Proč z Jesenicka mladí lidé odcházejí a jak proti tomuto negativnímu trendu bojujete?

Řada studentů po střední škole odchází „do světa“ za dalším studiem, nebo za prací. Tam po nějakou dobu zůstávají, ale část z nich se po čase vrací. Jsou to většinou ti, kteří nechtějí žít v anonymním prostředí ve velkém městě, proto zvolí život v prostředí, kde se lidé dobře znají a jsou si nablízku. To je jedna z výhod Jeseníku a menších měst obecně.

V poslední době se nám daří přivádět zpět zkušené, vzdělané lidi, kteří zde zakládají rodiny a rozjíždí svůj byznys nebo pracují na dálku pro větší firmy.

Domníváme se, že unikátnost našeho regionu začíná být v dnešním rychlém světě významnou výhodou. Například pěší dostupnost v městě, komplexní služby, bezpečnost nebo zdravé životní podmínky budou důležitým aspektem pro rozhodování českých rodin k životu.

Kde zaměstnat postižené a jinak znevýhodněné? Příležitostí je sociální podnikání

Olomoucký kraj i zbytek Česka se dlouhodobě potýkají s problémem nezaměstnanosti zdravotně postižených i dalších lidí znevýhodněných na trhu práce. Jedním z řešení je tzv. sociální podnikání, které ze svých fondů podporuje i Evropská unie.

Jesenicko vykazuje také vyšší podíl osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Jak tomuto problému čelíte?

Jesenicko dlouhodobě spolupracuje s Agenturou pro sociálních začleňování, která se této oblasti věnuje. Podařilo se tak realizovat několik inovativních projektů, jejímž cílem byla právě práce s osobami ohroženými sociálním vyloučením. Je to například projekt sociálního bydlení, který pomáhá lidi bez domova vracet do společnosti tak, že nabízí několik úrovní ubytování. Lidé tak nejdou z azylového domu hned do klasického pronájmu, což si většinou nemůžou dovolit, ale existuje mezistupeň, ve kterém se mohou postavit na vlastní nohy a teprve potom si najít něco vlastního.

Co ale není v silách radnice je systémové nastavení sociálního systému a systémů, které na něj navazují zejména dnes ve spletitém světě smluv a půjček nedokáže lidi chránit před pádem do dluhové pasti, která následně vytváří silně demotivující prostředí pro návrat do normální společnosti. S tím nám musí pomoct poslanci a senátoři.

Pro rozvoj měst a obcí je klíčová dobrá dopravní dostupnost. Jak je to s dopravní propojeností Jeseníku?

Dopravní spojení bude kvůli poloze Jeseníku vždy komplikované. Ze všech stran jsme obklopeni horami, a to zejména v zimních měsících dopravu dost komplikuje. Lepší propojení se zbytkem České republiky by znamenalo obrovské investice a velký zásah do přírody. Na tom ztroskotal i projekt tunelu pod Červenohorským sedlem. V současné době se o ničem podobném neuvažuje.

Proto jsme se vydali cestou jiné dostupnosti. Rádi bychom přivedli vysokou datovou dostupnost, například síť páté generace (5G), která by mohla v dalším období významně podpořit silné stránky regionu a snížit i ty slabé. V rámci dalších investičních pobídek hledáme investory s vyšší přidanou hodnotou, kterým horší dopravní dostupnost nevadí, protože své služby doručují například digitální cestou.

Na dopravní, ale i datovou propojenost mohou města i místní subjekty čerpat peníze z evropských fondů. Jak peníze z rozpočtu EU využíváte?

Co nejvíc to jde. Peníze z rozpočtu EU zcela zásadně spolufinancují a podporují rozvoj města. Proto pravidelně kontrolujeme kompatibilitu záměrů města a vypsaných výzev z evropských fondů. Pokud je nalezena shoda, žádáme o dotaci.

Jak se zatím evropské dotace podepsaly na místním rozvoji?

Jen od roku 2014 realizovalo město Jeseník přes dvacet investic s financováním z rozpočtu EU. Mezi ty nejúspěšnější a největší patří například Centrum sociálních služeb Jeseník, revitalizace ulic Komenského a Školní, rekonstrukce letního koupaliště, realizace energeticky úsporných opatření budovy IPOS, kde sídlí městští i státní úředníci, nebo vybudování domu sociálního bydlení, které jsem už zmiňovala.

Když se peníze z EU využívají smysluplně, zvyšují životní úroveň obyvatel města, šetří jejich peněženky a zároveň dokáží přilákat turisty. Rozhodně se nejedná jen o cyklostezky a předražené lavičky, jak často slýcháme.

Olomoucký kraj zvažuje, jak v budoucnu využije peníze z EU. Může opravit památky a zlepšit připojení k internetu

Olomoucký kraj chce využít finance z evropských fondů mimo jiné na to, aby do regionu přilákal turisty. Investovat chce ale i do budování silnic nebo vysokorychlostního internetu.

Máte i nějaké negativní zkušenosti s čerpáním dotací?

Zejména se jedná o administrativní náročnost celého procesu spojeného s čerpáním dotací EU. V porovnání s národními výzvami se jedná o výrazně složitější proces, mnohdy s těžce definovaným výsledkem, kolik vlastně příjemce obdrží. Žadatelé jsou nuceni celou investici předfinancovat, kontroly výběrových řízení probíhají až ex-post, stejně tak je řešena i způsobilost výdajů, což z evropských dotací do jisté míry činí pro města rizikovou záležitost. Svou roli v některých operačních programech nezvládá Centrum regionálního rozvoje (CRR), které neposkytuje žadatelům dostatečnou partnerskou a poradenskou podporu, ale pouze konstatování „postupujte dle metodických pokynů“. V poslední době i snížení míry dotace a nastavení nutných parametrů u některých výzev činí výzvy již neatraktivní. Příkladem jsou dotace na zateplování z Integrovaného regionálního operačního programu.

Na jaké projekty by Jeseník potřeboval dotace z EU, ale třeba nejsou momentálně k dispozici?

Tady bych to rozdělila do dvou kategorií. První je podpora bydlení. Víme, že existují lidé, kteří by se rádi do Jeseníku rádi přistěhovali, ale nemají kde bydlet. Moc by nám pomohla dotace například na poskytnutí startovacích bytů pro mladé rodiny, tedy dotace, která je sice v současnosti vyhlášena, ale pro naše město není výhodná a tedy ani přijatelná.

Tou druhou kategorií jsou chybějící výzvy na infrastrukturu cestovního ruchu a sportoviště, jako jsou třeba dětská hřiště, kluziště nebo skateparky. Takové prostory by přispěly k oživení města a setkávání obyvatel.

Článek původně vyšel v Olomouckém deníku v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.