ČR může získat miliardy z „nových“ programů, promeškává ale příležitost, říká generální ředitel EK pro rozpočet

© Senat.cz

Česká republika se proměnila v moderní ekonomiku, i ona ale bude potřebovat peníze na „zelenou“ transformaci. Přímo řízené programy mohou představovat příležitost, říká šéf generálního ředitelství Evropské komise pro rozpočet Gert Jan Koopman.

Komunitární programy, které jsou řízené přímo z Bruselu, nejsou v České republice moc populární. Mohl byste vyzdvihnout jejich největší přínosy?

Jedná se o nové programy, které nám pomáhají čelit novým výzvám. Výzvám, které v budoucnosti naberou na významu. Bude zapotřebí více produktivity, více růstu a také budeme potřebovat rozvíjet efektivní politiky na mezinárodní úrovni. Právě tyto programy nám s tím mohou pomoci. Účast na takových programech pomáhá nejen vytvářet evropskou přidanou hodnotu, ale také připravuje jednotlivé země na budoucí výzvy, a to je jejich největší přínos.

Evropské fondy mají v Česku zbytečně špatnou pověst, čerpání se celkově daří

Čerpání evropských fondů má v Česku zpoždění, ale skluz se daří dohánět. Problémy zůstávají v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor. Pověsti fondů škodí kauzy jako Čapí hnízdo, celkově ale mají pozitivní přínos. Do budoucna by se měly programy zaměřit na podporu inovací a nových pracovních míst, říkají europoslanci i odborníci oslovení EurActivem.

Proč Česká republika upřednostňuje kohezní fondy před přímo řízenými programy? Znamená to, že na tento typ čerpání financí ještě nejsme připraveni?

Myslím, že se to postupně mění. Česká republika se proměnila v moderní ekonomiku, a jste proto s ohledem na čerpání z těchto programů v mnohem lepší pozici než třeba před sedmi nebo patnácti lety. Jste pokročilou, velmi vzdělanou ekonomikou, která má mnohem lepší výsledky v oblasti genderového vyvážení než řada západních zemí. Není tu žádný důvod k pesimismu. Do jisté míry za to může český způsob myšlení o fondech, který je na čase změnit. Může to být prospěšné nejen z evropské perspektivy, ale i z té české. Právě z těchto programů bude mít ČR v budoucnu peníze.

Česká republika často zastává podobnou pozici jako ostatní země Visegrádu. Když se podíváme právě na komunitární programy, jsou na tom naši středoevropští partneři podobně jako my?

Je pravdou, že Česká republika je používá o něco méně než ostatní země. Znamená to tedy, že i na této úrovni ekonomického rozvoje můžete čerpat z přímo řízených programů lépe, než to děláte nyní. Velmi rychle se rozvíjíte, a ostatní země tak můžete s přehledem překonat. Potenciál je tedy velký, ale zároveň nevyužitý.

Můžete zmínit konkrétní příklady úspěšných projektů, které byly financované z přímo řízených evropských programů?

Znáte Skype? Skype je perfektní příklad. Je evropský a před mnoha lety byl financovaný z evropských peněz. Pak se zprivatizoval a mi ho ztratili.

Další naprosto klíčovou oblastí je základní výzkum. Česká republika je v něm velice dobrá, máte jedny z nejlepších světových univerzit. V Evropě přitom funguje Evropská rada pro výzkum, která rozděluje vědcům peníze. O přerozdělování financí mezi žadatele tedy nerozhodují byrokraté, jako jsem já, ale samotní vědci. Je také zajímavé, že Evropa kdysi ztratila svou čelní pozici ve světovém žebříčku základního výzkumu. Jedničkou byla v 80. letech, v 90. letech o prvenství přišla, ale nyní jej díky fungování Evropské rady pro výzkum opět vybojovala. V Evropě jsme vždycky hrozně pesimističtí, ale dnes k nám do Evropy přijíždí ti nejlepší vědci z Číny a Ameriky a je jich více než těch, kteří Evropu pouští. Základní výzkum je tedy příkladem, že můžeme dosáhnout velkých úspěchů.

Za růstem HDP České republiky stojí fondy EU a investice do infrastruktury, tvrdí studie

ČR získala díky členství v EU přes bilion korun. Fondy EU a investice do infrastruktury stojí i za kladným růstem HDP. ČR by neměla spoléhat jen na rozpočet EU, měla by se naučit získávat peníze i z jiných zdrojů.

Jaké další oblasti kromě základního výzkumu by mohly být v budoucnu podporovány z přímo řízených programů?

Myslím, že finance budou směřovat na podporu „zelené“ transformace, na takzvaný Green New Deal. To je naprostý základ, protože jinak nebudeme mít planetu, na které bychom mohli žít. Očekávám tedy investice do zelených technologií, přizpůsobování se změny klimatu nebo do transformace našich energetických systému. Všechny tyto oblasti budou velmi důležité a budou vyžadovat nejen hodně investic, ale také výzkum a zapojení průmyslu. Evropa chce být v této oblasti lídrem. Vím, že Česká republika byla velmi vlažná vůči ambicióznímu cíli dosažení klimatické neutrality, ale na druhou stranu, když se podíváme na úroveň české ekonomiky a průmyslu, není tu žádný důvod, proč byste cílů nemohli dosáhnout. Nedíval bych se na to jako na hrozbu, ale na příležitost k dalšímu růstu. Samozřejmě, že to bude něco stát. Jednou z novinek, kterou předložila Ursula von der Leyenová na stůl, je také fond pro spravedlivou transformaci. Konkrétní návrh bude brzy předložen a podle mě by mohl hodně pomoci zemím, jako je právě ČR.

Česko je na cestě k nízkouhlíkové ekonomice, kráčí ale pozvolným tempem

Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství. 

O fondu pro spravedlivou transformaci hovořil minulý týden Johannes Hahn, který by mohl být novým komisařem pro rozpočet. Jak hodnotíte jako výkon při slyšení v Evropském parlamentu?

On je můj nový šéf, víte? (smích) Bez ohledu na to si myslím, že předvedl velmi solidní výkon a zdůraznil výzvy, které před námi stojí. Je velmi realistický a zároveň ambiciózní. Chce adekvátní rozpočet, ale uvědomuje si, že je nutné stanovit si priority. Peněz totiž není nekonečné množství, musíme si to uvědomit, nerostou na stromech. Musíme je proto investovat tam, kde jsou nejvíce potřeba, tedy do budoucnosti, jejíž součástí bude i spravedlivá transformace.

Sledujeme živě: Grilování Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové

Geopolitická Komise“. Právě tímto termínem označila zvolená předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová svůj nový tým. Koho členské státy vyslaly do Evropské komise, jaké portfolio dostali jednotliví kandidáti na starost a jak si vedli během tzv. grilování v Evropském parlamentu?

Během jeho slyšení se také hojně diskutovalo o vlastních zdrojích evropského rozpočtu. Ze kterých vlastních zdrojů bude EU v budoucnu čerpat?

Jedním ze zdrojů by mohl být příspěvek založený na dani z nerecyklovatelných plastů. Stále se také horlivě diskutuje o systému obchodování s emisními povolenkami, což je logické, protože se jedná o plně harmonizovanou evropskou politiku. Boj proti změnám klimatu akcentujeme i v našich výdajích, bylo by tedy naprosto přirozené využít tuto oblast i jako zdroj příjmu. Doufám, že se nám to podaří a Hahn to zdůraznil jako jednu z priorit. Klade na to důraz i Evropský parlament a on si to moc dobře uvědomuje.

Členské státy by si také měly lépe uvědomit vazby mezi novými zdroji a velikostí unijního rozpočtu. Buď budeme mít malý rozpočet bez vlastních zdrojů, nebo velký rozpočet s vlastními zdroji. V zájmu každého přitom je, aby byl rozpočet dostatečně vysoký a adekvátní. Česká republika se k otázce vlastních zdrojů také staví poměrně vlažně, k celé záležitosti by ale měla přistupovat i s ohledem na vznikající fond pro spravedlivou transformaci.

Uhelné regiony se těší stále větší pozornosti. V budoucnu by mohly získat více financí

České uhelné regiony – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj – ekonomicky zaostávají za svými sousedy. Všímá si toho nejen česká vláda, ale i Evropská unie, a v budoucnu by se proto mohly oblasti těšit ze zvláštní finanční podpory.

EU se na novém dlouhodobém rozpočtu do konce roku nedohodne, shodují se odborníci

Finské předsednictví EU má ambici ukončit vyjednávání o novém víceletém finančním rámci pro roky 2021–2027 do konce letošního roku, vyhlídky ovšem v tuto chvíli nevypadají příliš dobře. Co nový dlouhodobý rozpočet znamená pro Česko?

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.