Čeští zemědělci by pro vystoupení z EU zřejmě nehlasovali, říká agrární analytik

© Shutterstock

Evropská unie se rozhodla snížit dotace zemědělcům. To se jim, včetně těch českých, pochopitelně nelíbí. Bez dotací z EU si zemědělské podnikání téměř nikdo nedokáže představit, říká agrární analytik Petr Havel v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Vstup do Evropské unie a společná zemědělská politika (CAP) zásadním způsobem ovlivnily agrosektor v ČR. Jaká byla největší pozitiva vstupu do EU na jedné a negativa na druhé straně?

Největším pozitivem bylo jednoznačně razantní zvýšení zemědělských dotací, oproti období před vstupem na trojnásobek a v současné době již na čtyřnásobek původní skutečnosti (ze zhruba 13 miliard korun na současných více než 50 miliard ročně).

Negativem bylo a je tvrdší konkurenční prostředí a zvýšení byrokracie, byť je to částečně i naše vina, protože obecná doporučení EU obvykle aplikujeme na principu „papežštější než papež“.

CAP se setkává s tvrdou kritikou, byť především od tradičních euroskeptiků z politických uskupení, která mají výhrady již vůči samotné existenci EU. Jaký je většinový názor české odborné veřejnosti a zemědělců samotných?

V zásadě platí, že se na CAP zemědělská veřejnost spíše vymlouvá, ale téměř nikdo si nedokáže představit zemědělské podnikání bez dotací z EU. Takže zemědělci by zřejmě pro vystoupení z EU nehlasovali…

#jasnovEU – díl 18: Nechtějme dotace, chtějme zdravou krajinu

Řepka odkvetla, dobrovolníci zachránili srnčata před sečením a z luk se odvážejí první letošní balíky sena. Jarní období nadávání na dotace by tak mohlo být za námi, letos se ale protáhlo a kdoví, jestli nepotrvá až do žní.

České zemědělství po vstupu do EU postupně zastavilo propad výroby a po roce 2010, živočišná výroba o něco později, začalo znovu růst. Byl to jen dopad CAP a faktu, že v sektoru bylo najednou více peněz?

V řadě případů naopak k propadu došlo, právě kvůli zvýšené konkurenci z řad evropských zemědělců a evropských potravinářů. Ani v současné době naše zemědělství příliš neroste, pokud bychom odpočítali inflaci.

Samozřejmě ale více peněz našim zemědělcům pomohlo, problém ovšem spočívá v tom, že nastavení dotací vyhovuje spíše velkým agropotravinářským komplexům, což má negativní vliv na stav naší krajiny, úrodnost půdy a zdroje vody.

Evropská komise nedávno oznámila, že pro příští sedmileté období dotace zemědělcům sníží. Jak se to dotkne těch českých? Vzhledem k tomu, že obhospodařují mnohem větší výměry půdy než v jiných zemích a jsou na unijních i národních dotacích silně závislí, nehrozí jim teď znovu propad?

Podle aktuálních zpráv by se snížení rozpočtu dotklo našich zemědělců skutečně nejvíce z celé EU, především ale právě kvůli tomu, že máme příliš „velké, širé rodné lány“.

Propad nicméně nemusí přijít, pokud budou naši zemědělci vytvářet k zemědělské surovině vyšší přidanou hodnotu (a sníží tak závislost na dotacích) a pokud poroste v našem zemědělství podíl menších a středních podniků, které by neměly být předmětem krácení dotací.

Třetí cestou je ve větší míře využít takových podpor z EU (ochrana přírody, adaptace na změny počasí, zaměstnanost), které by vykompenzovaly krácení dotací (tzv. „zastropování“) pro největší průmyslové zemědělské podniky.

Komise navrhla strop pro zemědělské dotace. Velké podniky by dostávaly maximálně 100 tisíc eur

Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu Evropské unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). Vyplývá to z dnešního návrhu Evropské komise.

Bez dotací se čeští zemědělci neobejdou, protože by nedokázali konkurovat zemědělcům v jiných zemích, kteří dostávají od státu i EU ještě více nežli oni. Není to tedy tak, že dotační politika zemědělský trh značně deformuje?

Dotační politika samozřejmě zemědělský trh deformuje, zároveň ale také částečně vyrovnává podmínky zemědělců v zemích v různých stadiích vývoje. Teze o tom, že by bylo spravedlivé dávat zemědělcům v celé EU stejné dotace, je zcela mylná. Ti naši by v takovém případě čelili mnohem zásadnější konkurenci třeba ze strany Rumunska nebo Bulharska, ale i jiných zemí.

České zemědělství patří v EU do lepší poloviny

Zemědělský svaz ČR upozorňuje, že český agrosektor má stále nízkou přidanou hodnotu, jinými slovy ziskovost. Čím by bylo možné ji zvýšit? Dalšími dotacemi?

V tom má Zemědělský svaz pravdu, řešení ale není v navyšování dotací, spíše v jejich přesměrování tak, aby byli zemědělci k vyšší přidané hodnotě dostatečně motivováni. I dnes existují programy podporující přidanou hodnotu, ale praxe ukazuje, že jsou nedostatečné.

CAP umožnila investice do moderních technologií a zemědělské techniky, většina nákupů byla ale uskutečněna v zahraničí, protože vazby mezi zemědělci v ČR, výzkumnými ústavy a výrobci zemědělské techniky jsou slabé. Co je toho příčinou?

ČR dlouhodobě podceňuje, nejen v oblasti zemědělství, investice do vědy a výzkumu. To by se mělo změnit, včetně – a to je zásadní – rychlejšího uvádění nových poznatků do podnikatelské praxe.

Na jaké úrovni je dnes ve srovnání s Evropou přesné zemědělství, které využívá nejmodernější technologie jako například GPS při ovládání strojů, v ČR? Jaké jsou jeho možnosti?

Z pohledu celé EU patří české zemědělství do té lepší poloviny, rozhodně je nejlepší ze všech postkomunistických zemí, s občasnou výjimkou Polska a Slovinska.

V lepší pozici je ČR v oblasti rostlinné výroby a produkci hovězího masa, v horší v živočišné produkci a produkci ovoce a zeleniny, kde jsou limitem mimo jiné naše klimatické podmínky a téměř absence celoroční intenzivní produkce ovoce a zeleniny ve sklenících.

Nové technologie v zemědělství bude EU podporovat i nadále, otázkou zůstává, jak je dopřát i malým podnikům

Precizní zemědělství umožňuje farmářům pěstovat více a neplýtvat u toho vodou či hnojivy, zaslouží si proto podporu z evropských fondů. Zatím však není jasné, jak by měla Unie finance rozdělovat, aby z nových technologií měli prospěch malí i velcí.

Co se týče digitalizace, po níž se tolik volá, ta se se soustředila hlavně na katastr nemovitostí. Neujíždí českému zemědělství vzhledem k postoji ministerstva, pro které inovace a digitalizace nejsou zásadní prioritou, tak trochu vlak?

Samozřejmě že ujíždí, na druhou stranu se hodně zlepšila oblast elektronického podávání různých žádostí o dotace a obecně formy komunikace. Vznikají také různé sofistikované aplikace využitelné i v zemědělství, ale rezervy v této oblasti jsou značné.

Zemědělství stojí na moderních technologiích

Zaměstnanost v agrosektoru v ČR je dlouhodobě hluboko pod evropským průměrem a činí oproti roku 1989 přibližně čtvrtinu tehdejší úrovně. Mladí lidé se do zemědělství příliš nehrnou. Jak tento trend zvrátit? Co proti tomu může udělat vláda a úřady na úrovni krajů?

Zaměstnanost v našem zemědělství je na úrovni vyspělých zemí, průměr EU zvyšují země s malými podniky, jako je Polsko nebo jih Evropy. Klesat by už ale dále neměla, nicméně současná situace není žádnou tragédií.

Zato generační výměna je naprosto nutná, k tomu je však třeba především změnit image zemědělství jako oboru s celodenní dřinou za málo peněz.

Moderní zemědělství stojí na moderních technologiích, uplatnění v něm tak nacházejí stále častěji IT technologie, nezanedbatelným bonusem je také možnost žít mimo hektický život města.

Kromě toho je zřejmé, že díky zvyšující se populaci ve světě význam zemědělství v budoucnosti poroste a na rozdíl od jiných oborů v zemědělství nehrozí, že by nebylo dost práce s uživením lidí. Jedinou odpovědí a činností na všech úrovních je tak – osvěta.

Zemědělci stárnou. Mladší generace nemají přístup k půdě a na zemědělství pohlížejí negativně

Zemědělství trápí stárnutí farmářů a mladší se do agrárního sektoru příliš nehrnout. Příčinou je omezený přístup k půdě, migrace z venkova do měst i negativní mediální obraz.

Článek původně vyšel na Aktuálně.cz v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.