Boj s erozí souvisí se vztahem zemědělců k půdě, říká odbornice Podhrázská

[© Shutterstock/rsooll]

Jižní Morava dlouhodobě válčí s erozí půdy. Jak? Odpovídá Jana Podhrázská z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a Ústavu aplikované a krajinné ekologie na Mendelově univerzitě v Brně.

Stav půdy ovlivňuje hned několik faktorů – sucho, eroze, úbytek humusu, těžká technika, zábory půdy pro stavbu nových budov a tak podobně. S čím se nejvíce potýká jižní Morava?

Jižní Morava se v podstatě potýká se všemi vyjmenovanými faktory degradace půdy. Příčinou je stav krajiny, který se od 90. let minulého století nezměnil, ba naopak zhoršil.

Na jižní Moravě jsou území, kde se střetávají oba typy erozních situací – větrná i vodní. Svažité oblasti například na Kyjovsku a Břeclavsku jsou stále obhospodařovány v obrovských celcích, což má za následek eskalaci erozních projevů. Velké půdní bloky umožňují využití velké a těžké techniky. Zúžené osevní postupy a absence organické hmoty podporují utužení půdy. K situaci přispívá hlavně monokulturní pěstování energetických plodin, jako je řepka či kukuřice, a nedostatek statkových hnojiv díky redukci živočišné výroby.

Je sucho pro oblast jižní Moravy větší problém než eroze? Nebo jsou oba problémy spjaté a nelze je od sebe oddělit?

Oba procesy jsou víceméně spřažené. Díky erozi dochází k destrukci retenčních schopností půdy, která pak není schopná srážkovou vodu zadržet, hlavně chybí přirozené překážky povrchového odtoku, půdní bloky dělené drobnými krajinnými prvky nebo jen rozdílnou skladbou plodin. Půdy tak snadněji vysychají a absence krajinných prvků vytvářejících jak příznivější mikroklima, tak prostor pro druhovou diverzitu, má za následek vyšší ohřívání povrchu půdy.

Dalším problémem je rozložení dešťových srážek, vyšší trend výskytu erozně účinných dešťů. U eroze větrné je také patrný zvýšený výskyt, zejména vlivem vyšší suchosti půdního povrchu v jarních a podzimních obdobích a absence trvalých vegetačních bariér, takzvaných větrolamů. Ty stávající jsou většinou nevyhovující vzhledem k jejich věku a druhové skladbě.

Je větším problémem vodní nebo větrná eroze?

Na Moravě jsou oblasti, zejména na Hodonínsku, Břeclavsku a Uherskobrodsku, kde mohou být účinky větrné eroze devastující. Příkladem jsou například letošní větrné bouře v Dolních Dunajovicích a Tvrdonicích. Dochází přitom nejen k poškození zasetých plodin a jejich následnému odumírání nebo špatnému vývoji, ale i k rozsáhlému znečištění ovzduší.

Půdní defláty s sebou nesou i zbytky chemických látek, tedy hnojiv a pesticidů, které člověka ohrožují a v případě opakovaných událostí mohou způsobovat zdravotní komplikace. Dalším důsledkem je skeletizace půdního povrchu, odnos jemných organických částic, zanášení příkopů, vodních recipientů nebo škody v intravilánu na budovách.

Degradace půdy ohrožuje planetu, do třiceti let může způsobit masovou migraci

Pokud se nepřijmou okamžité kroky proti degradaci půdy, bude to mít vážné následky pro celé lidstvo, upozorňuje nová vědecká studie.

Jak proti erozi bojují moravští zemědělci? Liší se takové úsilí mezi drobnými farmami a velkými agropodniky?

Velmi důležitý je vztah k půdě. Jestliže menší farma hospodaří převážně na vlastních pozemcích, její postupy budou jistě jiné než u obrovských podniků, které jsou řízeny spíše podnikateli v zemědělství. Ti hospodaří na pronajatých pozemcích a prioritní je pro ně zisk.

Mnoho zemědělců však využívá šetrných způsobů hospodaření, včetně meziplodin, širších osevních postupů a zásobení organickou hmotou, nejenom průmyslovými hnojivy. Při pohledu na rozsáhlé oblasti jižní Moravy devastované erozí však musím konstatovat, že jsou prozatím v menšině. Velký a negativní podíl na tom má systém přidělování dotací.

Můžete být konkrétnější? Jaká negativa se s dotacemi pojí?

Problém nevidím v dotacích jako takových, ale v systému přidělování dotací, v nastavení jednotlivých dotačních titulů, jak evropských, tak národních.

Čeští zemědělci jsou mnohdy znevýhodňováni právě díky nepřehlednosti národních dotací v zemích EU. Dále nejsou podporováni zemědělci hospodařící na erozně ohrožených půdách a v aridních oblastech oproti těm, kteří nemusí do ochrany půdy vkládat žádné vyšší investice.

Větší prosazování zájmů ČR v rámci EU ohledně ochrany půdy a vody na našem území je jistě krok správným směrem.

Zemědělci letos obdrží evropské dotace o měsíc dřív. Může za to sucho

Až 70 procent přímých plateb budou moci evropští zemědělci opět získat o měsíc dřív. Některým se také uvolní vyšší zálohy na rozvoj venkova. Česko využije pouze první opatření, dopady sucha na venkov se budou řešit národními prostředky.

Využívají moravští agrárníci nějaké inovativní nástroje pro ochranu půdy před erozí a zvýšení kvality půdy?

Zemědělci mají jistě zájem o všechny nástroje, které by jim umožnily efektivněji a šetrněji hospodařit. Velkou otázkou je ovšem praktické využití různých výsledků vědy a ekonomická stránka věci. Například ekonomická náročnost závlah jim mnohdy brání závlahy využívat, i když pro ně mají indicie.

A co protierozní kalkulačky, demonstrační farmy a další opatření úspěšná za hranicemi? Mají u českých farmářů úspěch?

Zemědělci měli možnost se s protierozní kalkulačkou seznámit ve zkušebním provozu. V současné době se uvažuje o tom, že by sloužila jako podpůrný prostředek pro zemědělce, aby si mohli stanovovat variantní osevní postupy a jejich účinnosti proti erozi.

Demonstrační farmy se u nás v poslední době etablovaly a jsou s nimi dobré zkušenosti. Na druhé straně lze říci, že v zahraničí mají o ochranu zemědělské půdy a svého majetku tamní zemědělci větší zájem. Jsou ovšem podporováni systémy různých národních dotací.

Česká půda je v ohrožení. Pomoci mohou dotace, nové technologie i lehčí stroje

Víc jak polovina zemědělské půdy je v ČR ohrožena vodní erozí. Řešením může být používání vhodných technologií, střídání plodin nebo navrácení organické hmoty zpět do půdy. Odborníci dále doporučují více motivace nebo podporu od státu či EU.

Důležitým nástrojem v omezování eroze půdy by měla být protierozní vyhláška, která má změnit špatné postupy v zemědělství. Zapojují se moravští zemědělci do tvorby protierozní vyhlášky? Jak to v praxi probíhá?

Protierozní vyhláška prošla a prochází dosti protichůdnými vývojovými fázemi. Zpočátku byla konzultována s odborníky v oboru, například s Českou pedologickou společností, odborníky z univerzit i z výzkumných ústavů. V současné době prochází dalšími vývojovými fázemi za součinnosti Agrární komory a pracovníků ministerstev.

Článek původně vyšel v Brněnském deníku v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.