Bez financí z EU bychom nedokázali modernizovat silnice, říká hejtman Vysočiny Běhounek

Jiří Běhounek (© Krajský úřad Kraje Vysočina)

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Kraji Vysočina

O evropské peníze je na Vysočině zájem, s projekty financovanými z EU se potkáváme každý den. Osobně ovšem nepovažuji nynější model čerpání unijních financí za šťastný, říká hejtman Jiří Běhounek. V budoucnu na jeho kraj čeká méně unijních peněz, bez pomoci státu by se tak podle něj mohl rozvoj regionu zpomalit.

Lékař Jiří Běhounek (nestraník za ČSSD) je hejtmanem Kraje Vysočina od roku 2008, nyní je ve své funkci třetí volební období. Vedle toho zastupuje Vysočinu také v Parlamentu.

Čerpání dotací z evropských fondů nemá v Česku úplně dobrou pověst. Platí to i pro Vysočinu? Jaký je v kraji zájem o projekty financované z EU?

Vnímání evropských dotací veřejností a jejich pověst je spojena s mediálním obrazem jednoho regionálního operačního programu. Bylo by spravedlivé si říci, že o těch problematických projektech se mluví častěji než o těch, které už léta slouží obyvatelům regionů. Nikdo nezveřejní poměr vynikajících a fungujících projektů vůči těm nepovedeným. Troufnu si odhadnout, že to může být 97 ku 3 procentům ve prospěch těch dobrých. Pokud mluvím za Kraj Vysočina, tak evropské peníze patří k významným zdrojům financovaní řady rozvojových aktivit. Regionální operační program (ROP) Jihovýchod využil alokované peníze pro území Vysočiny a Jižní Moravy do posledního eura. V našem programu však nešlo jen o pouhé vyčerpání peněz, každý projekt jsme důsledně kontrolovali a hodnotili z pohledu přínosu pro obyvatele regionu. Kvalitu projektů potvrdil i nespočet auditů z českých i evropských institucí. S jistotou mohu říct, že s projekty placenými z ROP Jihovýchod se u nás na Vysočině potkáváme každý den. Vždyť z investovaných 13,2 miliardy korun pokryla 8,5 miliardy dotace, a to je v území našeho kraje prostě vidět. Přestože se domnívám, že centralizace do IROP (Integrovaný regionální operační program) nebyla šťastným rozhodnutím, v současném programovacím období 2014–2020 je o evropské peníze zájem. V rámci IROP bylo dosud podpořeno 320 projektů, což představuje 4,6 miliardy korun evropských peněz. Jednoznačně nejvíc žádostí předkládají obce, následuje kraj, podnikatelé a nestátní neziskové organizace.

Jak administrativně náročné je pro kraj čerpat či zprostředkovat čerpání finančních prostředků z unijních fondů? Sledujete nějaké zlepšení v tomto ohledu od předchozího programového období? Neodrazuje nastavený mechanismus potenciální žadatele o unijní peníze svou komplikovaností?

Kraj disponuje zkušeným týmem odborníků, což nám situaci s administrací podstatně ulehčuje. Osobně nepovažuji nynější model za šťastný. Změnu v přístupu administrace projektů, která nevedla k lepšímu, mi potvrzuje i řada starostů obcí z Vysočiny. Další novinkou je, že není garantován balík peněz alokovaných pro území Kraje Vysočina, ale projekty se soutěží v celé ČR. To ovlivňuje administraci tisíců projektů a nerespektuje potřeby jednotlivých regionů. Zjednodušení žadatelům nepřináší ani monitorovací systém. Poskytovatel dotace pak požaduje určité množství dokumentů, z nichž zejména některá čestná prohlášení jsou až tragicky úsměvná. Nejednou se mi stalo, že jsem musel podepsat prohlášení o tom, že kraj je veřejnoprávní instituce. Dle mého názoru největší obavy potenciálních žadatelů vyvolává nejednotnost, nestálost a nepředvídatelnost výkladů a rozhodnutí řídících a kontrolních orgánů.

Čeští podnikatelé si stěžují, že dotace křiví trh, o finanční nástroje ale zájem nemají

Po roce 2020 získá ČR méně finančních prostředků určených na kohezi. Může za to fakt, že postupně konverguje k průměru EU. Finance ale muže získat zapojením do centrálně řízených programů a využíváním finančních nástrojů. V tom však ČR značně pokulhává.

Kam peníze z fondů v kraji nejčastěji směřují? Do jakých typů projektů?

Pokud budeme posuzovat podle výše dotace, tak samozřejmě největší objem peněz jde za investičními projekty. Nejvyšší investice v řádech jednotek miliard korun představuje dopravní infrastruktura, v závěsu za ní je zdravotnictví, školství a dotace v řádech několika stovek milionů korun jsou připraveny i na investice do péče o památky. Najde se také řada neinvestičních projektů, které nedosahují takových hodnot poskytnutých dotací. Kupříkladu projekty vzdělávání pracovníků v sociálních službách považuji za významný přínos pro obyvatele Vysočiny.

Jdou peníze skutečně tam, kde jsou zapotřebí, nebo jde o něco, co by se mělo do budoucna, tedy v příštím programovém období po roce 2020, změnit?

V obecné rovině nabývám pocitu, že zacílení evropských peněz ze strany Bruselu se postupně vzdaluje víc a víc potřebám České republiky. Mám neodbytný pocit, že deklarovaná regionální dimenze se rozplývá. Přesto nejen Kraj Vysočina by v příštím programovacím období uvítal masivní finanční podporu dopravní infrastruktury, především silnice II. a III. tříd. Investovat je nutné i do školství, zdravotnictví a sociálních služeb. Uvést mohu příklad školství. V tuto chvíli jsou investiční peníze do školství takřka vyčerpány, a i přes snahy žádat o přesun peněz z jiných, méně čerpaných oblastí, máme jasné sdělení, že další prostředky se přesouvat nebudou. Obávám se, že v příštím programovacím období tomu nebude jinak.

Očekává se, že po roce 2021 by měla Vysočina dostávat méně financí z EU, protože už bude patřit mezi vyspělejší regiony. Je na to kraj připraven?

Region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod, do kterého spadá Vysočina a Jižní Morava, pravděpodobně bude v programovacím období 2021+ patřit do přechodové kategorie. To znamená, že podle současných verzí příslušných pracovních materiálů míra spolufinancování EU pravděpodobně klesne z nynějších 85 procent na 55 procent. S ohledem na roční rozpočet Kraje Vysočina i rozpočty obcí je nesporné, že tento výpadek nebude možné zcela pokrýt z vlastních zdrojů. Klíčovou roli v zachování adekvátní míry rozvoje území zde musí sehrát stát.

Unijní rozpočet a velké ambice Moravskoslezského kraje

Česká republika se bude muset přizpůsobit novému rozpočtu EU. Příkladem jí může jít Moravskoslezský kraj, který si stanovil ambiciózní cíle. Jeho zástupci ale ví, že kromě dalších změn to nepůjde ani bez větší reprezentace přímo v Bruselu.

Můžete, prosím, přiblížit dva projekty financované z EU, které podle Vás měly pozitivní dopad na region?

Opravdu není lehké ze stovek projektů vybrat pouze dva. Vždy jsme se snažili strategicky plánovat a evropské peníze využívat tam, kde je to přínosné. Přesto mohu zmínit mně osobně blízké projekty rekonstrukcí několika pavilonů ve všech našich krajských nemocnicích. Mezi návštěvníky i obyvateli kraje je velmi oblíbená jihlavská zoo, ve které jsou evropské peníze také zřejmé. Technologické centrum Kraje Vysočina vybavené z peněz Evropské unie pak slouží nejen ke správě kraje, ale běží v něm řada republikových systémů elektronických služeb. Popravdě, bez financí z EU bychom nedokázali modernizovat těžce podfinancované silnice druhých a třetích tříd.

Napadl by Vás projekt, který se naopak úplně nepovedl, způsobil kraji zbytečné problémy nebo měl negativní dopad?

Našli bychom některé příjemce dotací, kterým se projekty nepodařilo realizovat. Ale opravdu nevím o žádném projektu, který by způsobil nějaký konkrétní negativní dopad do území či činnosti krajů.