Zemědělství je důležitý nástroj v boji proti chudobě

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

Glopolis - logo do analyz

Účastníci Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU se shodli na tom, že zemědělství je považováno za důležitý nástroj pro rozvoj nejméně rozvinutých zemí světa.

Smíšené parlamentní shromáždění Evropské unie a zemí AKT (Afrika, Karibik, Tichomoří) představuje útvar, který dává evropským zákonodárcům a poslancům ze zmíněných regionů (většinou se jedná o bývalé kolonie, se kterými mají někdejší koloniální velmoci nadstandardní vztahy) možnost dvakrát do roka debatovat o vzájemných vztazích a hledat řešení případných problémů. V první půli minulého týdne (22. 5. – 24. 5. 2011) hostila jedno z těchto shromáždění Budapešť, známá nejen vyhlášeným gulášem a termálními prameny, ale také jako hlavní město země, která tento půlrok předsedá Evropské unii.

Vzhledem k tomu, že většina problémů, se kterými se potýkají zvláště chudší země, má dlouhodobější charakter, program Smíšeného shromáždění bývá na každém zasedání velmi podobný. Evropané hovoří o zlepšení a zefektivnění oficiální rozvojové pomoci a nutnosti posilovat demokracii a vládu práva. Zástupci druhé strany poukazují na negativní důsledky způsobené některými evropskými politikami, obzvláště tou obchodní a zemědělskou.

Afričané a obyvatelé karibské a tichomořské oblasti se shodli na tom, že nejefektivnějším nástrojem pro odstranění chudoby a posílení potravinové bezpečnosti je rozvoj zemědělství a správně mířené investice do tohoto sektoru. Názorově jednotní byli také v otázce škodlivosti zemědělských podpor a exportních dotací, které jsou poskytovány evropským farmářům. V praxi to znamená, že výrobky pro export jsou vyráběny za nižší ceny a méně rozvinuté země AKT tak zaplavují levné produkty z Evropy, jimž nejsou místní farmáři schopni konkurovat. Proto se zde uzavírá bludný kruh prohlubující chudobu těch, kteří se přímo podílí na produkci potravin.

V oblasti obchodní politiky požadují reprezentanti zemí AKT větší politickou vůli Evropské unie prosadit na půdě Světové obchodní organizace (WTO) globálně spravedlivý systém s jasnými a transparentními pravidly. Velmi často byly také zmiňovány dohody o ekonomické spolupráci (EPAs), vnímané jako nástroj posilování evropských zájmů na úkor chudých zemí, jimž tyto úmluvy žádné výhody nepřinášejí a naopak je nutí vzdát se posledních nástrojů k ochraně vlastního trhu. Kromě toho se chudé země potýkají také s důsledky evropských tendencí zvyšovat produkci biopaliv mimo území EU. Tyto tendence se primárně promítají v záborech půdy a přeměně základních potravin na industriální účely.

Přítomní poslanci delegace Evropského parlamentu vesměs sdíleli názor, že se rozvoj neobejde bez zemědělství a že zemědělství se neobejde bez větších investic. Klíčovou roli musí hrát podpora udržitelného zemědělství, boj s klimatickými změnami, přehodnocení energetické politiky týkající se biopaliv, stabilita cen potravin, podpora genderových témat a vlastní opatření pro zajištění potravinové bezpečnosti na národní úrovni. Evropská unie musí hlavně zajistit, aby všechny její externí politiky byly koherentní s jejími rozvojovými cíli.

Zasedání zemí EU a AKT se účastní také představitelé Evropské komise. Jejich postoje, vzhledem k pozici Komise jakožto aktéra tvořícího rámec evropských politik, samozřejmě sebekritikou příliš neoplývají a mnoho zmíněných argumentů přítomní zástupci Komise nereflektovali. Komisař pro rozvoj Andris Piebalgs považuje za hlavní prostředky pro posílení rozvoje strategické partnerství, zvýšení efektivity pomoci, investice do zemědělství a zajištění rovného přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Optimistický postoj si Piebalgs zachovává i k závazku naplnit do roku 2015 Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs), ačkoli existují stále silnější indicie, že se těchto osmi závazků nepodaří ve stanoveném termínu dosáhnout.

Delegáti měli dále možnost vyslechnout zprávu Zástupce generálního tajemníka OSN pro nejméně rozvinuté země (LDCs) Cheika Sidi Diarru o výsledcích nedávno skončené konference v Istanbulu, která si stanovila za cíl během příštích deseti let snížit počet těchto zemí na polovinu (k dnešnímu dni je jich 48). Istanbulská konference spatřuje hlavní příčiny problémů nejméně rozvinutých zemí v hospodářských šocích a klimatických změnách. Zopakovala také tvrzení, že prioritou pro rozvoj nejchudších státu je zemědělství, a zdůraznila, že nejméně rozvinuté státy nepotřebují přístup založený na charitě, ale spíše příliv správně zaměřených investic.

Jednadvacáté zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU v Budapešti tedy nepřineslo žádné nové výsledky. Potvrdilo však skutečnost, že zemědělství je stále více považováno za jeden z důležitých nástrojů pro rozvoj nejméně rozvinutých zemí a pro hledání cest k odstraňování chudoby ve světě a také že bez politické vůle není změna současného stavu možná.