Šéf diplomacie EU Borrell jede do Moskvy. Jaký přístup by měl zvolit?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© EPA

Pokud návštěva Josepa Borrella v Moskvě nemá přijít vniveč, musí sloužit jinému účelu než pouhé normalizaci vztahů s ruským režimem a návratu k obvyklému stavu věci, jak by si Rusko přálo, píše v komentáři Pavel Havlíček z AMO.

Pavel Havlíček je analytikem výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a koordinátorem ruského výzkumu v rámci projektu MapInfluenCE. Je také členem správní rady Fóra občanské společnosti EU-Rusko.

Ve čtvrtek (4. února) zahájí vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell svůj dvoudenní program v Ruské federaci. Tato návštěva se již stihla dostat pod palbu kritiky, včetně té ze strany Evropského parlamentu, a to kvůli kombinaci jejího problematického načasování, konečného cíle a nejasností kolem programu a schůzek, které se v Moskvě uskuteční.

Mnozí se obávají, že šéf evropské diplomacie jede do Moskvy proto, aby předal zprávu požadovanou některými členy EU, tedy zjistit limity možné spolupráce s Ruskem Vladimira Putina, aniž by si zcela znepřátelil ostatní státy EU a překročil některé červené čáry stanovené pěti hlavními principy EU.

Jedná se právě o těchto pět klíčových oblastí spolupráce mezi EU a Ruskem z roku 2016, zejména o pravidlo číslo pět o podpoře ruské občanské společnosti a mezilidských vztahů, po nichž nyní vedení Kremlu šlape a zadupává je do země.

Joseph Borrell ale mezi nimi nemůže dělat kompromisy a musí na toto kritické zhoršení demokracie a lidských práv jasně a hlasitě reagovat.

Ministři se na sankcích za Navalného nedohodli, Borrell poletí do Ruska

Přes naléhání řady států Evropské unie se dnes ministři zahraničí členských zemí neshodli na potrestání ruských činitelů odpovědných za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného. Přednost dostala diplomatická cesta.

Ruské domácí represe

Za posledních několik měsíců Rusko zažilo jedny z nejhorších represí a tlaku na občanskou společnost, nezávislá média a opozici za dlouhou dobu.

Během posledních dvou týdnů ruské úřady opakovaně zneužívaly svou moc a na základě nedávno prosazených nových právních předpisů zadržely bezprecedentních 10 000 pokojných demonstrantů, kteří vyšli do ulic na protest proti zadržení Alexeje Navalného, ale také nesmírné korupci a snižování životní úrovně.

Nedávná legislativní ofenzíva vycházející z mnohačetných dodatků k ruské ústavě, které byly přijaty za pochybných podmínek červenci 2020, zvýšila tlak na kritiky Putinova režimu. Nová legislativa se vyznačuje hned několika typickými rysy a zhoršující se tendencí v oblasti demokracie a lidských práv. Od zpřísnění zákona o zahraničních agentech a kontroly nad jejich činností či ztěžování organizování veřejných akcí až po izolaci a ústup od mezinárodních norem a hodnot ztělesněných v mezinárodních organizacích typu Rady Evropy nebo OBSE, nová legislativa znamená zásadní proměnu pro fungování občanské společnosti v Rusku. Legislativa má za úkol rozdělovat a omezovat manévrovací prostor občanské společnosti, zejména před zářijovými parlamentními volbami.

Ještě důležitější pro Západ je, že Rusko nyní potlačuje prakticky všechny prostředky svobodné výměny názorů, mezilidské kontakty i spolupráci se světem. Všichni jejich účastníci se totiž mohou stát obětí nových pravidel a další položkou na černém spisku ruské vlády. To neplatí pouze pro domácí hráče, ale také pro mezinárodní organizace s pobočkami v Rusku, včetně německých politických nadací a dalších.

Důsledky těchto kroků tvrdě dopadají také na sítě a platformy sdružující aktéry z Ruska a zbytku světa.  Pravidla hry se mění právě teď a před našima očima.

Jak by měla EU reagovat

V tomto kontextu se zdá být Borrellova návštěva a jakékoliv snahy o oteplení vztahů s Ruskem špatně načasované.

Cesta by však mohla mít alespoň určitou hodnotu, pokud by byla chytře proměněna v jasnou manifestaci evropského postoje vůči dění v zemi. K tomu je však zapotřebí vyjádřit jasnou podporu nezávislé občanské společnosti, médiím i akademické obci, které se v poslední době ocitly pod tlakem. Vhodná by byla i fyzická schůzka s jejich zástupci – a nikoli vládou ovládanými důvěrníky. Existuje hned několik způsobů, jak toho lze dosáhnout a mít i symbolický dopad na budoucí vztahy mezi EU a Ruskem.

Jedním z nich je návštěva Sacharovova centra pojmenovaného podle sovětského vědce a disidenta Andreje Sacharova. V roce 2021 oslavujeme jeho 100. narozeniny a navštívit místo připomínající jeho památku a odkaz, ale také nabídnout vzácný bezpečný prostor pro diskuzi, by nebylo jen planým gestem. Sacharovovo centrum je také ideálním místem pro setkání se skutečnými aktéry občanské společnosti a obránci lidských práv, na které Putinův režim cílí nejvíce.

Tato volba by byla logičtější než oficiální debaty s představiteli ruského režimu nebo prezidentské rady pro občanskou společnost a lidská práva, jejichž šéf Valerij Fadějev zpochybnil mírumilovnost všech 5 414 osob zadržených během protestů minulý víkend.

Josep Borrell by měl také jasně hovořit o červených linií pro budoucí evropské angažmá s Ruskem. Například včerejší trest odnětí svobody pro Navalného nebo pokračování represí a kriminalizace pokojných demonstrantů dává tušit, že ruský režim nejeví o vztahy se Západem skutečný zájem. Mnozí na Západě v tomto kontextu navrhovali Borrellovi setkání s Navalným v jeho cele, kam – podle vyjádření evropských lídrů a členských států – ale nepatří.

Vysoký představitel EU by se v Moskvě také mohl ptát svého protějška Sergeje Lavrova na závažné korupční schéma odhalené Navalného týmem v podobě paláce v Gelendžiku. Palácová aféra vyvolala v ruské společnosti značný zájem, a na téměř dvě hodiny trvající vyšetřování s více než 100 milionů zhlédnutí Kreml rozhodně nepodal vyčerpávající vysvětlení.

Ministr Petříček a evropští politici odsoudili zatčení Navalného

Český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček patří mezi ty evropské politiky, kteří jasně odsoudili včerejší zatčení ruského oponenta režimu Alexeje Navalného. Petříček uvedl, že bude chtít věc projednat na nejbližším jednání Rady ministrů zahraničí EU.

Hlavní zprávy především

Existují různé prostředky, jak tuto stěžejní zprávu ruskému režimu předat, ale konečný cíl a poselství by měly být stále stejné.

Evropa nemůže Rusku dělat ústupky v jedné z pěti oblastí, aniž by se pokrok rozvíjel i v těch ostatních. Pokud se Kreml rozhodne omezit kontakty a spolupráci s Evropany, nelze v jiných otázkách dosáhnout výrazného pokroku, a to ani v oblastech potenciálního společného zájmu, kterými jsou například změny klimatu, řešení pandemie COVID-19 či bezpečnostní agenda.

Více za více a méně za méně, jak EU ráda říká v souvislosti s regionem Východního partnerství.

EU by se mohla inspirovat USA a jejich novou administrativou Joea Bidena, která se na jedné straně dohodla s Ruskem na prodloužení nové smlouvy START o dalších pět let, ale na té druhé zůstala důsledná a konzistentní v hlasité kritice porušování demokracie a lidských práv stejně jako agresivního chování Ruska na Ukrajině i jinde ve světě.

Debaty o evropsko-ruských vztazích s námi zůstanou i v nadcházejících týdnech a měsících, kdy bude Evropská rada diskutovat a případně činit budoucí strategická rozhodnutí o svém budoucím postoji vůči Putinovu Rusku.

Stejně jako v minulosti si Rusko bude muset vybrat, zda chce skutečně spolupracovat nebo pokračovat v izolaci a agresi doma i v zahraničí.

A pokud návštěva Josepa Borrella nemá přijít vniveč, musí sloužit jinému účelu, než pouhé normalizaci vztahů s ruským režimem a návratu k obvyklému stavu věci, jak by si Rusko přálo.

EU bude oceňována a uznávána, když se bude zasazovat o své hodnoty a základní principy, na nichž je postavena a které se snaží prosazovat v zahraničí. Pouze tímto způsobem může být EU považována za aktéra, a ne za servilního návštěvníka v nouzi.

Pane Borrelle, máte to ve vlastních rukou, prosím, udělejte tu správnou věc!

Vztah EU-Rusko dostává nové trhliny. Obětí může být plynovod Nord Stream 2

Ruská federace se v posledních týdnech stává čím dál ostřejším trnem v očích EU i jejích zemí. Sami Němci začínají kvůli otravě Navalného zvažovat svůj klíčový projekt plynovodu Nord Stream 2, i když ho dosud označovali za čistě komerční.