Férovější Vánoce v kapse

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

Vánoce spotřeba

© Shutterstock

Nový mobil, tablet nebo něco šikovného do kuchyně. Vánoce jsou za dveřmi a na seznamu dárků pro naše blízké je pravděpodobně i množství elektroniky, která se prostě hodí. Kdo ale aspoň tuší, co všechno bude nosit v kapse spolu s novým mobilem? Ve svém komentáři to přibližuje Viktoria Pokorná.

Zlato, cín, kobalt, nikl, wolfram, tantal a asi 50 dalších vzácných surovin se skrývá v každém chytrém telefonu a jiné elektronice. Díky nim můžeme posílat zprávy, natáčet videa a trávit hodiny na internetu. Tyto nerosty pocházejí z nejrůznějších koutů naší planety – Filipíny, Honduras, Peru, Demokratická republika Kongo, Nikaragua, Kyrgyzstán – a mnohé rozvojové a chudé země jsou na jejich těžbě závislé.

Z přírodního bohatství ale obyvatelé dané země málokdy profitují. Těžbu většinou provozují mezinárodní korporace, a to často bez ohledu na životní prostředí nebo místní lidi, kteří se živí zemědělstvím či rybolovem. Při těžbě dochází ke kácení lesů, záboru úrodné půdy a znečištění vody toxickými látkami. Lidé přicházejí o své živobytí a často jim nezbývá nic jiného než pracovat v nelidských podmínkách v samotných dolech. Děti bohužel nejsou výjimkou.

Čtěte také komentář: Kudy ven ze zákrut spirály spotřeby >>>>

Nechvalně známá je zejména těžba v Demokratické republice Kongo, kde z nerostných surovin profitují různé ozbrojené skupiny. Avšak státy, které se potýkají s negativními důsledky těžby najdeme nejenom v Africe, ale i ve střední a jižní Americe nebo v Asii.

Kyanid ve vodě

Ťian Šan, česky Nebeské hory, jsou v Kyrgyzstánu a ukrývají obrovské nerostné zásoby zlata, které už dlouhá léta těží kanadská společnost Centerra Gold. Kyrgyzský zlatý důl Kumtor je největším dolem v celé střední Asii. Při těžbě se tam používá obrovské množství toxických chemikálií, které se po použití hromadí v nedaleké odpadové nádrži. V roce 1998 se kamion s nákladem dvou tun kyanidu zřítil do místní řeky. Více než 2600 lidí se tehdy přiotrávilo vodou.

S pořizováním stále modernějšího zařízení naše spotřeba narůstá. A s ní bohužel i devastace přírody těžbou, dětská práce v Kongu nebo moc ozbrojených skupin.

Chemikáliemi není ohroženo jen nejbližší okolí dolu Kumtor, ale dokonce i celá střední Asie. Tato oblast se potýká s nedostatkem vody. Jenom dva státy, Tádžikistán a Kyrgyzstán, mají dostatečné zásoby pitné vody, na kterých jsou však závislí i obyvatelé zbylých tří zemí. Populace ve střední Asii se neustále zvyšuje a tím narůstá i poptávka po této cenné tekutině. Celý region je tedy závislý i na vodě z ledovců Nebeských hor. Kdyby došlo k většímu znečištění kvůli těžbě, celá oblast by čelila nebývalé humanitární katastrofě.

Umlčené protesty a provinilá EU

Lidé v Kumtoru se samozřejmě začali bouřit a už léta protestují. Těžební společnost tyto protesty jednoduše ignoruje. Ani kyrgyzská vláda se svých občanů nezastane. Masové protesty v roce 2013 dokonce potlačila policie a několik lidí a aktivistů bylo tehdy zatčeno a posláno do vězení.

Těžba zlata má pro Kyrgyzstán, kde každý třetí člověk žije pod hranicí chudoby, obrovskou ekonomickou hodnotu. Kumtor také zaměstnává asi 2900 lidí a za rok dokáže vytěžit až 18 tun zlata. V roce 2010 tvořilo zlato asi 40 procent exportu a 50 procent průmyslové produkce státu. Na zlatě z Kumtoru ovšem profituje hlavně kanadská společnost a pak několik zkorumpovaných představitelů kyrgyzské vlády.

Zajímavé je také propojení celého případu s Evropskou unií. Ta prostřednictvím své Evropské banky pro obnovu a rozvoj investovala do Centerra Gold a v roce 2010 jí poskytla několikamilionovou půjčku.

Někteří prodejci se už dnes snaží poskytnout svým zákazníkům informace o původu surovin v nabízených výrobcích.

Nejdemokratičtější stát?

Kyrgyzstán, který bývá někdy označován za nejdemokratičtější stát ve střední Asii, neustále brání mezinárodním nevládním organizacím, aby mohly o situaci v dole Kumtor cokoliv zjistit. V roce 2015 vláda nedovolila organizaci Human Rights Watch vstoupit do země. Do okolí Kumtoru se nedostali ani pracovníci CEE Bankwatch Network či Front Line Defenders. Otazníky visí nejenom nad stavem životního prostředí, ale také nad zdravím místních lidí. Navíc se stále častěji objevují zprávy o porušovaní lidských práv. Hovoří se o nelidském zacházení s vězni nebo dokonce o mučení.

Co s tím

Všudepřítomné reklamy nás neustále přesvědčují, co všechno bychom měli mít a s koncem roku je jejich tlak ještě silnější. Namlouvají nám, že s množstvím nových věcí poroste i naše vlastní štěstí. S pořizováním stále modernějšího zařízení naše spotřeba narůstá. A s ní bohužel i devastace přírody těžbou, dětská práce v Kongu nebo moc ozbrojených skupin.

Označení „fairtrade“ už nemusí být jenom na čokoládě, banánech nebo kávě, existuje také například „férové“ zlato.

Co dělat, pokud nechci mít pod stromečkem dárky z pochybných zdrojů, ale taky během celého roku v kapse mobil vyrobený z konfliktních surovin? Nejdřív se zamysleme, co a u koho nakupujeme. Někteří prodejci se už dnes snaží poskytnout svým zákazníkům informace o původu surovin v nabízených výrobcích. Stačí se jednoduše zeptat v obchodě nebo prozkoumat webové stránky daného prodejce.

Označení „fairtrade“ už nemusí být jenom na čokoládě, banánech nebo kávě, existuje také například „férové“ zlato. Můžeme si pořídit i tzv. fairphone, férový chytrý telefon. Stačí se prostě informovat a vyžadovat odpovědi od prodejců i politiků. Ale hlavně: pokud chceme být skutečně ohleduplní k životnímu prostředí a životům lidí ve vzdálených zemích, přemýšlejme především nad vlastní spotřebou. Dvojnásob pak v období, které se stalo synonymem konzumu.

Autorka působí v institutu Glopolis.