EU jde ve vztahu k Číně vlastní cestou

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© EPA

Čím dál více to vypadá, že virtuální summit lídrů zemí EU s prezidentem Číny Si Ťin-pchingem 14. září bude rozhodujícím momentem, píše Fraser Cameron.

Fraser Cameron je ředitelem bruselského think tanku EU-Asia Centre.

Na rozdíl od vlády USA, která vede s Čínou ideologickou válku, se Evropská unie snaží uchovat s Pekingem vztah založený na spolupráci v oblastech, kde je to stále možné.

Podle jednoho vyššího představitele EU byl projev amerického ministra zahraničí Mikea Pompea předminulý týden v Nixonově centru „plný nabubřelosti, ale bez politického obsahu“. Dodal, že EU se nebojí kritizovat Čínu v otázce lidských práv nebo podnikat jisté kroky, jako minulý týden v případě Hong Kongu, ale nevidí jinou možnost než v současné krizi s Čínou úzce spolupracovat.

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis zmínil to stejné 28. července při zahájení již druhého dialogu s Čínou na vysoké úrovni za poslední dva měsíce – „když budeme spolupracovat, zotavíme se daleko rychleji“.

Petříček: EU kvůli pandemii nevnímá Čínu jen jako partnera, ale také jako rivala

Je na čase, aby EU říkala Číně víc otevřeně, co považuje ze svého pohledu za problematické ve vzájemných vztazích. Senátorům ze zahraničního výboru to dnes řekl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).

Dombrovskis a Phil Hogan, eurokomisař pro obchod, se setkali s čínským vicepremiérem Liu Hem, aby projednali dosavadní posun v ekonomických vztazích, především v otázce dlouhotrvajícího vyjednávání o komplexní investiční dohodě.

Hogan uznal, že konkrétně zde došlo k „významnému posunu v otázce rovných podmínek“, ale spousta práce stále zbývá v oblastech přístupu na trh a udržitelného rozvoje.

Pokud jde o přístup na trh, EU požaduje větší reciprocitu a lepší nabídku ze strany Číny v telekomunikačním a počítačovém sektoru, finančních službách, zdravotnictví, biotechnologiích a v oblasti vozidel na „nové energie“. Unie tedy v podstatě chce stejné podmínky, jaké získaly USA v první fázi dohody s Čínou.

V krátkodobějším horizontu Komise usiluje o zrušení omezení na vývoz potravin, které Čína zavedla pod záminkou kontroly koronavirové pandemie.

Jeden z nejspornějších bodů, státní podpora pro průmysl, se kvůli pandemii ještě zkomplikoval. Mnoho unijních zemí investovalo do záchrany svých průmyslů obrovské sumy, což je podle Číny podobné jako její vlastní praktiky státní podpory. Odpověď ze strany EU, že se jedná pouze o dočasná opatření, zanechává na tvářích čínských vyjednavačů ironický úsměv.

Finální část vyjednávání se bude muset soustředit také na udržitelný rozvoj. Pro EU to znamená, že Čína by měla přijmout řadu mezinárodních environmentálních a pracovních úmluv. Byla by tak vyslyšena obava Evropského parlamentu, že v čínských pracovních táborech jsou zneužívány etnické minority k výrobě zboží.

Vedle diskusí o investiční dohodě 28. července se EU a Čína věnovaly také regulatorním otázkám v oblasti finančních služeb, včetně spolupráce v zeleném financování, tzv. posouzení rovnocennosti, a mezinárodní role eura a čínského jüanu.

Široká shoda panovala na potřebě spolupracovat, a to i na půdě WHO a WTO, v zájmu zajištění koordinované reakce na zdravotní i ekonomickou krizi.

Dokud nedojde k uzavření investiční dohody, EU kvůli tlaku některých členských států neukončí jednání o Strategické agendě pro spolupráci 2025, na které Číně záleží.

Čínská diplomacie v praxi: Nejprve cukr, poté bič, ukazuje studie. Cesta na Tchaj-wan ale ČR neublíží

Na počátku týdne proběhl „videosummit“ mezi EU a Čínou. Jeho výsledek nepřekvapí – EU se k Pekingu postavila kriticky, zároveň ale vyzdvihla důležitost vzájemných vztahů. Nová studie ale ukazuje, že čínská politika si žádá tvrdší přístup. Cesta na Tchaj-wan může být prvním krokem.

Další virtuální summit lídrů EU včetně německé kancléřky Angely Merkelové s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem je naplánovaný na 14. září. Stále více to vypadá, že půjde o rozhodující moment. Bude chtít prezident Si obchodní válku vedle USA i s EU? V Bruselu i Berlíně vsází na to, že ne, a místo toho se bude snažit dosáhnout dohody.

Pozice EU vůči Číně je i přes kritiku poměrně jasná. Unie zavede bezpečnostní opatření, jak je vidět z nedávných rozhodnutí v otázce 5G sítí a screeningu investic, a zároveň bude pokračovat ve zdůrazňování svých obav v otázce lidských práv.

K ideologické konfrontaci ani k „odpoutání“ od Číny ale nedojde. Oficiálním cílem je nadále dokončení vyjednávání o investiční dohodě do konce roku a organizace velkého osobního summitu v závěru německého předsednictví EU.

V takový výsledek doufá Angela Merkelová, ale vzhledem k politické citlivosti v očích Trumpovy vlády k takovému summitu pravděpodobně dojde až po amerických prezidentských volbách. Jak řekl jeden unijní představitel, „doufejme, že v tu dobu už budeme v pozici, kdy se můžeme posunout k nové kapitole diskusí o Číně s Bidenovou vládou“. Mezitím půjde EU ve vztahu k Číně svou vlastní cestou.

Kdo jiný než Merkelová. Německé předsednictví chce Unii vyvést z krize

Najít kompromis okolo rozpočtu a záchranných plánů EU, dohlédnout na další fázi brexitu, zajistit reformu migrační politiky. To a mnohem více má v „úkolníčku“ německé předsednictví Rady EU, které začíná ve středu. S velkým jménem se zároveň pojí velká očekávání.