Češi mají v Evropské službě pro vnější činnost dost diplomatů, ale málo těch důležitých

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© European Union, 2019

Na začátku prosince, společně s novou Komisí, nastoupil do role vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku bývalý španělský ministr zahraniční Joseph Borell. Jeho ambicí je efektivnější zahraniční politika EU. K tomu mu bude napomáhat i Evropská služba pro vnější činnost (ESVA), kde pracují i Češi. Jak si v ní stojí?

Podle nejnovějších údajů je Česká republika jedinou zemí, která je v ESVA reprezentovaná adekvátně. Česká populace představuje v rámci EU 2,1 % obyvatel, což zhruba odpovídá jejímu zastoupení v rámci ESVA. V předcházejících letech bylo české zastoupení dokonce lehce nad touto hodnotou. To by mohlo naznačovat průměrnou až lehce nadprůměrnou úspěšnost českých kandidátů, a tedy i české vlády při prosazování vlastních kandidátů. Dostupná čísla je však potřeba chápat v kontextu.

Hodnocení celkového zastoupení České republiky v rámci ESVA je dobrým příkladem toho, že uvádění dat bez souvislostí může vést k zavádějícím závěrům. Mírná nadreprezentovanost českých občanů v ESVA totiž není nic výjimečného. Většina států EU je v ESVA zastoupena nadměrně. V roce 2018 se jednalo o 18 zemí z 28. Je to na úkor několika velkých států, které jsou zastoupeny méně. Po většinu doby existence služby se jednalo zejména o Německo, Polsko nebo Spojené království.

Kde má Česko zájmy, nemá „své“ evropské diplomaty

Ačkoli jsou diplomati vázáni svěřenými mandáty, nejsou to stroje bez myšlenek. Sami mohou něco ovlivnit, píše ve svém komentáři ředitel výzkumného centra AMO Vít Dostál.

Tento trend se odráží i na zastoupení členských států na pozicích AD. Ti představují přibližně čtvrtinu všech zaměstnanců a tvoří management, podílí se na důležitých rozhodnutích, realizaci přijatých politik a formování služby organizace. Stručně řečeno, jsou to v ESVA ti důležitější. I na těchto pozicích je většina států reprezentovaná nadměrně, a to opět včetně České republiky. Když se ale zaměříme na srovnání dat pro Českou republika s daty podobně velkých členských států, české zastoupení z něj vychází početně i poměrově jako nejslabší (s výjimkou roku 2015, kdy mělo Maďarsko slabší zastoupení než ČR). Ve srovnání s Rakouskem byla nadměrnost zastoupení v roce 2017 třetinová, ve srovnání se Švédskem dokonce pětinová. V konkurenci ostatních států EU v této oblasti tedy Česká republika patří mezi ty spíše méně úspěšné.

Zdroj: Asociace pro mezinárodní otázky

Pozitivním zjištěním naopak je, že máme relativně hodně zástupců mezi diplomaty, které členské státy do ESVA vysílají. Diplomaté z členských států musí tvořit mezi 33–40 % všech zaměstnanců ESVA. České republice se stabilně daří diplomaty vysílat.

Kamenem úrazu je však zastoupení Čechů na pozicích v rámci středního a vyššího managementu. Tam Česká republika znatelně a dlouhodobě pokulhává. Při srovnání s dvěma českými zástupci v roce 2018 ukazuje zastoupení Rakouska (7) nebo Švédska (16) na vskutku signifikantní rozdíl. Češi tak mají výrazně menší vliv na směřování ESVA než silněji zastoupené státy. Lze vypozorovat, že méně zástupců mají ve vyšším a středním managementu ESVA státy přistoupivší roku 2004, a to samé platí i pro naše zástupce na pozicích vedoucích delegací EU.

Česká republika a její občané by měli využít potenciál, jaký ESVA nabízí. Příležitost získat unikátní zkušenost z práce v prostředí unijní diplomacie. Příležitost získat přístup k exkluzivním informacím a neformálním postupům, ze kterých může česká diplomacie čerpat po skončení mandátů svých zástupců v ESVA. Příležitost navázat kontakty a vztahy v oblastech, ke kterým se lze dostat jen obtížně. Příležitost prezentovat českým prostředním determinované vidění mezinárodních vztahů. Je to ale hlavně příležitost aktivně převzít spoluzodpovědnost za realizaci zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, jejíž jsme nedílnou součástí, ačkoliv se tak ne vždy cítíme.

Autorkou je Anežka Fuchsová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).