Zločincům se komplikuje cesta do EU, úřady budou moct lépe prověřit žadatele o víza

© EPA-EFE/ANTONIO BAT

Kdo chce do Evropy, nesmí představovat nebezpečí. Na takovém principu funguje evropský vízový systém již od roku 2011. Brusel se nyní rozhodl systém posílit tak, aby byl evropský prostor volného pohybu bezpečnější, než kdy dřív.

Pokud chce občan třetí země vstoupit na území schengenského prostoru, musí požádat o vízum na ambasádě či konzulátu daného členského státu. Tam také odevzdá své biometrické údaje – tedy otisk všech deseti prstů a digitální fotografii. Jedině tak může získat povolení ke vstupu.

Diplomatická zastoupení si nyní budou moci žadatele o vízum lépe prověřit. Poslanci Evropského parlamentu totiž schválil úpravu vízového informačního systému. Pokud tedy žadatel o vízum do Evropy bude mít prohřešek v jakémkoli z členských států EU, úředníci vydávající povolení o něm budou vědět.

„Díky navrhovanému bezpečnostnímu vylepšení unijního systému na udělování víz budou všechny ambasády schopny posoudit žádosti občanů třetích zemí o vízum do Schengenu oproti bezpečnostním záznamům v databázích EU o spáchaných zločinech nebo pohřešovaných osobách,“ vysvětlil český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

„Tato automatická kontrola by měla zaručit, že lidé využívající více identit nebudou mít šanci se do EU dostat. Díky povinné identifikace držitelů víz na základě biometrických údajů zaznamenaných v jednotné databázi by se navíc měla uzavřít možnost zneužívat dlouhodobá víza k ilegálnímu překročení unijních hranic,“ doplnil poslanec.

Evropská unie jedná o migrační dohodě s Tuniskem a Libyí

Evropská unie vyjednává s Tuniskem o uzavření dohody, která by pomohla snížit počty migrantů výměnou za ekonomickou pomoc. Hotová by měla být do konce tohoto roku. Podobná jednání vede Brusel i s Libyí.

Zatímco dosud se kontrolní systém týkal jen krátkodobých pobytů, nově bude obsahovat i záznamy žadatelů, kteří chtějí v Evropě setrvat dlouhodobě, například kvůli studiu či práci.

Systém bude evidovat i děti

Další novinkou je rozšíření systému na děti mladší 12 let, které se dosud do vízového informačního systému hlásit nemusely. Evropská unie se však rozhodla to změnit, databáze by totiž mohla pomoci najít pohřešované děti a odhalit jejich pašeráky.

Stanoven bude i horní věkový limit. Do vízového informačního systému nebudou muset dávat otisky prstů lidé starší 75 let.

EU se shodla na posílení azylové agentury, řízení s migranty se má zefektivnit

Státy Evropské unie se dnes dohodly s Evropským parlamentem na posílení pravomocí azylového úřadu, které má zefektivnit řízení s žadateli o azyl.

Záznamy s otisky prstů a fotografiemi žadatelů o víza budou nově otevřené i policejním složkám a Europolu. Těm se tak usnadní pátrání po zločincích či pohřešovaných osobách. Dosud používané tištěné fotografie pak nahradí digitální obrázky ve vysokém rozlišení, které umožní databázím porovnávat obličeje žadatelů.

Největší reforma systému

Vízový informační systém pro občany třetích zemí mířících do EU funguje od roku 2011. Systém obsahuje jak biografické údaje, jako je jméno, pohlaví či věk, tak i biometrické údaje, tedy otisky prstů a fotografii.

Změny schválené Evropským parlamentem představují podle zpravodaje legislativy, portugalského europoslance Paula Rangela, největší reformou od vzniku systému. Na jeho úpravě pracovaly evropské instituce tři roky.

„Vízový informační systém bude efektivnější a užitečnější nástroj, který usnadní práci úřadům, policii i konzulátům,“ prohlásil Rangel.

Frontex nezvládá svou roli, rozpočet pohraniční stráže EU má přitom výrazně nabobtnat

Evropský účetní dvůr zjistil, že agentura Frontex nefunguje efektivně a pravděpodobně nezvládne ani své budoucí úkoly. Pokračuje navíc vyšetřování okolo jejího nevhodného zacházení s migranty.

V roce 2019 přijaly ambasády zemí EU zhruba 17 milionů žádostí o krátkodobé vízum. Loni to byly pouze 3 miliony kvůli restriktivním opatřením spojeným s pandemií covid-19. O víza žádají nejčastěji občané Ruska, Číny, Turecka a Indie.