Za utrpení lidí v Sýrii nese hlavní odpovědnost syrský režim, shodli se ministři zahraničí EU

© Shutterstock.com

Cílem útoku spojenců v Sýrii bylo zabránit syrskému režimu v dalším používání chemických zbraní k zabíjení vlastních občanů. Tak zní jeden ze závěrů dnešního setkání ministrů zahraničí členských zemí EU.

Evropská unie dnes jednoznačně odsoudila pokračující a opakované používání chemických zbraní syrským režimem, včetně posledního údajného útoku ze 7. dubna v Dúmě. Shodli se na tom dnes v Lucemburku ministři zahraničí bloku, podle kterých měly sobotní vzdušné útoky USA, Francie a Británie na zařízení související se syrským programem chemických zbraní jediný cíl, jímž bylo zabránit syrskému režimu v dalším používání těchto zbraní k zabíjení vlastních občanů.

Členské země EU podle přijatých závěrů ministerské schůzky podporují veškeré snahy bránící používání chemických zbraní. Tyto závěry uvádějí, že chemické zbraně opakovaně používal jak režim prezidenta Bašára Asada, tak teroristická organizace Islámský stát (IS).

„Syrský režim nese hlavní odpovědnost za katastrofální humanitární situaci a utrpení lidí v Sýrii,“ uvedli ministři v závěrech své dnešní schůzky.

Útok v Dúmě, při němž 7. dubna zahynulo několik desítek lidí, byl podle EU hrubým porušením mezinárodního práva a „urážkou lidské slušnosti“. Trojice západních států reagovala v sobotu nad ránem operací proti objektům souvisejícím se syrským programem chemických zbraní nedaleko Damašku a Homsu.

Ministři zahraničí EU: Syrský režim nese hlavní odpovědnost za katastrofální humanitární situaci a utrpení lidí v Sýrii.

Ministři zahraničí dnes zopakovali přesvědčení EU, že řešení roky se vlekoucí syrské krize musí být politické, protože žádné vojenské řešení neexistuje. Evropská unie dlouhodobě podporuje snahy OSN a jejího zmocněnce pro Sýrii Staffana de Mistury, příští týden se například v Bruselu koná rozsáhlá mezinárodní konference o budoucnosti země.

Unie ale upozornila, že politické řešení se vzdaluje. Syrský režim, podporovaný Ruskem a Íránem, totiž své vojenské operace od loňského roku zesílil, a to bez ohledu na civilní oběti. Unie tak dnes důrazně odsoudila všechny útoky na civilisty a civilní infrastrukturu, včetně nemocnic a škol. Vyzývá také všechny strany konfliktu k příměří a k tomu, aby umožnily práci humanitárních pracovníků a evakuace zraněných.

Nové sankce vůči Rusku EU zatím nechystá

Ministři zahraničí bloku dnes ale nenásledovali Spojené státy a v závěrech jednání se nezmínili o možnosti nových sankcí vůči Rusku, které patří mezi hlavní opory Asadova režimu. Upozornili ale, že EU bude zvažovat další sankční opatření vůči syrskému režimu a zdůraznili, že Unie a její členské státy se budou společně snažit a zasazovat o potrestání těch, kdo v syrském konfliktu porušovali mezinárodní právo.

EU žádá, aby všechny strany konfliktu a speciálně syrský režim, zajistily ve všech částech země neomezený, plný a trvalý přístup k potřebným, ať jsou kdekoliv, v souladu s mezinárodním humanitárním právem

Situaci v Sýrii dál podle unie zkomplikovala turecká vojenská operace v severozápadní části země, která donutila opustit domovy velký počet lidí.

13 milionů lidí potřebuje pomoc

Evropská unie dnes vyzvala Rusko, Írán a Turecko, tedy země, které garantují plnění dohody z Astany, aby zajistily ukončení bojů a umožnily přísun humanitární pomoci v Sýrii, který je nyní často blokován.

„To musí skončit. EU žádá, aby všechny strany konfliktu a speciálně syrský režim, zajistily ve všech částech země neomezený, plný a trvalý přístup k potřebným, ať jsou kdekoliv, v souladu s mezinárodním humanitárním právem,“ uvedli dnes ministři zahraničí evropského bloku.

Závěry dnešní schůzky upozorňují v této souvislosti zvlášť na zhoršující na situaci ve východní Ghútě, v Idlibu a po turecké operaci také v Afrínu a okolí. Pomoc v Sýrii podle Unie potřebuje přes 13 milionů lidí, přes šest milionů muselo opustit domov a okolo tří milionů je v pasti v jen těžko přístupných oblastech.

Unie odsoudila, že v bojích je jako zbraň používáno hladovění obyvatelstva či jeho násilné vysídlování, oboje může být pokládáno za válečný zločin či zločin proti lidskosti.