Vztah EU-Rusko dostává nové trhliny. Obětí může být plynovod Nord Stream 2

© EPA

Ruská federace se v posledních týdnech stává čím dál ostřejším trnem v oku EU i jejích členských zemí. Sami Němci začínají kvůli otravě Navalného zvažovat svůj klíčový projekt plynovodu Nord Stream 2, i když ho dosud označovali za čistě komerční.

Tradičně komplikovaný vztah mezi Evropou a Ruskem zažil v poslední době dvě nové zkoušky. První představují zpochybňované běloruské volby a tvrdá reakce proti demonstrantům ze strany režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, kterému k nelibosti Evropanů přislíbil pomoc se stabilizací situace v zemi ruský prezident Vladimir Putin. K tomuto případu se přidává otrava ruského opozičníka Alexeje Navalného, jehož léčby se ujali Němci.

Případy demonstrují, jak složité je shodnout se na společném postoji Evropské unie vůči Rusku a případných sankcích, a že prim stále hrají národní zájmy jednotlivých členských zemí, především těch velkých a silných.

„Na jedné straně tu máme Polsko či Pobaltské státy, jejichž vztah s Ruskem je bezesporu napjatý. Na druhé straně Německo, které s Ruskem pěstuje strategické spojenectví především v energetické oblasti, ale podporuje zachování některých sankcí. A nakonec země jako Francie či Maďarsko, které usilují o blízké vztahy a sankce vnímají jako překážku na cestě k nim,“ prohlásil europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR) s tím, že politika EU je kompromisem těchto přístupů, což se projevuje formou měkkých a opatrných sankcí.

Další sankce na Rusko budou možné až po vyšetření otravy, říká Komise

Další sankce Evropské unie na Rusko mohou být uvaleny až poté, co vyšetřování odhalí, kdo je odpovědný za otrávení ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, řekl dnes mluvčí Evropské komise. Rusko pro sankce nevidí důvod.

Vondra si prý nedělá iluze, že Rusko bude v dohledné době jako Západ. Realistická vize podle něj je, že se bude ještě dlouho řídit pravidly mocenské politiky 19. století a Evropě nezbývá než to akceptovat a přizpůsobit tomu svou politiku.

„Nicméně EU by měla trvat na dodržování alespoň minimálních standardů, například toho, že politické oponenty netrávíme. V případě Běloruska bychom se měli vyhnout geopolitickému přetahování s Ruskem, ale rozhodně vyjadřovat sympatie všem, kteří si o osudu země chtějí rozhodnout sami směrem k větší svobodě,“ podělil se o svůj pohled Vondra, který zastával pozice českého ministra pro evropské záležitosti, obrany i zahraničí.

EU chce uvalit sankce na čtyřicet lidí spojených s režimem běloruského prezidenta Lukašenka

Diplomacie Evropské unie navrhla seznam čtyř desítek lidí spojených s režimem běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, na něž chce evropský blok kvůli nedávným prezidentským volbám a následnému potlačování opozičních protestů uvalit sankce. ČTK to dnes sdělily dva diplomatické zdroje.

Německé energetické dilema

Kancléřka Angela Merkelová po potvrzení německých lékařů, že byl Navalnyj otráven, nešetřila nezvykle ostrými výrazy. „Informace o pokusu o vraždu jednoho z lídrů ruské opozice jsou šokující. (…) Šlo o snahu umlčet ho. Jménem celé německé vlády to co nejsilněji odsuzuji. (…) Objevily se vážné otázky, které pouze ruská vláda může a musí zodpovědět,“ uvedla.

Na Merkelovou s ráznějšími výzvami směrem k Rusku navázali kromě lídrů dalších evropských zemí nebo šéfa NATO také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a unijní „ministr zahraničí“ Josep Borrell. To naznačuje, jak velký vliv na společnou zahraniční politiku EU (nejen vůči Rusku) Německo má.

„Vliv Německa na společnou politiku EU považuji za nesporný, na druhou stranu se jedná jen o verbální deklarace, jakýsi zdvižený prst, s nímž se Putin docela dobře vyrovná. Dokud Německo s vidinou svých klimatických cílů bude posilovat svou i celoevropskou závislost na ruském plynu, nedá se očekávat, že taková zostřená rétorika povede k více rozhodnému jednání,“ poznamenal Alexandr Vondra.

Německý ministr Maas vyzval Rusko, aby se podílelo na vyšetřování otravy Navalného

Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval Moskvu, aby spolupracovala na vyšetřování otravy ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Prohlásil to dnes před začátkem dvoudenního neformálního zasedání ministrů zahraničních věcí zemí EU.

Právě otázka dodávek ruského plynu do Evropy se však kvůli kauze dostává více napovrch, a to konkrétně v případu nedokončeného plynovodu Nord Stream 2.

Jak vysvětlil expert na ruskou energetickou politiku v Evropě Martin Jirušek z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity, na straně Německa byla dlouhodobě patrná snaha o oddělení projektu od současných špatných vztahů Ruska a Západu. Německá podpora prý přetrvávala i po uvalení sankcí ze strany USA, a dalo se předpokládat, že Němci uvnitř Unie využijí svoji váhu k obraně před americkým nátlakem.

„Po otravě Navalného se ovšem napětí zvyšuje, a to i na německé politické scéně. Odpor vůči projektu je zřejmý napříč politickým spektrem, včetně vládních stran,“ poznamenal Jirušek. Dodal, že Angela Merkelová zatím dostavbu plynovodu striktně odděluje od sporů, které její země či jiní spojenci s Ruskem mají. Nově nicméně ministr zahraničí Heiko Maas a ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová naznačili, že současná situace by mohla mít dopad i na projekt plynovodu.

„Prozatím to vypadá jen jako rétorická figura, nicméně už samotné spojení projektu s kauzou Navalnyj je významnou změnou a ukazuje, že ani německá podpora nemusí být bezpodmínečná,“ doplnil odborník.

Investoři ztrácejí trpělivost

Diskuse o pozastavení stavby plynovodu Nord Stream 2 se objevují nejen v Německu, ale také ve Finsku. Jak upozorňuje server EURACTIV.com, Finsko, na rozdíl od Švédska, Dánska a Pobaltských zemí, vnímalo stavbu plynovodu vždy jako ryze komerční projekt. Vzhledem k okolnostem by ale Finové mohli svůj postoj k plynovodu přehodnotit a vzít v potaz i jeho politickou dimenzi.

The Capitals: Otrava Navalného ohrožuje dostavbu plynovodu Nord Stream 2

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Politická rovina představuje však jen jednu část problémů nového plynovou. Výraznější, byť méně nápadnou překážkou, může být podle Jiruška ztráta trpělivosti společností, které se na výstavbě podílejí. Zástupci Uniper podle něj již v polovině srpna prohlásili, že projekt by mohl být zrušen, pokud budou problémy s dostavbou tváří v tvář dalším sankcím přetrvávat.

„Pokud se z projektu jedna či dokonce více společností stáhne, bude to znamenat výrazné finanční komplikace a zvýšený tlak na Gazprom samotný. Bez účasti soukromých investorů by pak byl hlavní argument proponentů, že se jedná o čistě komerční projekt, mnohem hůře udržitelný,“ vysvětlil Jirušek.

Otrava Alexeje Navalného tak může mít spíš nepřímý vliv. „Znejišťuje investory, a i když se skutečný dopad teprve ukáže, jisté v tuto chvíli je, že dokončení plynovodu Nord Stream 2 se výrazně zkomplikovalo,“ shrnul současnou situaci odborník.

Dostavba plynovodu Nord Stream 2 bude mít asi zpoždění, dokončení komplikuje Dánsko

Stavba plynovodu Nord Stream 2, který by měl být dokončen do konce letošního roku, bude možná o několik měsíců zpožděna kvůli problémům při zajišťování nutných povolení v Dánsku.