Vůdce běloruské opozice žádá pro svou zemi politiku „cukru a biče“

Alexandr Milinkievič, leader běloruské opozice

EU by měla vůči autoritářskému režimu v Bělorusku důsledně praktikovat politiku cukru a biče. To je správná cesta k podpoře demokratičnosti tamního státního zřízení. V exkluzivním rozhovoru pro EurActiv to řekl opoziční lídr Alexandr Milinkevič.

Týden po zatčení několika představitelů tamní opozice do Bruselu přijel bývalý opoziční kandidát na běloruského prezidenta Alexandr Milinkevič. Spolu s ním přicestovala předsedkyně Svazu Poláků v Bělorusku (SPB) Andzelika Borys. Organizace SPB reprezentuje na 400 tisíc příslušníků polské menšiny v Bělorusku, Lukašenkův režim ale SPB neuznává. Borys byla minulý týden dokonce na několik hodin zatčena (EurActiv 17.2.2010).

Během čtyřdenní návštěvy v Bruselu se Milikevič a Borys setkali s předsedou Evropského parlamentu Jerzym Buzkem, šéfem Evropské lidové strany (EPP) Wilfriedem Martensem a novým eurokomisařem pro rozšíření a politiku sousedství Štefanem Fülem.

„Rezoluce Evropského parlamentu jsou nezbytné, ale nestačí,“ prohlásil Milinkevič. EP 24. února odsoudil zásah běloruské policie proti aktivistům ze Svazu Poláků v Bělorusku. Europoslanci vyzvali Minsk, aby přestal porušovat demokratické principy a vyzvali k ukončení podobných represí.

Unijní zákonodárci ale o této rezoluci ještě nehlasovali. Socialisté totiž požadovali, aby EP do Běloruska nejprve poslal skupinu, která zjistí fakta celého zásahu a situaci vyhodnotí. Hlasování o rezoluci se očekává v průběhu března. „Další věc, kterou potřebujeme, je jasný přístup Evropské komise,“ řekl Milinkevič, podle kterého by Unie měla praktikovat přístup „krok za krokem“. „Vždy když Komise učiní vstřícný krok poskytnutím finančních prostředků, mělo Bělorusko učinit vstřícný krok na poli demokracie a lidských práv,“ prohlásil.

S takovým úmyslem EU přijala Bělorusko do projektu Evropské politiky sousedství a později také do Východního partnerství s podmínkou, že běloruský stát realizuje podstatné demokratizační a ekonomické reformy tak, aby se tato „poslední evropská diktatura“ přiblížila evropským hodnotám.

Východní partnerství je polsko-švédskou iniciativou, která byla spuštěna během českého předsednictví v květnu 2009. Jejím cílem je přiblížit šest postkomunistických států – Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu – směrem k Evropské unii.

Držitel Sacharovovy ceny Evropského parlamentu ale mluví o nedostatečném pokroku Běloruska. „Zatímco došlo k propuštění politických vězňů, tři další aktivisté byli zatčeni z politických důvodů,“ prohlásil. „Pokud Lukašenko chce získat respekt u evropských lídrů, pak musí dosáhnout pokroku na poli demokracie a lidských práv,“ myslí si Milinkevič.

Pro parlamentní shromáždění Euronest Milinkevič řekl: „Nemůžeme do tohoto programu vstoupit zadním vchodem.“

V rezoluci z prosince 2009 europoslanci tvrdí, že „Bělorusko dostane pozvánku na plnohodnotnou účast ve shromáždění Euronest (…) hned, jak proběhnou svobodné a spravedlivé volby do běloruského parlamentu.“

Na poznámky některých členů EP, že Milinkevič přijel do Bruselu převážně na přání polských europoslanců, opoziční lídr odpověděl, že „Polsko je pro Bělorusko myšlenkovou základnou, neboť je naším nejbližším sousedem. Podporuje nás ale také mnoho dalších států a politických osobností.“

„Jsem rád za každé setkání s (…) lidmi, kteří se o naše téma zajímají,“ dodal Bělorus.

Plné znění rozhovoru ve francouzštině najdete zde.