Vlivu autoritářských států čelí i Evropský parlament, brání se úspěšně

© European Union, 2021

Snaha autoritářských režimů ovlivnit dění uvnitř Evropské unie není žádnou novinkou. Každá z jednotlivých institucí Unie je vůči těmto vlivům jinak náchylná. Evropský parlament (EP) je z tohoto hlediska ohrožen méně než ostatní, mimo jiné díky své transparenci.

V současnosti jsou vlivové operace autoritářských mocností spojovány především se sociálními sítěmi, které slouží jako ideální prostředí pro vedení dezinformačních kampaní. Aktéři však získávají vliv v EU i skrze jednotlivé politiky a političky, například ty v Evropském parlamentu.

„Tyto operace se mohou projevovat jako snaha diskreditovat, vydírat, uplácet, manipulovat nebo jinými způsoby ovlivňovat jednotlivé europoslance a europoslankyně, nebo jiné významné nevolené úředníky,“ uvedl Šimon Pinkas z Prague Security Studies Institute (PSSI) při on-line debatě uspořádané právě PSSI. Cílem operací je přitom vynutit od unijních zákonodárců určitý druh hlasování, především v otázkách přijímání rezolucí týkajících se autoritativních režimů.

Například koncem dubna Evropský parlament hlasoval o rezoluci, která se ostře vymezovala vůči Rusku. Europoslanci kritizovali Rusko za chování na Ukrajině, uvěznění opozičního lídra Alexeje Navalného a také za útok na muniční sklady ve Vrběticích v roce 2014. Proti přijetí rezoluce se vyslovily frakce krajní pravice a krajní levice, které jsou tradičně vůči Rusku méně kritické.

Europoslanci se ohradili proti ruské agresi, vyzvali k vyhošťování ruských diplomatů a dalším sankcím

Europoslanci schválili rezoluci k Rusku, ve které odsoudili jeho agresivní jednání vůči Evropě a Ukrajině včetně útoku na muniční sklad ve Vrběticích. Vyzvali ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů, dalším sankcím i vyloučení Rosatomu ze staveb elektráren v Evropě.

Jen pár týdnů předtím se členské státy rozhodly o uvalení dalších sankcí vůči Rusku. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat, Rusko totiž zakázalo osmi činitelům EU vstup na jeho území. Mezi sankcionovanými osobami přitom byla evropská komisařka Věra Jourová a také předseda Evropského parlamentu David Sassoli (S&D).

Snažit se ovlivnit Radu je výhodnější

Evropský parlament však většinou nebývá primárním cílem vlivových operací autoritářských zemí a dalších aktérů. Jedním z důvodů je, že nedisponuje zákonodárnou iniciativou a jeho pravomoci jsou mnohdy omezené. Svou strukturou je také pro vnější pozorovatele poměrně komplikovaný. Z tohoto hlediska je pro takové aktéry výhodnější snažit se ovlivnit jednotlivé ministry zasedající v Radě EU, která rozhoduje v otázkách zahraniční a bezpečností politiky jednomyslně. Odpor jednoho státu tak stačí k tomu, aby nebyla přijata opatření, jakými jsou například sankce. Rada EU navíc trpí výrazně menší transparencí nežli EP.

Pro autoritářské mocnosti je také téměř nemožné ovlivnit EP přes extrémistické skupiny, které se v něm nachází a jsou těmto mocnostem nakloněny. Upozorňuje na to i nová studie, za kterou stojí maďarský think tank Political Capital.

„Politický mainstream je velmi silný a extrémy … jsou v zásadě marginalizovány, a poté se reálně nepodílí na rozhodování, nemají tolik křesel, ani takovou sílu, aby opravdu ovlivňovaly legislativu, kterou Evropský parlament schvaluje,“ dodal během debaty analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček.

Orbánův Fidesz hledá v Bruselu nové spojence. Tusk varuje před proputinovským blokem

Maďarský premiér Viktor Orbán míchá politickými kartami celé Evropy. Po odchodu z Evropské lidové strany hledá jeho strana Fidesz nové spojence napříč hranicemi. Pokud se jí podaří najít šest partnerů, může založit zcela novou politickou frakci v Evropském parlamentu.

Skulinou jsou volby a členství v institucích

I přesto, že extrémistické skupiny nemají jako celek v EP velkou sílu, jejich jednotliví členové mají možnost dostat se na významné pozice v rámci různých dalších institucí Unie. To jim zajišťuje přístup k citlivým informacím, které následně mohou být k užitku právě autoritářským režimům, jimž jsou někteří europoslanci či europoslankyně, případně celé jejich politické skupiny, nakloněni.

Další skulinou, jak uvedla v debatě šéfredaktorka serveru EURACTIV.cz Aneta Zachová, jsou volby do EP. „Vliv autoritářských režimů mohl být spatřován v tom, že již před volbami vznikaly jakési koalice národních stran, které už byly od počátku nějakým způsobem navázané na vybrané autoritářské režimy,“ prohlásila Zachová.

EU a vnější bezpečnost: Obrana, diplomacie a role Unie ve světě

Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?

EP nemá v zahraniční politice EU velké pravomoci a náleží mu pouze možnost vydávání nezávazných rezolucí. Mimoto však může EP trestat skrze komisi zkoumající jejich integritu samotné europoslance a europoslankyně, kteří by zneužívali svých pravomocí, a tím také zamezit vlivu autoritářských mocností skrze tyto jednotlivce.

Dalším nástrojem je například Rejstřík transparentnosti. Jedná se o databázi lobbistů, kteří se za zištným účelem snaží ovlivnit legislativní proces v rámci EU. Existence takové databáze opět snižuje možnost skrytí zájmů těchto subjektů, a tak i jejich vliv.

Budoucnost zahraniční politiky EU

Jak uvádí již zmíněná studie, v rámci Evropského parlamentu panuje víceméně shoda na tom, že snahu autoritářských režimů prosazovat své vlivy v Unii je třeba řešit určitými opatřeními. Jablkem sváru však je konkrétní podoba takových opatření. Zároveň má EP ze samotných principů zahraniční politiky EU poměrně omezené možnosti reagovat.

Nejenže má EP v zahraniční politice malé pravomoci, ale navíc i ochota jednotlivých europoslanců a europoslankyň pravomoci Unie v této oblasti navyšovat je nízká. Dlouhodobě se řeší především možnost změny hlasování z jednomyslného na hlasování kvalifikovanou většinou (QMV), a to alespoň v některých komponentech zahraniční politiky, například při uvalování sankcí. To by umožnilo tvrdší zásahy proti vlivovým operacím ze stran autoritářských režimů. Pro zavedení QMV se však vyslovilo pouze okolo 50 procent poslanců.

Reforma zahraniční politiky EU je v nedohlednu. Váhavou pozici Česka nejspíš nezmění ani Piráti

Zahraniční politika Evropské unie je podle některých kritiků příliš svázaná jednomyslným hlasováním, změnit to se ale v dohledné době asi nepodaří. Otázkou také je, jestli by většinové hlasování nezažehlo mezi státy ještě větší spory.

Nicméně, i tak se dá v politice očekávat posilování role EP. Může například do budoucna vyvíjet nátlak na Evropskou komisi či na Radu EU za účelem donutit je k razantnějšímu postupu vůči autoritářským aktérům.