Víkendové volby v Turecku nemusí vyhrát Erdoğan

© pixabay

Ačkoliv je jasné, že si první pozici zajistí nejen prezidentova strana, ale i on sám, Recep Tayyip Erdoğan nakonec nemusí přesvědčit nadpoloviční většinu tureckých voličů. V druhém kole by se potom 8. července střetl se svým největším rivalem.

Parlamentní a prezidentské volby, které proběhnou v neděli 24. června, jsou podle některých těmi nejdůležitějšími v moderní historii Turecké republiky. Ačkoliv je jasné, kdo z politiků má v zemi navrch, výsledky nedělního plebiscitu by mohly tuto neohroženost alespoň symbolicky podlomit.

Jestliže by se prezidentské volby v červenci dostaly kvůli nejednoznačnosti v první části do druhého kola, průzkumy naznačují, že by Erdoğan poměrně jasně zvítězil. Situace se ale bude ještě vyvíjet, jelikož v minulosti turečtí voliči dokázali výrazně překvapit.

Kromě Recepa Tayyipa Erdoğana se o prezidentskou pozici bude ucházet dalších pět kandidátů. Z hlediska počtu hlasů bude nejdůležitějším zejména výsledek Meral Akşenerové, předsedkyně nové İyi Parti, která má velké šance zaujmout konzervativní a nacionalistické voliče, a tím obrat současného prezidenta o cenné hlasy. Její strana se totiž před nedávnem odštěpila od nacionalistů ze strany MHP, která dnes s erdoğanovci tvoří Republikánskou koalici.

Největší šance stát se oponentem současného prezidenta v druhém kole má však místopředseda největší opoziční strany CHP, Muharrem İnce. Bývalý učitel fyziky si za necelé dva měsíce podmanil voliče sympatizující s opozicí. Jeho vtipné, ostré a přiléhavé projevy, cílené na ty nejkonkrétnější z Erdoğanových přešlapů, očarovaly miliony.

Hlavním oponentem současného prezidenta je místopředseda největší opoziční strany CHP, Muharrem İnce.

Prezident už na İnceho podal za jeho výroky podnět k soudu a trestní a občanská žaloba jsou už na cestě. (O několik dní později podala k soudu na úřadujícího prezidenta stížnost i İnceho strana CHP).

V parlamentní části voleb je jasné, že vládní strana AKP získá 24. června nejvyšší počet hlasů. Rozdělení parlamentních křesel ale bude záležet na tom, jestli vysokou desetiprocentní hranici na vstup do parlamentu překoná pro-kurdská strana HDP. Jak naznačuje video uniklé ze setkání vládní strany, Erdoğan udělá vše pro to, aby se mladá strana prezidentského kandidáta Selehattina Demirtaşa do parlamentu nedostala. „Pokud HDP klesne pod práh volitelnosti, bude to znamenat, že se ocitneme v mnohem lepším postavení“ připomínal na stranickém setkání prezident.

„Vy víte, kdo je kdo… Jestliže naši zástupci ze sousedství nevědí, kdo je kdo, měli by odstoupit. Budete mít seznam voličů pro každou volební urnu a budete vykonávat speciální práci,” nabádá Erdoğan k “jasnému označování” voličů na uniklém videu, které tureckou společnost rozrušilo.

Obavy o spravedlivé volby

Předběžná zpráva mise OBSE, která vyšla v polovině června, upozorňuje na některé nestandardní postupy volební komise a zákonodárců. Nejdůležitější oblastí, kterou podle OBSE může narušit demokratický volební proces, je skutečnost, že Turecko zůstává bezmála dva roky ve výjimečném stavu. Podle zákona mohou vládní dekrety a rozhodnutí guvernérů během voleb dokonce ještě více omezit základní svobody. Už dnes například tato rozhodnutí omezují svobodu shromažďování, svobodu projevu a i svobodu pohybu, a to zejména na východě a jihovýchodě země, připomínají pozorovatelé.

Pochybné je i rozdělení volebních obvodů, které bylo pozměněno minulý rok. V zemi totiž platí proporcionální volební systém, přičemž na jeden volební obvod připadá od jednoho až po 35 poslaneckých křesel v šestisetčlenném parlamentu. Ústřední volební komise „bez veřejné konzultace“ přerozdělila křesla na základě schváleného předpisu, který však „negarantuje rovnost při hlasování“, tvrdí OBSE.

Prezidentský kandidát Selahattin Demirtaş sedí ve vazbě. Kvůli obviněním z podpory terorismu mu hrozí trest odnětí svobody ve výši 183 let.

Velké množství volebních místností bylo přemístěno nebo sloučeno, což zasáhne téměř 144 tisíc potenciálních voličů v šestnácti provinciích. Ústřední volební komise navíc přehodnocovala přemístění několika místností i po zákonem stanoveném termínu 24. května. Vzhledem k tomu, že jde o regiony s převážně kurdským obyvatelstvem, mezinárodní pozorovatelé a hlavně opoziční kurdská strana považují tento krok za snahu snížit volební účast v této oblasti.

„Je statisticky nepravděpodobné, aby mohl kterýkoliv kandidát, který přijde o podporu turecké kurdské populace – asi pětiny z 81 milionů obyvatel – a odmítne jejich žádost o mír, vyhrát,“ napsal z vězeňské cely pro The New York Times prezidentský kandidát Selahattin Demirtaş. Kvůli obviněním z podpory terorismu čeká na svůj soud ve vazbě na severozápadě země, ve městě Edirne. Hrozí mu trest odnětí svobody ve výši 183 let. Svých předvolebních mítinků se Demirtaş zúčastnit nemohl.

Během třinácti dnů mezi 7. a 19. červnem, kdy mohly v 60 zemích světa hlasovat až tři miliony Turků, bylo také zaznamenáno několik podezřelých incidentů. Bulharská televize bTV například informovala o tom, že v poslední době přijížděly autobusy z Turecka plné voličů narozených v Bulharsku. Autobusy s voliči nebyly ani výjimkou ani v jiných zemích.

Objevují se zprávy o imámech, kteří požádali své spoluvěřící, aby přísahali na Korán, že budou volit „naší stranu“.

Obyvatelé byli rozhořčeni i zprávami o tom, že někteří voliči žijící mimo Turecko mohli ve volbách hlasovat i  vícekrát, jestliže je například volební komise nestihla do systému zapsat.

Turečtí občané se ale i obávají manipulace s hlasy přímo ve volebních místnostech v Turecku.  Zprávy například hovoří o imámech, kteří požádali své spoluvěřící, aby přísahali na Korán, že budou volit „naší stranu“.

Pozorovatelé OBSE upozorňují na to, že ústřední volební komise vytiskla až 154 milionů volebních lístků. Tedy o 37 milionů víc, než je počet potřebných lístků. Manipulace s nimi vyvolávají otazníky už po několikáté. Naposledy minulý rok v den referenda o změně ústavy ústřední volební komise zrušila pravidlo, na základě kterého měl mít každý volební lístek oficiální razítko.

Opozice tvrdí, že komise tehdy započítala k výsledkům víc jak 1,5 milionů neorazítkovaných lístků. S téměř padesátimilionovou účastí v referendu byl přitom rozdíl ve výsledku referenda necelých 1,4 milionů hlasů.

Europoslanci turecké volby monitorovat nebudou.

Evropské instituce se na víkendové volby v Turecku nebudou dívat pod takovým drobnohledem, jak tomu bylo v minulosti. Evropský parlament totiž zrušil připravovanou pozorovatelskou misi europoslanců a také informoval o tom, že výsledky nebude ani komentovat.

Turecko je stále oficiální kandidátskou zemí pro vstup do EU. Vyjednávání jsou ale už od listopadu 2016 pozastavené právě rozhodnutím europarlamentu. Kandidátský status může zemi podle negociačních dohod odejmout pouze Evropská rada a to jenom po jednomyslném schválení všemi členskými státy.