Více než 80 europoslanců žádá odstoupení Borrella z postu šéfa unijní diplomacie. Mezi nimi je i osm Čechů

Rusko může čelit novým sankcím Evropské unie, neboť jeho režim je stále více autoritativní a odmítá dialog. V debatě s europoslanci to dnes řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, jehož cestu do Moskvy z minulého týdne část zákonodárců zkritizovala. Borrellův projev před plénem europarlamentu byl výrazně ostřejší, než jeho smířlivá prohlášení před cestou a v jejím průběhu.

Někteří europoslanci požadovali jeho rezignaci za to, že v Moskvě nereagoval na slovní výpady ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova či na vyhoštění trojice evropských diplomatů z Ruska. Další poslanci vyzývali k jednotnému ráznějšímu postupu vůči Kremlu členské státy EU, jejichž rozdílný přístup je podle nich větším problémem než Borrellovo vystoupení v Rusku.

„Ruský režim je na cestě k autoritářství a nemilosrdně to ukazuje na aféře Navalný,“ prohlásil dnes Borrell s odkazem na uvěznění ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, které již dříve odsoudily členské státy i europoslanci. Borrell dodal, že hodlá sám navrhnout možné postihy, které by zároveň reagovaly na ruské dezinformační kampaně a kybernetické útoky.

„Prostor pro občanskou společnost a svobodu projevu se dále zmenšuje a zdá se, že není téměř žádná možnost vývoje demokratických alternativ,“ prohlásil Borrell, který dnes vůči Moskvě volil dosud nejostřejší slova od svého nástupu do funkce před více než rokem.

Výzva k odstoupení šéfa unijní diplomacie

Borrellova cesta sklidila u části europoslanců silnou kritiku. Na osm desítek z nich podepsalo otevřený dopis adresovaný šéfce unijní exekutivy, ve kterém tvrdí, že Borrell v Moskvě „výrazně poškodil pověst“ EU.

Španělský socialistický politik podle nich nehájil pozici Unie ve chvílích, kdy Lavrov hovořil o „klamání“ či o „kulturní aroganci“ unijních lídrů v případu Navalného, jehož propuštění Unie požaduje. Když se během společné tiskové konference Borrell dozvěděl, že Rusko vypovědělo trojici evropských diplomatů, měl podle poslanců zareagovat okamžitým ukončením návštěvy, neučinil však nic.

Poslanci v dopise iniciovaném někdejším estonským ministrem obrany Rihem Terrasem vyzvali Ursulu von der Leyenovou k odvolání Borrella. Výzvu podepsalo k dnešnímu dni podle jeho informací celkem 81 europoslanců zejména z pobaltských zemí, Polska či Česka. Stranicky se jedná zvláště o zástupce frakce Evropské lidové strany (EPP), frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a několika členů frakce Renew Europe.

Výzvu podpořilo také celkem 8 českých europoslanců. Další poslanci Evropského parlamentu, nejen v českých barvách, se mohou ještě připojit. Terras plánuje poslat dopis předsedkyni Komise zřejmě v pondělí.

„Na tuto cestu se bohužel bude vzpomínat kvůli tomu, že snížila důvěryhodnost Evropské unie… Mohla by ale také být signálem k probuzení,“ prohlásil dnes slovenský liberální europoslanec Michal Šimečka, který stejně jako řada dalších moskevskou návštěvu kritizoval. V souladu s dalšími kolegy dodal, že EU potřebuje pro vyjednávání s Ruskem páku v podobě sankcí.

„Jednotná“ Unie

Borrell, který je zároveň místopředsedou EK, má však v případě ruské cesty oporu v šéfce Komise von der Leyenové.

Za Borrella se dnes postavil také předseda Evropské rady Charles Michel, který řídí summity šéfů států a vlád členských zemí bloku. „EU se nenechá zastrašit,“ uvedl Michelův mluvčí s tím, že postoj Ruska při Borrellově návštěvě byl agresivní.

Dnes za šéfem unijní diplomacie stála také značná část zejména levicově smýšlejících europoslanců. Například šéfka europarlamentních socialistů Iratxe Garcíaová viděla jeho cestu do Moskvy zcela jinak, než kritičtí kolegové.

„Měli bychom ocenit jeho odvahu hájit evropskou pozici a mluvit v Moskvě o Navalném a o lidských právech,“ prohlásila dnes s tím, že její frakce za Borrellem bezvýhradně stojí.

„Potřebujeme jednotný přístup, ne ústupky s vědomím rizik, které Rusko představuje pro naši bezpečnost,“ řekla socialistická členka EP Kati Piriová, podle níž Borrell byl a je svázán nejednotou členských států.

Šéf unijní diplomacie před cestou do Moskvy nechtěl hovořit o možném rozšíření sankcí jako o reakci na přístup ruských úřadů k Navalnému a zdůrazňoval, že chce dát šanci jednání. Po cestě, kterou řada diplomatů hodnotí jako fiasko, prohlásil, že EU bude muset vyvodit z ruského jednání důsledky včetně možných sankcí.

K sankcím mají váhavý přístup například Německo, které usiluje o dostavbu plynovodu Nord Stream 2 vedoucího z Ruska. Jednoznačnou podporu dosud neměly ani z Francie, Maďarska či některých dalších zemí. Právě členské státy přitom o sankcích musejí jednomyslně rozhodnout, k čemuž budou mít podle Borrella příležitost projevit politickou vůli ministři zahraničí na jednání 22. února.

EU již za Navalného otravu v říjnu uvalila sankce na šest ruských činitelů. Europoslanci dnes navrhovali, aby Borrell nový návrh zaměřil nejen na lidi spojené s jeho případem, ale i na oligarchy blízké Kremlu. Někteří stejně jako dříve navrhli také zastavení stavby zmíněného plynovodu, s nímž však nesouhlasí Berlín.