Válka na Ukrajině nutí EU napumpovat více peněz do obrany

© EPA-EFE

Ruská invaze na Ukrajinu podnítila významné změny v připravované vojenské strategii EU, tzv. Strategickém kompasu. Jedním z pilířů budou i dodávky zbraní do zahraničí. Amnesty International upozorňuje, že tady musí Unie našlapovat opatrně.

Návrh zbrusu nového strategického dokumentu EU dostali ministři zahraničí členských zemí na stůl loni v listopadu, dlouho předtím, než Rusko napadlo Ukrajinu. Konečný návrh by měli lídři EU přijmout v březnu během francouzského předsednictví v Radě EU.

„Návrat války do Evropy, stejně jako velké geopolitické posuny, jsou výzvou pro naši schopnost prosazovat naši vizi a hájit naše zájmy,“ uvádí revidovaný 41stránkový návrh dokumentu, který získal EURACTIV.com.

„Nepřátelštější bezpečnostní prostředí od nás vyžaduje, abychom udělali obrovský skok vpřed a zvýšili naši kapacitu a ochotu jednat, posílili naši odolnost a zajistili solidaritu a vzájemnou pomoc,“ píše se v dokumentu.

EU chce být bezpečnostní gigant. Nejdřív se ale musí shodnout, kdo je pro ni hrozbou

Evropská unie se rozhoduje o tom, jakou roli chce do budoucna hrát na světové bezpečnostní scéně. Hrozby i rivalové se neustále vyvíjejí a dosavadní nástroje evropského bloku začínají zaostávat. Na stole proto leží tzv. Strategický kompas.

„Jazyk síly“

Původní návrh se setkal s kritikou, že zmínka o hrozbě z Moskvy nezahrnovala konkrétní specifika, jako jsou vojenské hrozby, zneužití dodávek energií a hybridní útoky.

Některé východoevropské členské státy navíc tvrdily, že má-li se EU stát geopolitickou těžkou váhou, musí hrát bezpečnostní roli nejen v Africe, ale také ve svém východním sousedství.

V důsledku toho, a kvůli eskalaci situace na Ukrajině, EU v plánech nově zakotvila silnější podporu pro své východní partnery, a to i v bezpečnosti a obraně.

Nový návrh ztělesňuje posun v rétorice a strategii, který EU dává najevo hned od prvního dne ruské invaze na Ukrajinu 24. února, a zdůrazňuje, že blok je „jednotnější než kdy dřív“.

„Jsme odhodláni bránit evropský bezpečnostní pořádek,“ stojí v návrhu.

Až se tento týden sejdou lídři EU na neformálním summitu v Paříži, očekává se, že budou vedle války diskutovat právě i o tomto plánu.

EU a vnější bezpečnost: Obrana, diplomacie a role Unie ve světě

Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?

Rusko středem pozornosti

„Podporou Ukrajiny, která čelí ruské vojenské agresi, prokazujeme bezprecedentní odhodlání obnovit mír v Evropě společně s našimi spojenci a partnery,“ uvádí se v pozměněném návrhu.

Dokument hluboce odsuzuje jednání Moskvy jako „nevyprovokované a neoprávněné“ a výslovně odkazuje také na ruskou vojenskou agresi v Gruzii v roce 2008, nezákonnou anexi Krymu v roce 2014 a podporu ozbrojených separatistických skupin v ukrajinském regionu Donbas.

Tyto akce ukazují, že „ruská vláda se aktivně snaží obnovit a rozšířit své sféry vlivu“.

Dokument varuje také před tím, že Rusko je připravené použít „nejvyšší úroveň vojenské síly“, a to bez ohledu na mezinárodní či humanitární práva. Vojenskou sílu navíc kombinuje s hybridními nástroji, kybernetickými útoky, manipulací a vměšováním do cizích informačních kanálů. Strategický kompas pak upozorňuje i na ruský „energetický nátlak a agresivní jadernou rétoriku“.

EU se odvolává na „základní zásady, na nichž je postavena evropská bezpečnost, zakotvené v Chartě OSN a zakládajících dokumentech OBSE, včetně Helsinského závěrečného aktu a Pařížské charty“.

Všechny tyto právní dokumenty – jejichž těžištěm je územní celistvost států a hranic, zdržení se hrozby silou nebo použití síly a svoboda zemí zvolit si nebo změnit své bezpečnostní uspořádání – byly v případě Ukrajiny Ruskem zpochybněny.

„O těchto zásadách nelze vyjednávat ani je revidovat či nově interpretovat,“ zdůrazňuje dokument.

Všemi změnami se navíc nyní táhne důraz na „jednotu“ a „solidaritu“ ve vztazích EU s partnery a podobně smýšlejícími zeměmi v rámci G7, NATO a OSN.

„V této souvislosti je naše strategické partnerství s NATO a kolektivní obrana, kterou spojencům poskytuje, pro naši euroatlantickou bezpečnost důležitější než kdy jindy,“ uvádí se v návrhu.

Odkazuje se v něm také na „další dějiště, jako jsou Libye, Sýrie, Středoafrická republika a Mali, [kde] se Rusko rovněž zapojuje a oportunisticky využívá krizí, včetně využívání dezinformací a žoldnéřů, jako je skupina Vagnerovců“.

Lepší obrana. Ať to stojí, co to stojí

Nedávná mobilizace Evropského mírového nástroje (EPF) byla pro EU další radikální „změnou paradigmatu“ v oblasti obrany. Blok se rozhodl upustit od „tabu“, které pro něj představovalo použití vlastních zdrojů na dodávky „smrtících zbraní“ třetím zemím.

Unijní smlouvy evropskému bloku zakazují, aby využíval svůj víceletý rozpočet k financování vojenských nebo obranných operací.

Podle nových plánů tak bude EU využívat mimorozpočtový finanční instrument „Evropský mírový nástroj“ (EPF) se stropem 5 miliard eur, který může být použit na poskytování vojenské pomoci.

„Prostřednictvím Evropského mírového nástroje může EU rychle poskytnout důležitou pomoc partnerům, například poskytnout vojenské vybavení, které často doplňuje výcvik misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU,“ uvádí se v přidané pasáži.

„Lze tak rovněž zvýšit obranyschopnost partnerů v okamžiku krize, jako v případě balíčku pomoci na podporu ukrajinských ozbrojených sil při obraně jejich území a obyvatelstva před nevyprovokovanou a neoprávněnou agresí,“ píše se dále.

The Capitals: Klíčem k dodávkám zbraní na Ukrajinu je Polsko

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

Pokud jde o výdaje na obranu, v novém návrhu se uvádí, že „je naléhavě nutné vynakládat více a lépe“ v koordinaci mezi členskými státy a na úrovni EU.

Do poloviny roku 2022 blok „vymezí cíle pro zvýšení a zlepšení výdajů na obranu“, přičemž Evropská komise bude pověřena vypracováním dalších pobídek pro společné investice.

Jeden takový krok EU nedávno uskutečnila, když unijní exekutiva navrhla zrušení daně z přidané hodnoty (DPH) při nákupu obranného vybavení vyrobeného v Evropě, aby tak podpořila společné zbrojní projekty.

Oproti předchozímu návrhu nová verze zdůrazňuje „naléhavou potřebu zajistit, aby se podstatně zvýšila vojenská mobilita našich ozbrojených sil v rámci Unie i mimo ni“.

Konkrétně jmenuje posílení „dopravní infrastruktury dvojího užití v rámci transevropské dopravní sítě s cílem podpořit rychlý a bezproblémový přesun vojenského personálu, materiálu a vybavení pro operační nasazení a cvičení, a to v úzké spolupráci s NATO a dalšími partnery“.

Podle návrhu chce EU do konce roku 2022 rovněž zahájit analýzu schopnosti dopravní infrastruktury EU zajistit krátkodobé rozsáhlé přesuny a do roku 2025 dokončit zdokonalení a harmonizaci přeshraničních postupů.

Lidská práva především

EU má nad Ruskem morální převahu v tom, že se drží základních hodnot jako mezinárodní právo, demokracie a lidská práva. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) na ně nesmí zapomínat ani ve svých budoucích bezpečnostních a obranných plánech.

„Jakkoli EU jako blok reaguje na tento katastrofický obrat událostí, ochrana lidských práv musí být jádrem všech jejích politických rozhodnutí,“ uvedla za AI Irena Hůlová.

Platí to i pro společné dodávky zbraní skrze EPF, které jsou pro Evropskou unii novinkou. „Jak EU, tak členské státy musí zajistit, aby všechny dodávky byly legální a byly v souladu s kritérii lidských práv stanovenými ve společném evropském postoji, Smlouvou o obchodu se zbraněmi (ATT) a vnitrostátním právem,“ doplnila Hůlová.

Podle Hůlové je potřeba zajistit, aby s sebou dodávky nenesly riziko, že budou použity ke spáchání nebo usnadnění závažného porušování mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv. Zvláštní pozornost se pak prý musí věnovat tomu, aby nedocházelo k odklonům dodávek během transferů ručních palných a lehkých zbraní na Ukrajinu, tedy aby nekončily v nesprávných rukou.

V tomto ohledu se nabízí srovnání s přítomností západních vojenských jednotek a techniky v Afghánistánu. Výzbroj určená pro afghánskou armádu se v řadě případů nakonec ocitla v rukou nepřátelské strany, tedy Talibánu.

EU chce svět, který ctí lidská práva. Páky na to má, jsou ale omezené

Evropská unie chce být globálním lídrem v ochraně lidských práv. Alespoň to si vytyčila ve své aktuální lidskoprávní strategii. Je ale evropský blok dostatečně silný na to, aby přiměl světové země k dodržování lidských práv či zákazu trestu smrti?