Válečné zločiny musí skončit. Ukrajinu obnovíme, slibují lídři EU

© European Union, 2022

Vrcholní představitelé evropské sedmadvacítky se setkali v Bruselu, aby se domluvili na dalším postupu vůči ruské agresi. Na čem se dohodli? Server EURACTIV.cz přináší shrnutí.

Premiér Petr Fiala má za sebou náročný den. Ve čtvrtek 24. března jej čekaly v Bruselu hned dva summity lídrů. V sídle NATO nahradil českého prezidenta Miloše Zemana a reprezentoval zemi při jednání se svými aliančními partnery. Setkal se i s americkými prezidentem Joem Bidenem. Toho měl možnost vidět i později večer na summitu Evropské rady, kde se setkal se svými protějšky z unijní sedmadvacítky. K summitu se vzdálené připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Fiala jel na summit poreferovat o své nedávné cestě do Kyjeva, kterou absolvoval spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a slovinským premiérem Janezem Janšou. Ostatní evropské lídry pak vyzval k tomu, aby vyslali na Ukrajinu další signál a znovu zdůraznili, že evropské dveře jsou této bojem zmítané zemi otevřeny.

Přestože původní závěry summitu, na kterých se musí dohodnout všech 27 lídrů, ukrajinskou cestu do Evropy nezmiňovaly, nakonec se do nich tento apel propsal. Co konkrétního první den summitu přinesl?

Odsouzení agrese

Premiéři a prezidenti jednoznačně odsoudili ruské tažení proti Ukrajině, „Válečné zločiny musí okamžitě skončit. Odpovědné osoby i ti, kteří jim napomáhají, budou pohnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem,“ uvádí se v závěrech čtvrteční Evropské rady. V závěrech mimo jiné zdůraznili nutnost zajištění humanitární pomoci Mariupolu a dalších obléhaných měst.

„Evropská rada důrazně vyzývá Rusko, aby civilistům, kteří uvázli ve všech dalších válečných zónách, bezodkladně zaručilo bezpečný průchod do jimi zvoleného cílového místa, aby okamžitě propustilo všechny rukojmí, zajistilo nepřetržitý přístup pro poskytování humanitární pomoci a vytvořilo humanitární koridory,“ vyzvali lídři.

Evropské dveře otevřeny

Další významný bod jednání se nesl v duchu evropské perspektivy pro Ukrajinu. Vrcholní představitelé zemí EU potvrdili, že Ukrajina může postoupit blíže k nim, jak se již dohodli na nedávném summitu ve Versailles.

„Evropská unie stojí za Ukrajinou a jejími obyvateli a Evropská rada znovu potvrzuje Versailleské prohlášení a uznává evropské ambice a evropskou volbu Ukrajiny v souladu s dohodou o přidružení. Evropská rada opětovně vybízí Komisi, aby předložila stanovisko v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv,“ píše se v závěrech summitu.

Sankce

Na nových konkrétních sankcích vůči Rusku či Bělorusku se lídři EU nedohodli. Zdůraznili však, že jsou připraveni pracovat na „zalepení“ stávajících děr, skrze které mohou sankcionovaní lidé a entity přísná opatření obcházet.

„Evropská unie již přijala významné sankce, které mají obrovský dopad na Rusko a Bělorusko, přičemž zůstává připravena odstranit nedostatky a zaměřit se na existující i potenciální případy obcházení, jakož i urychleně přikročit k dalším koordinovaným důrazným sankcím vůči Rusku i Bělorusku, jimiž Rusku účinně znemožní v agresi pokračovat,“ shodli se premiéři a prezidenti.

Sankce v oblasti energetiky nebyly tématem. Energetická bezpečnost se však bude diskutovat během pátečního setkání, které na včerejší Evropskou radu naváže.

Trest za válku: Jak jde čas s protiruskými sankcemi

Rusko si už za agresi na Ukrajině vysloužilo celou řadu méně či více tvrdých sankcí, trestu se nevyhnulo ani Bělorusko. Server EURACTIV.cz přináší přehled dosavadních postihů.

Uprchlíci

Evropská rada ve čtvrtek večer jednala také o vlně uprchlíků, která míří do Evropy. Lídři se shodují v tom, že EU musí pomáhat nejen na Ukrajině, ale také členským státům, do kterých Ukrajinci míří.

„(Evropská rada) vyzývá rovněž k urychlenému dokončení práce na nedávných návrzích Komise na podporu členských států, aby bylo pro uprchlíky a jejich hostitele zajištěno rychlé uvolnění finančních prostředků EU, a vybízí Komisi, aby pracovala na dalších návrzích, jež v této souvislosti podporu EU posílí,“ uvedli lídři ve svém společném prohlášení.

Další apel mířil na samotné členské státy, které mají s podporou Evropské komise vypracovat pohotovostní plány pro řešení uprchlické vlny. Evropská rada pak také uznala velké úsilí členských států bezprostředně zasažených přílivem Ukrajinců. Mezi nimi je i Česká republika.

Obnova Ukrajiny

Válkou zdecimovaná Ukrajina se podlé evropských politiků může spolehnout na pomocnou ruku Bruselu. Kromě stabilních dodávek elektřiny a plynu slíbila EU Ukrajině finanční pomoc, která má vést k její obnově.

„Evropská rada proto souhlasí se zřízením Svěřenského fondu solidarity pro Ukrajinu, vybízí mezinárodní partnery, aby se zapojili, a vyzývá k bezodkladnému zahájení příprav,“ píše se ve čtvrtečním dokumentu.

Lídři pak vyzvali k uspořádání mezinárodní dárcovské konference. Její uspořádání by mohla mít na starosti Česká republika, která bude v druhé polovině roku 2022 předsedat Radě EU.

Summit se pak shodl také na tom, že stojí za Moldavskou republikou. Ta se nachází v sevření Rumunska a Ukrajiny a nyní čelí velké migrační vlně. Zároveň nedávno stejně jako Ukrajina požádala o přijetí do EU.