V EU skončila ruská státní média. O cenzuře nemůže být řeč, shodují se experti

© EPA-EFE/MAXIM SHIPENKOV

EU minulý týden zakázala vysílání ruské státní stanice Russia Today a šíření obsahu serveru Sputnik. „Evropská unie je zcela jistě v informační válce s Ruskem. Je smutné, že si to její představitelé uvědomili až za cenu mnoha mrtvých civilistů,“ zní od expertů.

Nařízení přijaté Radou EU s okamžitou platností pozastavilo činnost ruského serveru Sputnik a televizní sítě Russia Today (RT). Jedná se o další z mnoha bezprecedentních sankcí, které EU přijala v reakci na Ruskou agresi vůči Ukrajině.

Důvodem blokování Sputniku a RT je jejich „zásadní význam pro prosazování a podporu agrese proti Ukrajině a destabilizaci sousedních zemí“ a mělo by vést k posílení odolnost EU vůči hybridním hrozbám, včetně dezinformací. Právě ty ruská propaganda využívá k cílenému klamání veřejnosti.

„Slova mají v dnešní válce velkou váhu,“ řekla dříve Ursula von der Leyenová. „Tento zcela nepřijatelný útok na svobodnou a nezávislou zemi je předmětem masivní propagandy a dezinformací. Nedovolíme obhájcům Kremlu, aby dál chrlili jedovaté lži ospravedlňující Putinovu válku.“

Omezení Sputniku a RT však také provází řada kontroverzí, jako jsou obavy z omezování svobody slova nebo z precedens cenzury do budoucna.

Žádná média, ale nástroj propagandy

O omezování svobody slova podle oslovených expertů ale nejde.

„Je nutné podotknout, že se jedná o prokazatelně státní nebo na ruský stát napojená média, která nemají s objektivitou nic společného a vysílají pouze jednostrannou ruskou propagandu,“ uvedla česká vědkyně a expertka na strategickou komunikaci a public relations Denisa Hejlová. Vzhledem k tomu, že tato propaganda doprovází bezprecedentní vojenskou agresi Ruska na suverénní stát, je tento krok Evropské unie pochopitelný.

Sputnik a RT nejsou a nikdy nebyly zpravodajskými kanály, upozornil Vít Kučík, mluvčí občanského hnutí Čeští elfové, které bojuje proti cizím dezinformačním kampaním na českém internetu. „Nikdy nedělaly [Sputnik a RT] žurnalistiku v původním slova smyslu, byly nástrojem, kterým se režim Ruské federace snažil dosahovat svých zahraničně-politických cílů.“

Pluralita médií v EU tak podle něj nijak neutrpěla, je stále stejně široká a opoziční hlasy mohou stále stejně šířit své myšlenky. Podstatou svobody slova je, že každý může hlásat vlastní názor a není za to perzekuován, nikoli nárok na distribuci svého názoru.

EU nezvládá reagovat na šíření propagandy

V evropské politice je sice tento zákaz přelomovým krokem, ale nikoli na poli svobody slova nebo plurality médií, ale na poli obrany proti nepřátelským dezinformačním kampaním cizí mocnosti, doplnil Kučík.

Dosud EU postupovala vůči Rusku jen velice opatrně, změna přišla až s invazí, řekl serveru EURACTIV.cz Dominik Presl z Asociace pro mezinárodní otázky „Evropská unie chce nyní Rusko viditelně potrestat. Zákaz působení ruských médií v EU je pak jedním z těchto kroků, na podobné úrovni jako např. ekonomické sankce,“ popsal.

Proč však blokování prokazatelně dezinformačních médií přichází až nyní, je i otázka schopnosti EU reagovat na vnější hrozby. „Evropská unie je zcela jistě v informační válce s Ruskem již dlouhá léta. Je smutné, že jsi to její představitelé uvědomili až za cenu mnoha mrtvých civilistů,“ upozornila Hejlová.

Již dříve EU vytvořila skupinu takzvanou East Stratcom, jejímž úkolem bylo ruskou propagandou bojovat a vyvracet její lži, podle Hejlové je ale bohužel „špatně řízená a dosti neschopná“.

„Máslo na hlavě mají také další představitelé EU, včetně eurokomisařky Věry Jourové, která nedokázala dostatečně reagovat na negativní důsledky šíření ruské propagandy na sociálních médiích a jejich vlastníky regulovat a postihovat,“ dodala.

Ruská média působí v EU dlouhodobě

Jedním z hlavních problémů, které s ruskou propagandou a dezinformacemi souvisí, je dlouhodobost působení ruských médií. Sputnik a RT sloužily jako jedny z hlavních bran, kterými ruská demagogická propaganda proudila do evropského kyberprostoru a dál se rozlévala do stovek dezinformačních webů, které její narativy přejímaly, vysvětlil Kučík.

Roky nerušených dezinformačních kampaní vytvořily v mnoha zemích EU – a v České republice obzvláště – komunity pravidelných konzumentů tohoto toxického obsahu, kteří podle Kučíka občas žijí jakoby v jiné, pokřivené realitě různých konspiračních teorií.

„Tento fenomén nesouvisí výhradně s Ruskem, ale ruský režim byl zatím jediný, kdo toho fenoménu byl schopen v masivním a dlouhodobém měřítku využít proti zemím EU,“ zdůraznil.

„Publikum RT a Sputniku je v Evropě relativně malé. ČR je v tomhle paradoxně výjimka a český Sputnik má poměrně velký dosah,“ popsal Presl. Přestože to však jsou hlavně diváci a čtenáři ruských médií, kterých se zákaz dotýká, jejich vztah k EU se kvůli omezení nejspíš výrazně nezhorší. Čtenáři ruských médií totiž nedůvěřovali EU již předtím, obě média navíc na bruselské instituce dlouhodobě útočí.

„Toto omezení se dotkne především ruských a ruskojazyčných sledujících, fanoušků prezidenta Putina a hrstky odborníků a akademiků,“ shrnula Hejlová.

Dostatečné právní odůvodnění

Kromě kontroverzí by ale odstřihnutí Sputniku a RT žádná negativa přinášet nemělo. „Evropský mediální prostor je velmi robustní a jeden z nejliberálnějších na světě, polarizační dezinformační kampaně jej uměle negativně deformovaly.“

„Negativních důsledků odpojení ruských propagandistických médií je opravdu pramálo,“ souhlasí Hejlová. „Podstatné je pouze, aby toto rozhodnutí bylo právně dobře odůvodněné a neznamenalo precedens pro jiné případy, kdy nejde o vojenskou agresi.“

Zablokované weby dlouhodobě silně poškozují českou společnost, řekl Presl. Zároveň je však nutné, aby se ke krokům, jako je blokace médií, přistupovalo v demokratické společnosti s maximální opatrností.

Větší potenciální problém se podle jeho názoru nachází na národní úrovni, kde došlo k blokování soukromých dezinformačních webů, které nemají žádnou oficiální spojitost s Ruskou federací.

Problematické je podle něj v takovém případě hned několik věcí. Původní rozhodnutí o zablokování učinilo soukromé sdružení, ne stát. Ten zároveň nemá žádný zákon, který by stanovoval, za jakých podmínek může přistoupit k zablokování webů i bez rozhodnutí soudu.

„Stanovujeme tím precedent, že je možné omezit v případě ohrožení svobodu slova, ale neabsolvovali jsme žádnou společenskou debatu o tom, jakou by to mělo mít podobu, zda to skutečně chceme udělat nebo jak se budeme chovat v podobném případě v budoucnu,“ popsal.

EU musí zlepšit svou odolnost

Josep Borrell i Věra Jourová v úterý na zasedání Evropského parlamentu uvedli, že je naléhavě zapotřebí, aby EU posílila boj proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím. Poslanci budou ve středu hlasovat o návrhu usnesení, který zahrnuje postupy, jak zahraničním útokům čelit i jak jim předcházet. Navrhuje mimo jiné sankční režim či osvětové kampaně.

„Evropská unie se určitě snaží tyto záležitosti koordinovat, ale podcenila a dlouhodobě podceňuje to, co kritizujeme – boj s dezinformacemi,“ řekl europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP, KDU-ČSL).

Válka dává Unii lekci i v kyberbezpečnosti. Útoků bude přibývat

Ukrajina se stala epicentrem ruských kybernetických operací. EU proto vyslala na pomoc do země elitní kyberbezpečnostní jednotku. A Evropský parlament chce v reakci na konflikt posílit také ochranu vlastního digitálního prostoru.