Unijní země se neshodly na sankcích proti Bělorusku, blokuje je Kypr

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská v Evropském parlamentu, 21.9.2020 © EPA

Ani osobní jednání vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské s ministry zahraničí Evropské unie dnes nedopomohlo ke schválení sankcí proti Bělorusku.

Navzdory tlaku zejména z pobaltských států či výzvám europoslanců a nevládních organizací ministři nepřesvědčili pro souhlas se sankcemi Kypr. Ten na oplátku požaduje shodu na tvrdším přístupu vůči turecké těžbě u svých břehů, což řada států odmítá.

Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka stále trvá šance na přijetí sankcí během unijního summitu začínajícího ve čtvrtek.

„Ačkoli je tu jasná vůle přijmout sankce, požadované jednomyslnosti se nám nepodařilo docílit,“ řekl novinářům po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Španělský politik uznal, že neschopnost shodnout se na potrestání lidí odpovědných za běloruské volební manipulace a násilné potlačování opozičních protestů nabourává důvěryhodnost EU.

EU chce uvalit sankce na čtyřicet lidí spojených s režimem běloruského prezidenta Lukašenka

Diplomacie Evropské unie navrhla seznam čtyř desítek lidí spojených s režimem běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, na něž chce evropský blok kvůli nedávným prezidentským volbám a následnému potlačování opozičních protestů uvalit sankce. ČTK to dnes sdělily dva diplomatické zdroje.

Kyperský ministr Nikos Christodulidis před jednáním řekl, že jeho země sankce podporuje, nechce však, aby Unie měřila dvojím metrem a netrestala vedle porušování lidských práv v Bělorusku také narušování územní suverenity svých členských zemí. Kypr podle diplomatů požaduje, aby EU rozšířila současný rámec sankcí za průzkumnou tureckou těžbu u kyperských břehů o několik jedinců a subjektů. Mezi unijními zeměmi na tom však s ohledem na citlivou otázku vztahů s partnerskou zemí v NATO není jednoznačná shoda.

„Věřím, že je to pouze odklad o několik dní,“ řekl českým novinářům Petříček, podle něhož by sankce mohli schválit unijní lídři na nadcházejícím summitu. Jeho zásadním tématem by měly být vztahy s Tureckem. Český ministr také podpořil myšlenku, aby se seznam potrestaných osob, který čítá čtyři desítky jmen, rozšířil o Lukašenka. To samé dnes navrhoval mimo jiné i jeho německý kolega Heiko Maas.

Některé země tuto myšlenku, kterou dlouhodobě podporuje Polsko nebo pobaltské státy, odmítaly s odůvodněním, že by potrestání Lukašenka mohlo zkomplikovat snahu o zprostředkování jeho dialogu s opozicí.

„Vzhledem k tomu, co vidíme v Bělorusku, kde pokračuje zatýkání účastníků demonstrací… i to brutální zacházení, tak jsem přesvědčen, že je to již na pořadu dne,“ podpořil dnes Petříček připsání Lukašenka na seznam lidí, jimž EU hodlá zmrazit majetek a zakázat cesty na své území.

Cichanouská se dnes ministry snažila přesvědčit, že schválení sankcí zesílí tlak na Lukašenka a mohou přispět k tomu, aby začal s opozicí jednat. Sankce, po nichž dnes volala rovněž asi stovka demonstrantů v centru Bruselu, požadovali po jednání s Cichanouskou rovněž europoslanci v čele s předsedou Evropského parlamentu Davidem Sassolim.

Europoslankyně Šojdrová navrhla běloruskou vůdkyni opozice Cichanouskou na Sacharovovu cenu

Česká europoslankyně Michaela Šojdrová navrhla vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou na Sacharovovu cenu. O návrhu bude nyní debatovat frakce Evropské lidové strany (EPP), jejíž je poslankyně členkou, řekl ČTK asistent Šojdrové Lukáš Pachta.

Podle Borrella i některých ministrů včetně Petříčka je neschopnost shodnout se na potrestání jasného porušování práv Bělorusů dokladem toho, že by EU měla v některých otázkách zahraniční politiky přejít od jednomyslného schvalování k většinovému.

„Tento příklad ukazuje, že bychom se o tom měli pobavit a i u nás doma si říci, zda naši pozici přeci jen trochu nepozměnit, abychom přispěli k efektivnějším reakcím EU,“ připustil Petříček, že by Praha měla zvážit podporu posílení většinového hlasování, které dlouhodobě odmítá.