Unie uvalí další sankce na Sýrii a Írán

zdroj: Rada EU.

Evropská unie se včera (1. prosince) shodla na zavedení nových sankcí vůči syrskému ropnému a finančnímu sektoru. Důvodem jsou tvrdé zásahy prezidenta Bašára Asáda proti účastníkům demonstrací, které v Sýrii probíhají v posledních měsících. Ministři zahraničí také oznámili, že chystají nové sankce vůči Íránu kvůli nedávnému útoku na britské velvyslanectví v Teheránu.

„Nové sankce se zaměřují na bezpečnostní, finanční, bankovní a obchodní sektor. Seznam zahrnuje jednotlivé osoby a subjekty, které jsou zapojeny do násilností nebo přímo podporují režim prezidenta Bašára Ašáda,“ shodli se evropští ministři zahraničí ve svém prohlášení.  

Na seznam přidali 12 osob a 11 institucí, kterým budou zmraženy účty. Vydali také zákaz finanční podpory syrskému režimu prostřednictvím obchodování a půjček, a to jak ze strany jednotlivých států, tak mezinárodních organizací.

Nové sankce zakazují evropským firmám nakupovat syrské dluhopisy a syrským bankám otevírat své pobočky ve členských zemích EU nebo investovat do evropských bank.

Zakazují také vývoz zařízení pro syrský rafinérský průmysl a evropské investice do společností, které v Sýrii budují nové elektrárny. Zaměřují se i na prodej softwaru a zařízení, která mohou sloužit pro dohled nad internetem nebo telekomunikačními službami. Prohlášení Rady také zahrnuje výzvu k omezení krátkodobých obchodních vztahů. 

Podle informací nejmenovaného diplomata bude mezi postiženými společnostmi i syrská státní ropná společnost General Petroleum Corporation (GPC). Velké ropné firmy, nizozemská Royal Dutch Shell a francouzský Total, kvůli tomu mohou očekávat, že se jejich obchody v regionu se zastaví.

Od května EU zavedla proti vládě prezidenta Asáda několik kol sankcí (např. EurActiv 15.11.2011 nebo EurActiv 23.5.2011), včetně zákazu obchodu se syrskou ropou a investic do syrského energetického sektoru. Důvodem je násilné potlačování občanských nepokojů. 

Podle prohlášení Rady ministrů bude Unie nadále usilovat o zásah OSN a vyzvala Radu bezpečnosti, aby „se chopila zodpovědnosti, ukončila násilí v Sýrii a podpořila syrský lid“.

Rusko a Čína, které vlastní podíly v syrském ropném průmyslu, minulý měsíc společně vetovaly návrh rezoluce, se kterým přišly západní země. Rezoluce měla odsoudit násilí prezidentského režimu vůči syrskému obyvatelstvu. 

Nové sankce vůči Íránu

EU také přidala 180 jmen na seznam íránských osob a institucí, vůči kterým uvaluje sankce, a navrhla embargo na íránskou ropu. Zákaz má být reakcí na rostoucí podezření, že Írán vyvíjí technologie pro výrobu jaderné zbraně.

Sankce mají vliv na íránský průmysl, ale zatím se nepodařilo zastavit práci na podezřelém jaderném programu, upozorňují experti. Teherán tvrdí, že jeho jaderný program má sloužit pouze mírovým účelům.

Minulý týden zavedly vůči Íránu nové sankce i Spojené státy, Velká Británie a Kanada. Íránský parlament pak rozhodl o oslabení vzájemných vazeb s Británií. Íránští demonstranti také zaútočili na britské velvyslanectví v Teheránu. Britové ambasádu uzavřeli a na oplátku vyhostili íránské diplomaty z Británie. 

Írán denně vyváží 2,6 milionů barelů ropy a na obchodu s touto surovinou je silně závislý. Západ ale sankcemi vůči íránskému ropnému sektoru riskuje zvýšení světových cen ropy, což by podle expertů mohlo ještě prohloubit evropskou dluhovou krizi.