Unie se obává o suverenitu Kazachstánu, situace mezitím eskaluje

Gruzínští aktivisté stojící na straně kazašských demonstrantů © EPA-EFE/ZURAB KURTSIKIDZE

Kazachstán se od začátku roku zmítá v masových protestech. Ty odstartovalo prudké zdražení pohonných hmot v zemi. Demonstrace však nyní živí nespokojenost s hlubokými sociálními a ekonomickými nerovnostmi a s nedostatkem demokracie. V zemi jsou nyní ruští vojáci a situace eskaluje. Jak se k tomuto vývoji staví EU?

Protesty v zemi vypukly po novoročním ohlášení, že kazašská vláda přestane dotovat ceny pohonných hmot. Intenzita demonstrací během tohoto týdne nečekaně vzrostla a nepokoje se rychle rozšířily z provinčního města Žanaozen do celé země, včetně největšího města Almaty. Demonstranti nyní požadují hlubší socioekonomické změny a politickou liberalizaci.

Situace každým dnem eskaluje a stává se násilnou a chaotickou. Režim prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, který pokračuje ve stylu vládnutí svého dlouholetého předchůdce Nursultana Nazarbajeva, v reakci násilné demonstrace tvrdě potlačuje a pozval do země vojska Organizace smlouvy kolektivní bezpečnosti (OSKB). Tu tvoří skupina postsovětských zemí v čele s Ruskem. První zahraniční vojáci dorazili do země ve čtvrtek dopoledne.

EU je vůči zahraniční intervenci obezřetná

Představitelé EU dosud vyzvaly obě strany k zastavení násilí. Pochybnosti mají také ohledně vůči „peacekeepingové“ mise OSKB. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell zdůraznil, že: „Lidská práva a bezpečnost civilistů musí zůstat zachovány“. Vojenská pomoc ze zahraničí podle něj může evokovat nechvalně známé případy z minulosti.

Nejmenovaný vysoce postavený francouzský úředník, který má na starosti právě začínající francouzské předsednictví v Radě EU, pro server EURACTIV.com uvedl, že situace v Kazachstánu může přerůst v další geopolitickou krizí.

Po počáteční vůli vyjednávat označil kazašský režim demonstranty za „teroristy“ a nařídil bezpečnostním složkám tyto lidi bez varování střílet. Oběti a ranění na straně demonstrantů proto rychle přibývají.

Se skepsí se na kroky kazašského prezidenta dívají i čeští europoslanci.

„Prezident Tokajev má možnost klauzuli OSKB vyvolat pouze v případě, že stát je v ohrožení zvenčí a teroristy. Protestující lidé jsou ale obyčejní Kazaši, kteří jsou jen nespokojeni se svými představiteli. Dělat z nich teroristy nebo nějaké cvičené zahraniční agenty je odporné vůči vlastním obyvatelům,” komentovala situaci poslankyně Markéta Gregorová (Piráti, EFA/Zelení), která se postsovětskému regionu věnuje.

V Evropském parlamentu se podle ní již mluví o návrhu a schválení rezoluce, která by deklarovala unijní postoj k situaci. Na přesné podobě by se mohli europoslanci shodnout během příštího plenárního zasedání, tedy 17. ledna.

„Již jsem avizovala dovnitř naší frakce, že je rezoluce a vyjádření Evropského parlamentu nutné, a věřím, že se na tom shodnou i frakce ostatní. Představitelé členských zemí EU by měly apelovat především na to, aby ustalo násilí a veškeré mise proběhly v souladu s mezinárodním právem,” uvedla Gregorová.

EU čelí běloruskému hybridnímu útoku. Co zmůžou chystané sankce?

Situace na hranici Běloruska a Evropské unie vedla k další, páté série sankcí. Jak se může evropská sedmadvacítka bránit hybridnímu útoku běloruského režimu a co by si měla počít s eskalující humanitární krizí?  

Běloruská paralela

V souvislosti s kazašskými protesty se od různých pozorovatelů objeují názory, že situace připomíná nedávné události v Bělorusku. Prezident Tokajev podle nich bude proti protestujícím postupovat podobně brutálně jako běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Na jeho režim EU v souvislosti s násilím na demonstrantech a zatýkání politické opozice uvalila rozsáhlé sankce.

Na dotaz, zda se dá očekávat podobný unijní postup i v případě Kazachstánu, poslankyně Gregorová uvedla: „Situace není tak přímočará, zároveň Evropa nemá v regionu silný hlas. Je ovšem nepochybné, že za práva občanské společnosti se bude EU stavět vždy.“

Kazašská vláda se však způsobem, jakým běloruský režim potlačil protesty, může inspirovat. „Pro Lukašenka je to potvrzením toho, že jednal správně. Tokajev na začátku ustupoval, teď zaujal tvrdou pozici. Lukašenko bude říkat, že když se ustupuje teroristům, vzniká z toho chaos. Myslím, že to povede jen k utužení režimu,” uvedl pro Český rozhlas Plus expert na postsovětský prostor Karel Svoboda.

Partnerství mezi Bruselem a Nur-Sultanem

Vztahy mezi Unií a Kazachstánem byly dosud ve srovnání s ostatními státy v regionu relativně rozvinuté, a to platí zejména pro vzájemný obchod. Jejich rámec tvoří tzv. dohoda o posíleném partnerství, která vešla v platnost na začátku roku 2020. Kazachstán je navíc jedinou středoasijskou zemí, která podobnou dohodu s EU podepsala.

Pro Kazachstán je Unie největší obchodní partner, který tvoří téměř 30 procent kazašského obchodu. Vzájemný obchod tak převyšuje dokonce sousední Rusko, které má s Kazachstánem dlouhodobě velmi úzké politické vztahy. EU je v zemi zároveň největším zahraničním investorem.

Podle vyjádření Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ, EEAS) Kazachstán zatím zůstává tímto důležitým unijním partnerem, nicméně „EU očekává, že státní orgány budou respektovat právo na pokojné demonstrace a bezpečnostní složky se uchýlí k násilí pouze v nejnutnějších případech“.

Borrell: Bezpečnost Ukrajiny ovlivňuje bezpečnost Evropy, Rusko by v případě vojenské agrese čelilo následkům

Rusko by v případě vojenské agrese proti Ukrajině čelilo rozsáhlým následkům, prohlásil dnes šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell poté, co navštívil frontovou linii mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty v Donbasu.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Markéty Gregorové (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.