Unie chce do Gruzie vyslat své pozorovatele

Jednání Rady ministrů zahraničí; zdroj: Rada EU.

Ministři zahraničí EU včera na svém mimořádném setkání podpořili vyslání pozorovatelů do konfliktního gruzínského regionu Jižní Osetie. Monitorovací mise by zde měla dohlížet na dodržování příměří, které mezi oběma stranami sporu pomohlo vyjednat francouzské předsednictví. Účast mise má ale nejprve posvětit OSN.

Pod vedením francouzského předsednictví se včera v Bruselu sešli ministři zahraničních věcí Evropské unie, aby zde na mimořádném setkání jednali o konfliktu, který se rozhořel v druhé polovině minulého týdne mezi Gruzií a Ruskem. Poté, co se Francii během úterka úspěšně podařilo zprostředkovat uzavření pětibodové dohody o příměří mezi znepřátelenými stranami, která požaduje mimo jiné stažení ruských i gruzínských jednotek do pozic, v nichž byly před vypuknutím konfliktu, jednali ministři o další roli Unie v regionu.

Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner po skončení jednání ministrů včera uvedl, že je Evropská unie připravena vyslat do separatistických gruzínských regionů monitorovací misi, která by dohlížela na plnění dohody o příměří mezi oběma zeměmi dohodnuté za pomoci Francie. Podle jeho slov by nemělo jít ani tak o „mírové jednotky“, jako spíše o misi pozorovatelů a prostředníků mezi oběma stranami konfliktu.

Ministři ovšem zároveň požadují, aby účast evropských pozorovatelů podpořila rezolucí Rada bezpečnosti OSN, jejímž členem je i Rusko. Kouchner věří, že Rusko takové řešení podpoří. Dodal ovšem, že složení mezinárodní přítomnosti v separatistických regionech bude záviset na rozhodnutí Rady bezpečnosti. Jeho slova potvrdil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který uvedl, že je možné „mezinárodní rozměr“ mírových sil „posílit“.

Od doby, kdy se Jižní Osetie a Abcházie pokusily počátkem 90. let násilně od Gruzie odtrhnout, dohlíží na mír a bezpečnost v obou regionech mezinárodní mírové mise pod vedením Ruska. Mezinárodní přítomnost v Jižní Osetii zajišťují pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), v Abcházii jsou to pak pozorovatelé OSN. Evropská unie v žádné z oblastí v současné době přítomná není.

Zatímco vyslání pozorovatelů členské státy Unie podpořily, nesoulad zůstává v otázce dalších vztahů Unie s Ruskem. Britský ministr zahraničí David Milliband již před zahájením včerejšího jednání v Bruselu uvedl, že by EU měla na neformálním setkání ministrů zahraničí, které se uskuteční v září v Avignonu „zvážit, jestli pokračovat ve vyjednávání o smlouvě o partnerství a spolupráci, či nikoliv, případně jakým způsobem“. Vyjednávání o strategické smlouvě mezi EU a Ruskem, která má nahradit dohodu, jejíž platnost vypršela roku 2007, dlouhou dobu brzdily Polsko a pobaltské země. Jednání byla zahájena až minulý měsíc. Podle Milibanda by mělo mezinárodní společenství vyslat Rusku jasný signál, že silové řešení není správným způsobem, jak podobně složité otázky řešit.

Po ochlazení vztahů s Ruskem volají také Polsko a pobaltské země, které se obávají jeho rostoucího vlivu v regionu. Litevský ministr zahraničí Petras Vaitiekunas podle agentury AFP po skončení Rady uvedl, že ruská agrese v Gruzii „musí mít nějaké důsledky“.

Mírnější přístup vůči Rusku zastává v Evropě zejména Německo a Francie, které se obávají zhoršení vztahů se strategickým partnerem, na jehož dodávkách ropy a zemního plynu je prakticky celá Evropa závislá. Německý ministr zahraničí Frank Walter Steinmeier uvedl, že by se Unie měla vyhnout hledání viníka a měla by se spíše soustředit na to, jak by mohla konstruktivně přispět ke stabilizaci kavkazského regionu. Jedinou možností podle něj je ponechat vztahy s Moskvou a Tbilisi otevřené a nevynášet žádné jednostranné soudy.