Ukrajinská vláda končí, parlament ruší kontroverzní zákony

Mykola Azarov, bývalý ukrajinský premié; zdroj: Evropská komise.

Ukrajinský premiér Mykola Azarov ustoupil tlaku demonstrantů a dal k dispozici svou funkci. Prezident Viktor Janukovyč jeho rezignaci přijal. Azarov svůj odchod vysvětlil obavami o ukrajinskou ekonomiku, na které se již podepisují dva měsíce nepokojů. Odchod premiéra automaticky znamená rezignaci celé vlády.

Janukovyč odpoledne oznámil, že Azarovovu demisi přijal. Zároveň ho požádal, aby ve své funkci spolu s ministry setrval do doby, než bude vytvořen nový vládní kabinet. Podle ukrajinské ústavy znamená rezignace premiéra odchod celé vlády.  

Azarov podle všeho prezidentovu žádost nevyslyší, mluvčí ministerského předsedy již oznámil, že role úřadujícího šéfa vlády se ujme dosavadní vicepremiér Serhij Arbuzov, uvedla agentura Reuters. 

Azarovova demise byla jednou z klíčových podmínek opozice pro urovnání vnitropolitické krize. Opozice žádá také Janukovyčův odchod. Vitalij Kličko, jeden z opozičních představitelů, označil Azarovovo rozhodnutí dát svou funkci k dispozici za snahu zachránit si tvář a zároveň za krok směrem k vítězství opozice.  

Azarov: podpořil příklon k Rusku, demonstranty má za teroristy

„Všechny ty těžké roky jsem dělal všechno pro to, aby se Ukrajina mohla rozvíjet jako normální demokratický stát. Bral jsem na sebe zodpovědnost za důležitá rozhodnutí, a proto se nyní mohu každému občanovi s klidem podívat do očí,“ citovala premiérovo prohlášení agentura Interfax. 

Oproti Janukovyčovi Azarov zastával vůči demonstrantům zárný postoj. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že požadavek opozičních vůdců na vypsání předčasných prezidentských voleb je nereálný, akce protestujících označil za pokus o státní převrat. Již předtím označil demonstranty v kyjevských ulicích za teroristy. 

Šestašedesátiletý Azarov je premiérem od března 2010, kdy ho do úřadu po vyhraných prezidentských volbách jmenoval Janukovyč. Agentura Reuters připomněla, že těžce zadluženou Ukrajinu vedl v době hospodářských potíží, domácí měnu hřivnu připoutal k dolaru a odmítal tlak Mezinárodního měnového fondu na zvýšení domácích cen plynu. Loni v listopadu podpořil Janukovyčovo rozhodnutí zastavit integrační proces s Evropskou unií a obhajoval nezbytnost těsných hospodářských vazeb s Ruskem. 

Hledá se nový premiér, opoziční předák odmítl

Přijetí rezignace média označovala jen jako formalitu, neboť Janukovyč v uplynulých dnech nabídl premiérský post Arseniji Jaceňukovi, který je dalším z opozičních lídrů. Jaceňuk to však odmítl s tím, že jediným řešením jsou nové prezidentské a parlamentní volby.  

Nyní se spekuluje o novém premiérovi, kterým by podle některých analytiků mohl být bývalý ministr zahraničí a hospodářského rozvoje a obchodu Petro Porošenko. Tento nezávislý poslanec označuje Wikipedia za jednoho z nejvlivnějších ukrajinských politiků.  

Parlament ruší kontroverzní zákony 

Komplikovanou situaci přesto už dnes může rozhodnout parlament na svém mimořádném zasedání. Poslanci už stihli zrušit devět z 12 nedávno schválených zákonů, které omezovaly občanské svobody, mimo jiné právo na protest. Přijetí kontroverzních zákonů rozdmýchalo další vlnu protestů a přispělo k jejich radikalizaci. 

Výsledek dalšího jednání je ovšem velmi nejistý. „Ve sněmovně se může stát cokoli, počínaje zatčením opozičních vůdců přes vyhlášení výjimečného stavu až po pád vlády,“ napsala agentura Unian. Parlament může vyhlásit prezidentské či parlamentní volby, opozice ale pro tento krok nemá dostatek hlasů. 

Pokračování článku najdete na webu E15.cz.