Ukrajině utíká čas, nad dohodou s EU stále visí otazník

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Alexander Prokopenko.

V ukrajinském parlamentu se v pátek (8. listopadu) nepodařilo prosadit návrh zákona týkající se Julije Tymošenkové. Zákon měl zaručit propuštění bývalé ukrajinské premiérky a její léčení v zahraničí, což požaduje EU. Osud ex-premiérky nadále zůstává klíčovým bodem v jednání mezi EU a Ukrajinou, které má na konci listopadu vést k podpisu asociační dohody. Ta je tak nyní ohrožena. Na Ukrajinu navíc tlačí Rusko, aby dohodu nepřijímala, a svému sousedovi nabízí vzájemnou spolupráci a výhodné ekonomické projekty.

28. a 29. listopadu se bude v litevském Vilniusu konat summit Východního partnerství. Evropská unie zde bude jednat se svými východními partnery, mezi něž patří i Ukrajina.

Právě s Ukrajinou by zde měla EU podepsat takzvanou asociační dohodu, která by zemi posunula blíže západní Evropě. Dohoda by mimo jiné otevřela cestu pro obchodní možnosti členských států EU na Ukrajině.

Podpis dohody ovšem stojí na osvobození Julije Tymošenkové. Bývalá ukrajinská premiérka byla v roce 2010 odsouzena k sedmi letům vězení a v Evropské unii je její odsouzení chápáno jako politicky motivované.

Tymošenková navíc není v dobrém zdravotním stavu, a proto EU jejím propuštěním a možností odjet do zahraničí na léčení podmiňuje podpis asociační dohody. To na začátku října naznačil eurokomisař Štefan Füle (EurActiv 11.10.2013).

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v polovině října oznámil, že země připravuje zákon, který by Tymošenkové umožnil propuštění a léčení v Německu. Oznámení přišlo krátce před říjnovou návštěvou prezidenta Miloše Zemana na Ukrajině a oba státníci zřejmě o osudu bývalé premiérky jednali (EurActiv 21.10.2013).

Jednání o zákoně je na mrtvém bodě

V pátek (8. listopadu) se ale ukázalo, že parlamentní jednání o navrhovaném zákonu nebudou snadná. Vládnoucí Strana regionů prezidenta Viktora Janukovyče se s opozicí nedokázala shodnout na znění zákona, který by odsouzeným (například Juliji Tymošenkové) povolil propuštění a léčení v zahraničí.

Jednání ukrajinské vlády byli přítomni i dva vyslanci Evropského parlamentu. Bývalý polský prezident Aleksander Kwasniewski a bývalý předseda Evropského parlamentu Pat Cox měli za úkol Ukrajině připomenout, že datum podpisu důležité dohody se blíží.

Arsenij Jatsenjuk, poslanec ukrajinského parlamentu a předseda strany Fronta pro změnu, která podporuje propuštění Tymošenkové, chce na příští týden svolat mimořádnou schůzi parlamentu. Během ní by měl představit poslední úpravy navrhovaného zákona.

„Pokud ale Strana regionů tento návrh bude ignorovat, znamená to, že Janukovyč zničil ukrajinskou šanci na evropskou budoucnost,“ uvedl.

Vitalij Kličko, předseda opoziční strany Ukrajinská demokratická aliance za reformy (ÚDER), prohlásil, že jednání s Kwasniewskim a Coxem nepřinesla žádné výsledky a že jednání jsou prozatím na mrtvém bodě.

Jádrem sporu, který se nyní v souvislosti s připravovanou legislativou rozpoutal, je rozsah zákona. Tou důležitou otázkou je to, zda by zákon dovolil Tymošenkové návrat do politiky, nebo zda by ex-premiérce jen umožnil časově omezené propuštění na léčení.

Kwasniewski a Cox předloží zprávu z ukrajinských jednání Evropskému parlamentu 14. listopadu. O čtyři dny později budou o zprávě jednat ministři zahraničí zemí EU. Ministři by měli posoudit, zda bude Ukrajina ve Vilniusu připravena podepsat asociační dohodu.

Slib ukrajinsko-ruské spolupráce a tvrdé výroky

Moskva dlouhodobě kritizuje úmysl Ukrajiny sblížit se s Evropskou unií. Rusko navíc nabízelo svému sousedovi možnost zapojit se do Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu, ale Ukrajina nabídky nevyužila.

Sergej Glazjev, poradce ruského prezidenta Vladimíra Putina, na téma dohody Ukrajina-EU nešetřil ostrými výroky. Podle ruské zpravodajské agentury RIA Novosti Glazjev již v srpnu prohlásil, že by Rusko v případě podepsání dohody zpřísnilo celní opatření pro ukrajinský export.

Glazjev navíc podpis asociační dohody nazval „sebevražedným krokem“. Putinův poradce včera (10. listopadu) uvedl, že pokud Ukrajina nepodepíše asociační dohodu, mohly by z toho obě země profitovat při vzájemné spolupráci na projektech za miliardy dolarů.

Sergej Glazjev zmínil například projekty v energetice či v letectví. Podle Glazjeva by se mohla rozvíjet jaderná energetika, kosmonautika či společná výroba letadel Antonov.