Turecko otevřelo migrantům dveře do Evropy. Situace na řecko-tureckých hranicích eskaluje

© Shutterstock

Více než čtyři tisíce lidí se opakovaně pokusilo překročit řeku Evros na řecko-turecké hranici. Řecká policie proti nim musela tvrdě zasáhnout.

K eskalaci situace došlo poté, co se turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan rozhodl otevřít migrantům bránu do Evropy. Reagoval tak na útok syrského režimu na turecké vojáky operující v syrské provincii Idlib. Boje na severu Sýrie spustily další uprchlickou vlnu, která nyní míří skrze Turecko do Evropy.

Zatímco dosud Turecko migranty prchající ze Sýrie zastavovalo, nyní mají turecké jednotky pokyn nechat lidi proudit přes turecké území dál do Řecka. Migranti údajně jezdí k řeckým hranicím autobusy, a to bezplatně. Od pátku proniklo na řecké území 55 osob, které hned poté zadržela řecká policie. Podle mluvčího vlády ani jeden z nich nepochází z Idlibu.

„Co jsme včera (v pátek) udělali? Otevřeli jsme dveře,“ prohlásil v sobotu Erdoğan. „Ty dveře nezavřeme… Proč? Protože Evropské unie by měla plnit své sliby,“ dodal prezident bez dalšího vysvětlování.

Řecká policie musela proti migrantům použít slzný plyn. Média zveřejnila také několik videí zachycujících migranty, jak házejí po policejních jednotkách zapálené dřevo a kameny. Někteří z nich mají dokonce v rukách slzný plyn turecké výroby.

Podle Erdoğana může k evropským hranicím přijít až 30 tisíc migrantů.

Migranti a uprchlíci žijící v táboře Moria na ostrově Lesbos navíc údajně obdrželi zprávu, že hranice do Evropy jsou otevřené a že v přístavu na ně čeká loď, která je odveze na řeckou pevninu. Kdo migrantům zprávu poslal, stále není jasné.

Ohlédnutí zpět: Proč ČR v roce 2015 odmítla uprchlické kvóty a stálo to za to?

Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.

Turecké „záruky“

Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell si kvůli eskalaci napětí telefonoval s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Cavusoğluem, který ho ujistil, že Ankara bude nadále plnit migrační pakt z března 2016. Jak se ale zdá, dohoda o navracení migrantů z Evropy do Turecka již neplatí.

Zdroje z unijních institucí pro EURACTIV.com uvedly, že situací by se měly zabývat členské země, neboť pakt za EU podepsala Rada ministrů. Zároveň není jasné, zda se migrační dohoda týká jak námořních hranic, tak i pozemních.

Řecko blokuje stanovisko NATO

Situací se včera zabývali stálí zástupci NATO. Podle diplomatických zdrojů citovaných řeckým deníkem To Vima se ale nedokázali dohodnout na podpoře Turecka, které je jedním z jeho členů.

Turecko chtělo od svých koaličních partnerů podporu poté, co se 34 tureckých vojáků stalo obětí syrského útoku na Idlib. Požadovalo mimo jiné zavedení bezletové zóny nad provincií.

Řecko zase požadovalo, aby NATO trvalo na respektování migračního paktu. To se však nelíbilo Spojeným státům, Velké Británii, Francii ani Německu.

Podle šéfa mnichovské konference Ischingera EU nedělá dost pro mír v Sýrii

Předseda mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger dnes v Berlíně ostře zkritizoval Evropskou unii za její nečinnost v Sýrii.

Na bulharských hranicích je zatím klid

Migranti mohou z Turecka do Evropy proudit nejen skrze Řecko, ale i Bulharsko. Na bulharských hranicích je ale situace klidná. Uprchlíci údajně tvrdí, že jim bylo řečeno, že mají mířit do Řecka, a nikoli do Bulharska.

Bulharský premiér Bojko Borisov by se měl v pondělí sejít s tureckým prezidentem, se kterým již o situaci hovořil po telefonu. Bulharsko se podle Borisova v rámci NATO Turecka vždy zastávalo, a proto teď nečelí migrační vlně.

Podotkl také, že evropské instituce mají v plánu poskytnout finanční podporu tureckému červenému kříži. „Připravuji velké (mezinárodní) setkání v Bulharsku,“ dodal Borisov bez dalších detailů.

„V pondělí se setkám s Erdoğanem a dohodneme se na jeho podmínkách. V dalších dnech vám řeknu, co tady v Bulharsku uděláme proto, abychom tento problém z dlouhodobého hlediska vyřešili, ať už se jedná o návrat migrantů, o vojenské akce v Sýrii nebo roli NATO,“ dodal Borisov.

Bulharský premiér při vyjednávání v EU podporuje Turecko již několik let. V roce 2018 se například podílel na jednání mezi EU a Tureckem, přestože v té době již stoupalo napětí ohledně tureckých vrtů ve výlučné ekonomické zóně Kypru.